Evropská logistika vstupuje do období, kdy už nebude stačit jen rychle a levně doručit zásilku z místa A do místa B. Podle výkonného ředitele GLS Petra Pěchy se z balíkového byznysu postupně stává širší ekosystém služeb, ve kterém budou hrát roli výdejní boxy, doručení domů, exportní logistika, práce s uživatelskými preferencemi i umělá inteligence.

„Logistika směřuje k tomu, že se stává ekosystémem. Už to nejsou oddělené služby, jako byly dřív,“ řekl Pěcha ve speciálním vydání pořadu FLOW, které vzniklo přímo na konferenci SHIFTS26. Právě letošní téma konference Eternal podle něj dobře vystihuje dobu, do které firmy vstupují. Odolnost v čase podle Pěchy neznamená schopnost najít jednu pevnou strategii a té se držet, ale naučit se fungovat v nejistotě. 

Česká nábytkářská firma TON se v posledních letech pod vedením Milana Dostalíka posouvá do luxusního segmentu pro vybranou klientelu. Poslední tři roky má TON stabilní tržby kolem 540 milionů korun. „Zisk se pohybuje kolem 10 milionů, což není žádná sláva,“ přiznává Milan Dostalík, generální ředitel společnosti TON a její spolumajitel. Pokud si chce společnost udržet kvalitu, nemůže podle něj šetřit na zaměstnancích, které je potřeba zaučit a dobře ohodnotit. Vyškolení v tradičním řemesle – ohýbání dřeva – trvá až půl roku a ve firmě se toto umění dědí po generace. 

Bývalý premiér a někdejší předseda ODS Petr Nečas se po třinácti letech mimo vrcholnou politiku vyjadřuje k současnému stavu české pravice, vládě Andreje Babiše i plánům na změny v ČEZ. V rozhovoru pro speciální vydání pořadu FLOW přímo z konference SHIFTS26 odmítá, že by po vládě Petra Fialy zůstala „spálená země“. Naopak tvrdí, že minulý kabinet veřejné finance stabilizoval a že ministr financí Zbyněk Stanjura patří „mezi nejvíce nedoceněné šéfy státní kasy v historii samostatného Česka“.

ODS není podle jejího bývalého předsedy Petra Nečase v poraženecké náladě. „Vnímám obrovskou chuť pracovat a svým způsobem optimismus něco s tím udělat. Žádné poraženectví, žádná odevzdanost,“ řekl. Nového předsedu ODS Martina Kupku vnímá jako „výraz snahy stranu programově i personálně obměnit“. ODS podle něj omladila poslanecký klub i vedení a musí dopracovat programové priority. 

Pražské Spartě se byznysově daří, její zápasy jsou většinou beznadějně vyprodané a je těžké se na ně pro velký zájem dostat. Klub dál směřuje k výstavbě nového megaprojektu: stadionu s kapacitou 35 tisíc diváků. Rozpočet stavby na pražském Strahově se odhaduje na čtyři a půl miliardy korun, jak dříve uvedl CEO Sparty Tomáš Křivda. Kromě celkového navýšení míst je z byznysového hlediska klíčový také radikální nárůst prémiových a VIP míst, která generují největší příjmy.

„My dnes na Letné máme těchto VIP míst pouze 600. Na novém stadionu na Strahově pro zhruba 35 tisíc diváků vnímáme mnohem větší potenciál a řešíme kapacitu okolo tří tisíc míst. Budeme tedy na pětinásobku současné kapacity,“ říká v pořadu FLOW Křivda, který tvrdí, že Sparta cílí na otevření stadionu v roce 2032. 

Dermacol slaví šedesát let na trhu a oslava výročí proběhne i na každoroční akci, kterou společnost pořádá 1. května – na Dermacol Love Day. „Zpěvák Xindl X pro nás napsal k výročí písničku, která tam bude představena. Na textu se podílela i influencerka Jiřina Daňhelová,“ popisuje Komárová. Věří, že i díky cílové skupině influencerky by se mohla snížit věková kategorie žen, které si produkty Dermacol kupují. Nyní jsou to hlavně ženy nad čtyřicet let.

