Počty covid pozitivních začaly i v Česku opět pomalu růst. „Omikron má několik dobrých a několik špatných vlastností. Mezi ty dobré patří, že se ho tolik nedostává do plic, nemá takovou smrtnost, takže tolik lidí nezabíjí – na druhou stranu je násobně nakažlivější. Také u něj pozorujeme, že může jednoho člověka nakazit několikrát. Až pětina lidí se tak nakazí vícekrát, což je vidět už od jara,“ vyjmenovává hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal.

Všechny díly podcastu Dnešní Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvíc stříbra z historických dolů se u nás vytěžilo u Příbrami, v Bohutíně a na Březových Horách. O místních pokladech se zmiňují staré české pověsti v té o Horymírovi a nepřímé doklady ukazují, že v oblasti možná těžili už i Keltové. K prvenství příbramských zásob přispěl vývoj techniky a přejímání moderních postupů za habsburského císařství. K cestě za příbramským stříbrem zve Patricie Polanská.

Slovensko očekává brzký ruský útok na ukrajinské letiště v Užhorodu, které leží v těsné blízkosti slovenských hranic. V pondělí večer to řekl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. „Z vojenského hlediska by to smysl dávalo, protože Ukrajinci – podle informací, které máme – už v podstatě nedisponují funkčními vzletovými a přistávacími drahami,“ říká vojenský analytik Lukáš Dyčka z Baltic Defence College. Dodává, že Ukrajinci musejí využívat záložní plochy jako dálnice.

Všechny díly podcastu Dnešní Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„O víkendu se objevily první informace, podle kterých mají obě strany i na nadále důvody pro to, aby jednání pokračovala a hlásí i mírný pokrok. Takže uvidíme, co se bude dít dál,“ popisuje Michal Romancov, politický geograf z Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy a také Metropolitní univerzity Praha očekávání kolem nových vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem.

Všechny díly podcastu Dnešní Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Rád bych věřil, že ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží byl omyl, ale to, co se děje v posledních hodinách a dnech na Ukrajině mě utvrzuje v myšlence, že je to spíš součást většího plánu,“ konstatuje komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. „Rusové se snaží srazit Ukrajinu na kolena, donutit ji k bezpodmínečné kapitulaci a zmocnit se celého území,“ dodává.

Všechny díly podcastu Dnešní Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vladimir Putin byl v důsledku pandemie dlouhou dobu izolován, míní politický geograf Michael Romancov: „Zdá se, že vůbec nejděsivějším dopadem pandemie je právě to, že se ruský prezident odstřihl nejen od kontaktu se světovými protějšky, ale pravděpodobně i od lidí, se kterými v Rusku komunikoval z hlediska správy země. Už delší dobu se zdálo, že Vladimir Putin nekomunikuje s těmi, kterým říkáme ruští oligarchové.“

Všechny díly podcastu Dnešní Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský rubl po vyhlášení západních ekonomických sankcí proti Rusku klesl téměř o 30 procent a je na novém historickém minimu vůči USD. „To nebezpečí, které Putin představuje pro vlastní normální ruské občany – a pochopitelně i nejakutněji proti Ukrajině a proti nám všem – jen stoupá. A musím se přiznat, že z toho mám velké obavy,“ říká investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Ruský prezident Putin v neděli nařídil uvést jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Odůvodnil to údajně agresivními prohlášeními vedoucích představitelů zemí NATO na adresu Ruska. „Je velmi zajímavé, že na ústní projevy jedné strany reaguje druhá strana tím, že uvede jaderné zbraně do vysokého stupně bojové pohotovosti,“ komentuje zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák. Proč s touto kartou přišel ruský prezident už teď, po čtyřech dnech bojů?

„Okamžitě a bez problémů můžeme přijmout jednotky tisíc ukrajinských uprchlíků, protože azylová zařízení nejsou plná. Pokud by se alokovala určitá suma na pronájem objektu, tak to mohou být poměrně rychle desítky tisíc osob. V případě Bosňáků jsme přijali rychle 5,5 tisíce uprchlíků, v případě lidí z Kosova tisícovku. Myslím si, že bychom zvládli desítky tisíc osob bez problému, možná i větší počty,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

„Je to určitě jednání, které není v souladu s mezinárodním právem. Vzhledem k tomu, že ho lze považovat za zasahování do vnitřních záležitostí jiného státu a narušování svrchovanosti a územní celistvosti jiného státu, respektive Ukrajiny,“ říká na Plusu vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma.