„Nerušit krajinu by měl být předpoklad pro eticky správný tiny house. Ne vždycky to tak ale je. Velikost hraje roli. Největší domky v naší knížce Tiny house, která teď vyšla, mají 35 metrů čtverečních,“ říká autorka textů v knize Tiny house Tereza Škoulová. „Někteří z autorů tiny houses nám nabídli testovací pobyty. Je to zajímavá zkušenost,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

V Lichtenštejnsku se nachází spousta průmyslových firem. Společnosti zde vyrábí nástroje pro stavebnictví nebo také systémy vytápění. V knížectví je také známá společnost, která vyrábí zubní náhrady,“ vysvětluje předseda Česko-lichtenštejnské společnosti Petr Svoboda. „Lichtenštejnská vláda vynakládá výrazný podíl rozpočtu do inovativního průmyslu,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

Urbex neboli urban exploration by se dalo přeložit jako průzkum zástavby, a hlavně té opuštěné. „Člověk si někdy přijde trochu jako archeolog, protože je všechno pod sutinami, zarostlé keři a džunglí. Prochází tam a odhaluje zbytky té budovy. Někdy jsou tam dokonce i stopy po lidech, kteří tam pracovali nebo bydleli. To je určitě hodně zajímavé. Myslím, že i proto dnes dělá urbex hodně lidí,“ popisuje urbexer s přezdívkou DiverZant, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET.

„Počátky naší firmy se datují tím, že se z Ruské federace do České republiky přestěhovali současní majitelé naší společnosti – manželé Chybovští. Přivezli s sebou recepturu, která pochází z východních zemí,“ říká výkonný ředitel společnosti VIZARD Jiří Černý, která vyrábí medovníky na pražském Chodově.

„Předcházející roky byly pro splutí řek velmi suché. V posledních dvou letech je však vody dostatek. Dá se splavovat i méně tradiční úseky na dolní Sázavě z Týnce. Uvidíme však, co bude v letošním roce,“ říká Petr Ptáček z Vodácké školy záchrany, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Byť se v Praze a České republice točí hodně, ateliérů je strašně málo. Filmaři jsou potom nuceni točit v různých areálech jako Zličín nebo bývalé ČKD ve velice tristních podmínkách. Proto jsem začal krok za krokem zkupovat areál Rudého Letova a hangáry, které byly postaveny před sto lety, jsem začal měnit k potřebě filmové a televizní produkce. V současné době jsme na větší ploše než Barrandov,“ popisuje producent, režisér a kameraman Tomáš Krejčí, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Samozřejmě se dají resuscitovat i zvířata, akorát tu první pomoc musíme uzpůsobit anatomii zvířete. Psi a kočky se resuscitují na boku, ale používá se stejná frekvence jako u lidí,“ popisuje zvířecí záchranářka Petra Pabišková, která byla dopoledním hostem RádiaZET.

„V podniku mám cca 1500 lahví rumu. Každá je jiná. Doma mám dalších asi 500 nových lahví, protože, když donesu jednu láhev do podniku, jinou si musím odnést domů. Už v baru nemám místo. Potřeboval bych na to tělocvičnu,“ usmívá se sběratel rumů Milan Háva, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Když jsme Pomocné tlapky zakládali, tak jsme měli především klienty, kteří byli upoutáni na invalidním vozíku nebo chodili třeba o holích. V současné době se nám klientela ale hodně přeměňuje. Když máme na pohovoru vozíčkáře, tak jásáme, protože je ta práce snadnější. Jsou tam vidět hned výsledky. Dnes ale většinu klientů tvoří děti, teenageři nebo mladí dospělí, kteří mají spoustu psychických problémů – není to jen mentální postižení, ale i klasické psychické potíže od depresí po sociální fobie. Na první pohled to jsou zdraví lidé, práce je tam daleko složitější, stejně tak i výběr psů,“ říkají Olga Tomášů a Renata Krejčová. Ty byly dopoledními hosty RádiaZET.

Rozhlasové vysílání slaví sto let od začátku pravidelného vysílání. To na území někdejšího Československa začalo 18. května 1923. „Tehdy to ale rozhodně nebylo veřejnoprávní, o veřejnoprávním médiu můžeme mluvit až od 90. let po revoluci. Český rozhlas jako takový formálně vzniká se státem, tedy 1. ledna 1993,“ popisuje situaci odborník na rozhlas Martin Groman, který byl dopoledním hostem RádiaZET.