Anglojazyčný deník The National, který vychází v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí, ve svém redakčním komentáři vysvětluje, co vlastně způsobilo eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu. Zamýšlí se i nad tím, jaké jsou předpoklady obnovení pokojného soužití Židů a Arabů.

V roce 1991 vyšlo v Československu první číslo časopisu Playboy. Do té doby byl tento magazín pro muže, který vychází už od roku 1953, na novinových stáncích 16 zemí světa. Playboy tehdy vycházel v nákladu 6 milionů výtisků. Symbol Západu se tak dostal i k nám.

Doslova hrou o vteřiny je pro zdravotníky zásah při cévní mozkové příhodě. Tu přitom prodělá každoročně 25 tisíc Čechů. Skoro třetina ji nepřežije a stejné množství pacientů má trvalé následky. Nově se o polovinu protahuje doba, po kterou lze pacientovi po mrtvici podat trombolytickou léčbu, která umí krevní sraženinu rozpustit. U vybraných pacientů je tak možné udělat trombolýzu i devět hodin po mrtvici. Neznamená to ale, že by se léčba dala odkládat.

Testy na protilátky jsou schopné odhalit, že člověk prodělal covid-19, i když o tom nevěděl. Ale můžou nějak pomoct v souvislosti s očkováním? Ptá se na to řada posluchačů, kteří nám poslali své dotazy a dokonce i naměřené hodnoty protilátek. Téma rozebere v Koronafokusu Štěpán Sedláček z vědecké redakce.

Inspirací pro tento Koronafokus je e-mail posluchačky Plusu, kterou zajímá, jestli je obvyklé, že covid-19 působí i na psychiku. Píše, že její problémy přišly až ve druhém týdnu od propuknutí nemoci, týden byla jako ve snu, nemůže číst... Vědecká reportérka Eva Kézrová proto přibližuje zatím dostupné informace o psychických dopadech při onemocnění covidem.

Před 30 lety sjel z výrobní linky poslední kus vozítka, které si vysloužilo výsměch ale i srdce dobrodruhů. Trabant se dá považovat za fenomén komunistické éry Východního bloku střední Evropy i za symbol pádu železné opony.

Osmihodinová pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti nebo důstojné pracovní podmínky. To, co dnes považujeme za samozřejmé, nevzniklo samo od sebe, ale zásluhou mnoha organizací i jednotlivců – a to včetně žen. Jejich přínos v boji za lepší pracovní podmínky ale není dostatečně probádaný. Změnit by to měl velký výzkumný projekt, na kterém pracuje skupina historiček ze Středoevropské univerzity.

Malá Zubovština, Malín, Žitomyr. Odtud, tedy z Volyně na Ukrajině, se v letech 1991 až 1993 stěhovali do Československa čeští krajané. Tehdejší vláda umožnila i ozdravný pobyt stovkám jejich dětí. Důvodem byla obava z následků výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu.

V české krajině kdysi poletovalo na 160 druhů denních motýlů. Během jednoho století desetina z nich zmizela. Na vině je intenzivní zemědělství i rozvoj měst, dopravy a průmyslu. Vědci, stát i obce se problém snaží vyřešit už asi třicet let, úbytek hmyzu se přesto nedaří zastavit.

V době pandemie Češi pravidelně pijí nadměrné dávky alkoholu, vyplývá to z nedávného průzkumu Národního ústavu duševního zdraví, kterého se zúčastnilo 3 300 lidí. Přemíra alkoholu ale může být problém ve chvíli, kdy člověk dostane vakcínu proti covidu-19. Proč, na to odpoví v Koronafokusu redaktorka Zuzana Machálková.