V Minsku pokračuje druhým dnem Celoběloruský lidový kongres pro 2 700 pečlivě vybraných delegátů. Podle polského deníku Rzeczpospolita nevěstí atmosféra sjezdu pro občany Běloruska nic dobrého.

„Termín vakcínová diplomacie je o využívání silných stránek, které jsou v tomto krizovém období neodmyslitelně spjaty s výrobou vakcín a jiných léků, k dosahování širších zahraničněpolitických cílů,“ vysvětluje pojem politolog Harsh Pant z londýnské King’s College.

Zatímco bohaté státy se pravděpodobně proočkují už během tohoto roku, chudší regiony – jako například subsaharská Afrika – dosáhnou kolektivní imunity až v roce 2023. Podle některých odhadů dokonce ještě o rok později.

Vláda ve čtvrtek žádala o prodloužení nouzového stavu, nezískala ale pro to podporu komunistů a nenašla ani spojence mezi opozicí. V neděli tak nouzový stav končí. Právník a specialista na oblast zdravotnictví Ondřej Dostál, který působí jako hlavní expert Pirátů, je přesvědčen o tom, že možnosti zákona o ochraně veřejného zdraví jsou dostatečně široké pro prodloužení většiny opatření. Přesto by se ale klonil k variantě vzniku zvláštního pandemického zákona.

Polsko má za sebou den bez nezávislých médií. „Protestujeme, protože úřady vyhlásily válku svobodnému veřejnému mínění,“ stálo například na webové stránce deníku Gazeta Wyborcza.

V rakouském Tyrolsku budou od pátku platit nová koronavirová opatření, které vyhlásila vláda ve Vídni. Kabinet Sebastiana Kurze chce spolkovou zemi na deset dnů izolovat od zbytku Rakouska.

Mezi státy, které očkují jako o závod se řadí také Indie. Více než miliardová země začala vakcínu podávat v lednu a do července chce imunizovat na 300 milionů lidí. Občané v nejlidnatější zemi světa dostávají čistě indickou látku Covaxin nebo Covishield, která se vyrábí podle receptu britské farmaceutické společnosti AstraZeneca. Možnost volby mezi Covaxinem a Covishieldem ale Indové nemají.

Ve Washingtonu startuje proces ústavní žaloby na exprezidenta, který může zmařit jeho budoucí snahy o znovuzvolení. Zapojení Joea Bidena ale nemá význam, píše Politico.

Velmi výrazný dosah mají vakcíny od čínských farmaceutických firem Sinovac a Sinopharm, jichž bylo naočkováno už 31 milionů dávek. Očkuje se s nimi třeba také v Turecku nebo Brazílii, ale také v dalších chudších zemích Asie nebo Latinské Ameriky.

Konzervativní deník Magyar Nemzet si všímá, že nákup ruské vakcíny zprvu tvrdě kritizovaly jak maďarská opozice, tak Evropská unie. Teď ale kvůli zpomalení nasmlouvaných dodávek státy Unie v rychlosti očkování zaostávají.