Dopolední host

„Kamarádi mě přesvědčovali, že když už píšu, ať sepíšu tyhle svoje historky. Shodou náhod, které jsem kupodivu úplně neovlivnila, to vyšlo knižně a teď k mé velké radosti i audioknižně,” říká dopolední host Rádia ZET, spisovatelka Kristina Hlaváčková. Audioknihu s názvem ‚Ono samo se to...‘ načetla herečka Vanda Hybnerová, se kterou jsme se spojili telefonicky. 

Vystřídal několik zaměstnání, ale dobrovolní hasiči jsou pro něj celoživotním koníčkem ,,Vzniklo to úplnou náhodou. Kamarád mi řekl, ať se jdeme k dobrovolným hasičům jen podívat a od roku 1976 jsem věrný,” říká starosta Městského sdružení hasičů Praha Martin Wagner, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET. 

Před 12 lety založila Jana Merunková s Gabrielou Štikovou projekt Finanční gramotnost do škol, v rámci kterého chtěly vzdělávat i děti v dětských domovech. Časem přišly na to, že je problematika daleko komplexnější a že je potřeba zavést ve školách finanční gramotnost jako povinnou.  

Po střední stavební škole vystudovala na Mendelově univerzitě obor staveb na bázi dřeva. „Chtěla jsem jít spíš do přírodnějších materiálů. Veřejnost vnímá dřevostavby jako sruby nebo roubenky. Moderní dřevostavby dnes ale vypadají úplně jinak,” vysvětluje dopolední host Rádia ZET Lenka Trandová z Asociace dodavatelů montovaných domů. 

V devatenácti letech musel skončit s fotbalem. „Měl jsem tehdy štěstí v neštěstí, že jsem měl šanci ještě jít studovat. S rodinou jsme se odstěhovali do zahraničí. Díky tomu již deset let působím v akademické sféře,“ říká Miroslav Šifta, který napsal knihu o fotbalových derby v Anglii pod názvem Víc než jen zápas.

Zabývá se nejen kolapsy civilizací, ale také srovnáváním jejich vývoje. Společně s režisérem Petrem Horkým natočil dokumentární film Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa. „Ten film je o zákonitostech, které určují vývoj každé civilizace. Byl točen na různých místech této planety. Snažili jsme se abstraktní záležitosti vyprávět konkrétními příběhy,“ říká egyptolog Miroslav Bárta, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Jako policejní elév jsem začal u dopravní policie, následně jsem byl u cizinecké policie, poté u Služby kriminální policie a vyšetřování. Policejní kariéru jsem ukončil u Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky,” vyjmenovává bývalý policista a dopolední host Rádia ZET Lukáš Hanák místa svého působení. „Po odchodu od policie mi bylo líto nechat uniformu na ramínku. Stal jsem se strážníkem,” konstatuje Hanák, který je teď zástupcem vedoucího obecní policie v obci Chýně. 

„Primárně děláme uhelné lomy, rekultivace, průmysl na severu a místa opředená klišé jako mrtvý les a měsíční krajina. Lidé jsou potom mile překvapení. Přijedou s klišé, kde bude ten mrtvý les, měsíční krajina a ropáci a ono to tam není,” usmívá se offroad safari průvodce Martin Bareš, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET. „Jestli dneska chceme mrtvé lesy, musíme na Šumavu. Měsíční krajinu máme v posledních čtyřech povrchových dolech a stává se z ní turistická atraktivita.” 

„Plovárna a zlenický hrad byl takový startovací modus mého úplného začátku. Coby bojovník s pubertou jsem čundroval po českých hradech a zříceninách a ta zlenická se mi líbila. Líbilo se mi i to, že v místním kiosku mi prodali pivo s dovětkem, že to mám jít vypít nahoru na hrad. Tak jsem se rozhodl, že budu dělat v létě archeologický výzkum a budu tam kopat,” vzpomíná archeolog Vojtěch Kašpar, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. 

„Už během první republiky měl Tomáš Garrigue Masaryk občas zdravotní krize, třeba těžkou mrtvici. Tohle bylo relativně rychlé,” konstatuje historik Michal Stehlík, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET. Masaryk zemřel v noci 14. září 1937 v 87 letech po velmi rychlé a vážné nemoci, na narozeniny svého syna Jana Masaryka. Letos je to tedy 85 let. „Je skoro symbolické, že rok a dva týdny po úmrtí T. G. Masaryka došlo k Mnichovu. Dá se říct, že rokem 1937 se padá do jakési propasti konce první republiky.”