Brněnská technologická společnost Safetica přesunula své sídlo do Spojených států. Firmě s expanzí skoro rok pomáhá nový výkonný ředitel Mirek Kren, který působil léta v Silicon Valley a v prostředí se dobře vyzná. Do USA se firma rozhodla odejít z několika důvodů: jednodušeji se tam shánějí talenty, firma má lepší pozici pro světové investory a také lepší administrativu zaměstnaneckých akcií (ESOP). 

Právě zaměstnanecké akcie jsou pro technologické firmy typu Safetica podle Krena zásadní. 

„Zaměstnanecké akcie jsou důležité pro rozvoj startupů. Pokud chceme do startupů přitáhnout talenty, nemůžeme jim dát adekvátní mzdu, musíme je motivovat jinak. A to právě prostřednictvím systému zaměstnaneckých akcií. Dnes v Česku talenty nepracují pro startupy, ale pro velké nadnárodní korporace, kde jim nabídnou lepší plat. A je to škoda,“ vysvětlil ve FLOW Kren.

V rozhovoru se dále dozvíte:  

* Jak složité je přesunout firmu do USA? 

* Co to firmě přineslo? 

* Jak dlouho plán na přesun vznikal a co bylo hlavním impulsem?

* Jak zaměstnanci reagovali na přesun firmy a na její restrukturalizaci? 

* Jak v ČR víc podporovat startupy a proč bychom to měli dělat? 

* Jak se lidé v USA staví k práci, proč mají větší tah na branku?

České zdravotnictví je podle lékaře a podnikatele Tomáše Šebka na hraně udržitelnosti. Systém financování už nyní jede z kopce a bez zásadních změn hrozí jeho kolaps. Šebek, který je známý nejen jako chirurg, ale také jako spisovatel nebo zakladatel projektu Ministr zdraví, dlouhodobě prosazuje reformy, které by měly zdravotní péči modernizovat a zpřístupnit. Klíčovou roli v tom podle něj sehraje digitalizace a prevence. „Dnes neinvestujeme do zdraví, ale do léčby nemocných. To není udržitelné. Pokud se nezaměříme na prevenci, budou nám náklady jen dál růst,“ říká Šebek v rozhovoru pro FLOW.

Co dalšího zaznělo v rozhovoru?

* Proč je české zdravotnictví v krizi a jaké změny jsou nutné?

* Proč by prevence měla být prioritou?

* Jak mohou technologie a umělá inteligence změnit zdravotní systém?

* Jak české zdravotnictví porovnává s tím v zahraničí?

* Proč Češi stále bojují s obezitou a konzumací alkoholu?

* Jaký úspěch má jeho nejnovější kniha a jak to ovlivnilo jeho osobní a rodinné vztahy?

Ceny nájemního bydlení v Česku letí vzhůru a poptávka stále roste. Hendrik Meyer, generální ředitel European Housing Services (EHS) a šéf Bezrealitky, v rozhovoru pro FLOW popisuje, proč se Češi stále více obracejí k nájemnímu bydlení, jak se liší realitní trh u nás a v Německu a jakou roli v budoucnu sehrají technologie.

„V Praze připadá na jeden byt průměrně 108 zájemců, v Brně je to kolem 60. Nájemní bydlení už není jen dočasné řešení, ale stává se normou,“ říká Meyer. Lidé v nájemním bydlení také zůstávají déle – zatímco dříve se smlouvy uzavíraly na rok až dva, dnes je průměrná délka nájmu téměř čtyři roky.

Co dalšího se v rozhovoru dozvíte?

* Proč Češi stále preferují vlastní bydlení?

* Jak demografie ovlivní ceny nemovitostí?

* Jak digitalizace a AI změní realitní trh?

* Které nemovitosti se nejhůře prodávají a proč?

* Jak velký problém představují předražené a nevyhovující nájmy v Česku?

* Jak funguje výběr nájemníků v Německu a proč se tam dělají přísné kontroly?