Ačkoliv firma loni pocítila ochlazení na některých trzích kvůli geopolitické situaci, v Česku a na Slovensku zažívá Dermacol zlaté časy. Podle Věry Komárové se firmě daří pravidelně překonávat dosavadní prodeje. „V České republice a na Slovensku stále rosteme, každý měsíc lámeme rekordy. V Čechách a na Slovensku se roční obrat firmy za rok 2025 pohybuje kolem 600 milionů korun,“ popisuje Komárová. A letos má za sebou silné měsíce. Jen za březen měla firma obrat 58 milionů korun. Kvůli geopolitice a rostoucím cenám vstupů nevylučuje mírné zdražení produktů. 

Český trh s energiemi se po krizi stabilizoval a ožil, což s sebou však paradoxně přineslo i negativní jev v podobě návratu takzvaných energošmejdů. Podle Markéty Zemanové, členky rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), jejich výskyt není tak masový jako dříve v období před koronavirovou pandemií, prodejci jsou však podle jejích slov sofistikovanější.

Platí, že často cílí na ty nejzranitelnější skupiny – například na seniory či osamělé lidi, kteří si chtějí povídat. „Obecně platí, že výhodné nabídky na ceny energií nikomu samy neklepou. Už jen toto je podezřelé a radím takovým lidem vůbec neotvírat,“ říká ve FLOW Zemanová.

Napětí v Hormuzském průlivu může podle šéfa Slevomatu Tomáše Bravermana tvrdě dopadnout i na české spotřebitele. Varuje, že i v případě rychlého uklidnění situace přijde další vlna zdražování. „Krátkodobé dopady už vidíme na cenách pohonných hmot. Ale i kdyby konflikt skončil dnes, na podzim nebo v zimě dorazí další inflační vlna,“ říká Braverman. Zdražování se podle něj dotkne širokého spektra zboží, od elektroniky po potraviny, a může vyvolat reakci centrálních bank.

Braverman stojí v čele Slevomatu od září 2024. Do firmy přišel po mnohaletém působení v Heurece a kromě CEO se stal i spoluinvestorem Slevomatu. Pod jeho vedením firma pokračuje v růstu a chce proměnit i zaměření firmy. „Nejde o dramatickou změnu strategie, spíš o postupný rozvoj. Stojíme na dvou pilířích – lokálních zážitcích a cestování,“ popisuje. 

Pražská burza roste a daří se jí. V posledních pěti letech drtí svou výnosností další evropské indexy. Přesto je otázka, jak se jí bude dařit, až přijde o svůj nejsilnější titul – polostátní ČEZ, aktuální. Premiér Andrej Babiš v minulém týdnu znovu potvrdil avizovaný plán vlády na jeho zestátnění. Konkrétní kroky chce začít podnikat už v červnu, kdy se koná valná hromada ČEZ.

„Nákup výroby ČEZ považuji za drahou a zbytečnou investici, energie to nikomu z nás nezlevní. Stát k ovládání firmy nepotřebuje stoprocentní podíl, když už dnes drží sedmdesát procent. Vyhodit stovky miliard za minoritní podíly, abychom ovládli něco, co už ovládáme, je zbytečné,“ konstatuje v pořadu FLOW šéf Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic. 

V souvislosti s geopolitikou hrozí v Česku další vlna inflace. Podle některých ekonomických predikcí může být stejně dramatická jako ta, kterou jsme si prošli v nedávné minulosti v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Podle obchodního ředitele Rohlíku Olina Nováka je to však ideální příležitost ještě více podpořit lokální farmáře a zaměřit se na efektivitu.

V minulosti si už firma tuto strategii vyzkoušela. Zásadní je pro Rohlík prý takzvaný sourcing „kolem komína“, kdy se zaměřuje na české farmáře a producenty v okolí jeho skladů. Právě produkty od farmářů tvoří v sezoně až 70 procent všeho prodaného ovoce a zeleniny na Rohlíku. 

Realita stavebního trhu i ekonomická situace mění u Čechů vnímání bydlení a nahrává minimalismu. S tím roste popularita různého alternativního bydlení a trh s takzvanými tiny houses.

Bydlení v modulech se věnuje také projekt Blokki, který založila před devíti lety podnikatelka Zdena Zlatová se svou dcerou Karolínou. Zlatová se nyní spojila se svou bývalou zákaznicí a realitní makléřkou Terezou Eichlerovou. Obě se snaží dokazovat, že uvnitř vyřazených lodních kontejnerů lze najít plnohodnotné bydlení.