Jsou chvíle, kdy věřit jako by nedávalo smysl. Najednou se nám to, čemu jsme dříve věřili, zdá naivní a my leccos přehodnocujeme. Může jít o racionální důvody, prostě mi už takhle věřit nedává smysl. Jindy můžou pochybnosti plynout z vnitřní bolesti, z toho, že trpím a Bůh na mé modlitby i tak neodpovídá. Nechci se Boha vzdát, je pro mě důležitý, ale zároveň mi teď jeho jednání a možná i to, jaký je, nedává smysl. Jak projít takovým obdobím? Jak postavit svoji víru na nový a zdravější základ?
Jsem netrpělivý a strašně rychle se znudím. Zvlášť na bohoslužbě. I přesto jsem od Boha přijal povolání mu sloužit, a tak jsem po studiu matematiky změnil své směřování a nyní se v Církvi bratrské připravuji na to stát se kazatelem. Jsem ženatý, rád tancuji a ještě radši hraji deskové hry.