* Jak se liší situace na realitním trhu v Česku a Německu

Ceny nemovitostí v Česku stále rostou, a tak se čím dál více lidí poohlíží po alternativních možnostech bydlení. Jednou z nich jsou takzvané tiny houses, malé domy, které slibují finanční dostupnost, ekologičnost a flexibilitu. Startup Kodu, který založily Romana Voříšková a Jitka Plevová, chce tento trh transformovat a nabídnout lidem nejen samotné domky, ale také kompletní servis od výběru pozemku až po realizaci projektu.

„Lidé chtějí bydlet ve vlastním, ale často nemají miliony na klasický dům nebo byt. Minidomek nabízí možnost bydlení za dostupnější cenu a zároveň variabilitu – můžete ho přesunout, pronajmout nebo později prodat,“ vysvětluje Romana Voříšková v rozhovoru pro FLOW.

Co dalšího se v rozhovoru dozvíte?

* Jak se vyvíjí trh minidomků v Česku a proč jejich popularita roste.

* Pro koho je tiny house nejvhodnější.

* Jaké nejčastější mýty panují o minidomcích a jaká je realita.

* Jak funguje financování minidomků – dá se na ně získat hypotéka?

* Proč se minidomky stávají hitem investic do pronájmu a glampingu.

* Jak chce Kódu expandovat do zahraničí a měnit trh bydlení i v Evropě.

Předčasné volby v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, historický volební úspěch zaznamenala pravicová AfD. Podle německé političky a dlouholeté poslankyně za liberály Renaty Altové je právě AfD faktickým vítězem těchto předčasných německých voleb. 

Renata Altová byla od roku 2017 až doteď poslankyní za liberální stranu FDP, která hájí v Německu zájmy podnikatelů. Slovenská rodačka považuje za největší výzvu pro Německo migraci a vzpružení strádající ekonomiky.

V rozhovoru ve FLOW se také dozvíte:

Co je největším problémem německé ekonomiky?

Merz chce ještě se starým Bundestagem projednat reformu dluhových pravidel tak, aby Německo získalo víc peněz na zbrojení. Jak bude FDP hlasovat? 

Jak problematický je pro německý průmysl Green Deal? 

Proč drhne německá digitalizace a v čem jsou Češi lepší než Němci? 

S jakými pocity sleduje Altová vývoj politiky na svém rodném Slovensku?

Dnes, 24. února, uplynuly tři roky od začátku otevřené ruské agrese na Ukrajině. Právě nyní se přitom začíná jednat o možném příměří. Americký prezident Donald Trump je odhodlán dosáhnout klidu zbraní, zároveň ale svými výroky na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyvolal vlnu nevole. Bezpečnostní analytik a odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza však míní, že šlo jen o vyhrocené emoce a Trump může naopak Ukrajině významně pomoci.

V rozhovoru ve FLOW se také dozvíte:

* Dočkáme se brzy příměří a jak by mohlo vypadat?

* Co se stane, pokud USA stáhnou své vojáky z Evropy? A hrozí to? 

* Rozšíří se konflikt dál do Evropy do pěti let, jak upozorňují někteří experti? 

Vše jsme probrali s Vlastislavem Břízou ve speciálním dílu pořadu FLOW, který věnujeme válce na Ukrajině.

TOP 09 se ocitla ve volebním roce bez lídra. Předsedkyně strany a její výrazná tvář  Markéta Pekarová Adamová oznámila, že nebude kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny ze zdravotních důvodů. Podle ministra Vlastimila Válka je to pro stranu ztráta, sám zatím odmítá říct, zda by měl o funkci předsedy strany zájem. 

„Já jsem to věděl, vše jsem s ní osobně konzultoval, navíc jsem lékař. Bylo to pro ni velmi těžké rozhodnutí, ale zdraví je přednější. Je třeba, aby zvolnila a soustředila se víc na sebe. Markéta povede stranu do voleb, sám jsem jí o tom přesvědčil, protože si myslím, že je to správné. Je to silná žena, držím jí palce a jako katolík se ještě můžu i modlit,“ uvedl Válek v rozhovoru. 

