V dnešním díle si povídáme o městě, které bylo ještě v nedávné minulosti rozděleno zdí a které je i dnes plné kontrastů. Berlín, ve dne tu lidé milují ježdění na kole po všudypřítomných cyklostezkách a užívají si rozlehlých parků (je to jedno z nejzelenějších velkoměst v Evropě) a v noci se tu rozduní hudba ze stovek klubů. Místní techno scéna už ale dávno není underground jen pro pár vyvolených, je to natolik významná součást berlínského života, že byla letos zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Když do takového klubu vejdete, tak vám foťák na mobilu hned u vstupu přelepí černou samolepkou, protože anonymita, svoboda jedince a pocit, že tu každý může být tím, kým zrovna chce, je zde největší hodnotou. V Berlíně je i světově nejznámější a zároveň i nejtajemnější klub Berghain, umístěný v bývalé elektrárně, jehož pověst je opředena mýty, tajemstvím a skoro až mystickou atmosférou. Na vstup se tu běžně čeká i třeba pět hodin a i tak vás přímo u dveří vyhazovač bez udání důvodu nemusí pustit dovnitř. A co se děje uvnitř, to nikdo neví, protože jak říká Australano-Francouzska Maddy, která je mojí dnešní berlínskou průvodkyní: "whatever happens in Berghain, stays in Berghain". V Berlíně jsou si prostě všichni rovni, takže i samotný Kanye West si tu musí vystát frontu na kebab.