Dopolední host

Pokud se dnes člověk chce stát kovářem, musí mít základní fyzické předpoklady a estetické cítění. „Doby kovářů, kteří dělali radlice jsou pryč,“ říká Marian Leupold, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. „Spojujeme užitnost a krásu. Dělají se různé brány, ploty nebo interiérové dekorace,“ doplňuje. Kovářské řemeslo však není pouze o síle úderu do tvárného materiálu. Důležitá je také citlivost. „Železo se chová stejně jako plastelína, akorát je žhavé,“ popisuje Marian Leupold.

V Praze provozuje muzeum trabantů. S autem z bakelitu už byl zvěčněn jako batole. „Moje maminka závodila s trabantem. Když s tím skončila, z jejího závodního trabantu se vyndal motor a upravil se na civilní auto,“ říká Martin Hucl, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. Jeho prvním autem však nebyl saský trabant, ale durynský wartburg.

„Svůj hlas si snad ještě pořád pamatuji. Když jdu na poštu nebo do obchodu, hovořím pořád vlastním hlasem,“ říká imitátor Petr Jablonský, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET. „Lidé mi říkají, že budu volit Babiše, abych se nemusel učit nový hlas. Radši se ale naučím někoho nového,“ usmívá se Petr Jablonský.

„Gustáv Husák byl na jednu stranu člověk z masa a kostí, na stranu druhou veřejný činitel, který ve veřejném prostoru dokázal být šest desetiletí. Stal se symbolem sedmdesátých a osmdesátých let,“ vysvětluje historik Michal Macháček. „Měl intelektuální dispozice. Měl výbornou paměť a rétorický um,“ doplňuje dopolední host na Rádiu ZET. 

Sanitka přání začne v České republice jezdit už brzy. Má pomáhat imobilním lidem v terminální fázi onemocnění splnit si poslední přání, například navštívit koncert, fotbalový zápas nebo promoci vnoučete. Podobné projekty už fungují v 18 zemích světa, třeba v Holandsku, Německu, Rakousku či Ekvádoru. „V Holandsku už je na to i zákon a denně tam vyjíždí třicet takových sanitek. Jezdí na plánovaná, ale i na akutní přání. Klient se ozve a hned za hodinu se vyjíždí,” popisuje spoluzakladatel české Sanitky přání Daniel Karták, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. Ten už s kolegy dostal i dvě žádosti na cestu k moři. „Zatím to nejde kvůli pojistkám a podobně, ale do budoucna to určitě plánujeme,” dodává Karták. 

Profesionálně se sestavováním rodokmenů se věnuje od roku 2003. Původně hledala pouze své vlastní předky. Následně ale zjistila, že se může bádáním v archivech živit. „Člověk se musí naučit, jak vyhledávat. Největším oříškem je naučit se číst staré písmo,“ popisuje genealožka Helena Voldánová, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

„Startup je firma jako každá jiná. Poskytuje produkt nebo službu, za kterou její zákazníci platí,“ říká startupový manažer Vít Horký. Kvůli vysokým vstupním nákladům přijímají často začínající společnosti peníze od externích investorů. „Startupy jsou na velmi dynamickém trhu a mají konkurenty ve světě. Tím pádem se musí rychle přizpůsobovat a nesmí čekat pouze na peníze od zákazníků. Proces se urychluje tím, že startup přijme peníze od investora a odevzdá mu podíl ve firmě,“ vysvětluje ranní host Rádia ZET.

„Jestli chcete mít pěkné kolejiště o rozměru 4x2 metry, připravte si půl milionu. Doba pokročila – mašinky v sobě mají digitální dekodéry, díky kterým je můžete ovládat přes mobil nebo tablet,“ říká Michal Jirásek ze Spolku železničních modelářů Pečky, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. Nejdražší složkou modelového kolejiště jsou vedle malých vláčků i výhybky obsahující spoustu drobných součástí.

„Dětská literatura mě zajímá a baví odjakživa. Permanentně se pohybuji mezi dětmi. Je důležité hledat pro ně ten správný jazyk. Ta literatura musí být úplně jiná. Je to velká výzva,” popisuje překladatelka z italštiny a nakladatelka Klára Löwensteinová, která byla dopoledním hostem na Rádiu ZET. Nedávno vyšla kniha Čipí od Maria Lodiho, kterou přeložila z italštiny. „Letos by oslavil sto let. Pro Italy byl v pofašistickém období takový Komenský. Záleželo mu na dětech, vzdělání a demokratizaci společnosti.” 

„Před časem si lidé mysleli, že zlato už není konstanta. Centrální banky včetně té české se ho tedy začaly zbavovat. Teď ale pochopily, že když je nejhůř, všichni ke zlatu utíkají. Je to bezpečný přístav,” myslí si ekonom a analytik finančních trhů Vladimír Pikora. Poukazuje na to, že když přišla válka na Ukrajině, zlato vyskočilo dramaticky nahoru. „Centrální banky světa nakoupily nejvíc zlata od roku 1967. Přes padesát let si myslely, že zlato už nebude to super. Najednou se k němu ale všichni vrací. Vidíme také ohromnou poptávku z Číny a Ruska,” doplňuje dopolední host Rádia ZET.