V rozhovoru ve FLOW se také dozvíte:

* Jak moc ztráta silné lídryně Markéty Pekarové Adamové oslabí TOP 09? 

* Co chce Válek změnit ve zdravotnictví po svém pobytu v nemocnici? 

* Jak by měla fungovat aktuálně projednávaná možnost připlatit si za lepší lékařskou péči? 

* Jak chce ministerstvo vyřešit nedostatek praktických lékařů a jak motivovat lidi k tomu, aby chodili na preventivní prohlídky?

Znáte Uber? A co kdyby podobný model fungoval i pro kamionovou dopravu? Podnikatel a filantrop Martin Vohánka, zakladatel Eurowagu, chce se svým novým projektem zásadně změnit trh silniční nákladní přepravy. K jeho nové aplikaci chce do konce roku postupně připojit třetinu svých zákazníků. 

Jeho cílem je přinést dopravcům platformu, která propojí všechny služby: od navigace po platby za palivo, mýto či pojištění.

„Je to, jako když máte iPhone – nejprve je tam pár aplikací a postupně přibývají další. Budujeme ekosystém, kde budou mít dopravci vše na jednom místě,“ vysvětluje Vohánka v rozhovoru pro FLOW.

Co dalšího se v rozhovoru dozvíte:

Jak se daří přesvědčovat dopravce, aby přešli na novou platformu?

Kdy začne fungovat propojení přepravců a zákazníků v reálném čase?

Jaké profese v dopravě možná brzy zmizí?

Proč se Vohánka nebojí konkurence?

Jak hodnotí svůj vstup na londýnskou burzu?

Proč věnuje desítky milionů ročně na filantropii a jak si vybírá projekty, které podpoří?

Proč podle něj není dobré mít jako hlavní motor v podnikání peníze?

Na 15. února připadá Den dětské onkologie. Každý rok v České republice takto onemocní na 400 dětí, až 85 procent se jich díky pokroku medicíny podaří vyléčit. Jedním z lékařů, který se významně zasloužil o rozvoj oboru v Česku, je profesor Jan Starý. 

Když začínal v roce 1981 lékařskou kariéru, byl jeho obor dětské hematoonkologie velmi smutný. Onkologická diagnóza u dětí se rovnala v podstatě jisté smrti. Nyní je to naopak, naprostá většina dětí se vyléčí. 

„Není to tak však zdaleka u všech nádorů, u některých typů, jako jsou sarkomy s metastázemi, nebo u některých nádorů mozku stále platí, že skoro všichni dětští pacienti s nimi zemřou. Máme stále na čem pracovat,“ uvedl v pořadu FLOW profesor Jan Starý, hematoonkolog, který je emeritním přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie ve FN v Motole. 

Co bylo zásadním zlomem v oboru? Který příběh dítěte si dodnes profesor pamatuje? Jak často je v kontaktu s vyléčenými dětmi? Co mu dělá v jeho práci největší radost?

Na podzim nás čekají volby do poslanecké sněmovny, které by podle současných průzkumů vyhrálo suverénně hnutí ANO. Vláda je u lidí neoblíbená, a oblibě se netěší ani samotný premiér Petr Fiala. Co dělá pro to, aby voliče přesvědčil o svých krocích?  V rozhovoru v pořadu FLOW premiér uvedl, že průzkumy se neřídí a politika podle jeho slov není soutěží popularity. 

„Nepodceňuji to a vím, že část lidí není spokojená. Snažíme se však voliče přesvědčit, že změny, které jsme udělali, prospívají České republice,“ uvedl v rozhovoru premiér. 

Věří, že se stane znovu premiérem po volbách? Čím si vysvětluje, že je důvěra v jeho vládu tak nízká? Nezapomněla jeho vláda na nízkopříjmové lidi? A proč ODS tak tvrdošíjně trvá na výbušném tématu, jako je možnost výpovědi bez udání důvodu?