
Sign up to save your podcasts
Or


Kosmetický průmysl zdaleka není jen o vývoji nových krémů. Čím dál větší roli v něm hrají biotechnologie, umělá inteligence a výzkum. Právě věda podle Petra Štěpánka, Scientific & Regulatory Affairs Directora společnosti L’Oréal pro Česko, Slovensko a Maďarsko, rozhoduje o tom, jak budou vypadat kosmetické produkty budoucnosti.
Za každým výrobkem podle něj stojí rozsáhlé výzkumné zázemí. Společnost L’Oréal má pod sebou více než čtyřicet kosmetických značek, zaměstnává přes čtyři tisíce vědců v 21 výzkumných centrech po celém světě a spravuje v České republice portfolio zhruba čtyř tisíc produktů. Společnost má také 725 patentovaných látek. „Velmi zajímavá je třeba látka Pro-Xylane, která umožňuje bojovat proti stárnutí pleti,“ vysvětluje Štěpánek v rozhovoru pro pořad FLOW. Na téma účinných látek v kosmetice L’Oréal v létě spustil novou osvětovou kampaň na YouTube, která má bojovat proti dezinformacím.
Vzdělávací systém v Česku podle Bohumila Kartouse z Vysoké školy ekonomie a managementu (VŠEM) pokulhává za digitální revolucí. Proto se na této soukromé vysoké škole jako první v České republice rozhodli pro radikální krok a zrušili povinnost psát klasické bakalářské práce už v roce 2024. Studenti místo nich obhajují praktické projekty, které realizují ve svém zaměstnání nebo podnikání.
Umělou inteligencí si totiž při psaní bakalářek pomáhali nejen studenti, ale i profesoři. „Jeden jazykový model text vypracuje a druhý ho zhodnotí. Učitelé používají umělou inteligenci a pochopili, že když tam nalijí text, mají hodnocení za pár vteřin. Klasické psané práce proto přestávají dávat smysl,“ vysvětluje Kartous v rozhovoru.
Podnikání v páru, ať už jde o manžele, partnery, nebo o nejlepší kamarády, je podle cukrářky Ivety Fabešové vždy risk. Rozvod ji před lety samotnou připravil o vybudované prostory kaváren a donutil ji začít znovu od nuly. Vzala si z toho ponaučení, kterých chyb se vyvarovat v byznysu.
Lidé podle ní do společného byznysu často vstupují s růžovými brýlemi a pocitem, že se jim krach vztahu vyhne. Když pak dojde na lámání chleba, chybějící papírové dohody dokážou zničit mnohaleté úsilí. Všem, kteří v podobném nastavení začínají, proto dává jednoznačnou radu: písemné smlouvy.
V Praze začne od září platit nový Metropolitní plán, který přinese jednodušší povolování staveb a potenciál pro vznik až 350 tisíc nových bytů. Jedním z nejvýbušnějších témat během jeho čtrnáctileté přípravy byly výškové budovy, kde muselo město ubrat na metrech v některých částech. Podle Petra Hlaváčka je ale současná podoba plánu jen začátek a město hodlá aktivně vyhledávat další místa, kde se bude stavět do výšky.
„Předpokládáme, že by mohla probíhat jedna specializovaná změna Metropolitního plánu, která by vyhledávala plochy vhodné pro výškové budovy. Vidím to v průběhu roku 2027,“ říká Hlaváček v pořadu FLOW s tím, že nová výstavba by byla striktně podmíněna architektonickými soutěžemi, tak, jak to funguje v zahraničí.
Před rokem a půl otevřela cukrářka a podnikatelka Iveta Fabešová druhou pobočku své cukrárny IF Café v budově Masaryčka B, její první pobočka sídlí na pražské Kampě ve Werichově vile. „Podnikání v gastronomii je vždy ve vlnách, ale hodnotila bych ho dobře. Daří se nám,“ říká v pořadu FLOW s dodatkem, že o otevření další pobočky neuvažuje. „Nikdy jsem neviděla úspěch byznysu v tom, že otevíráte jednu provozovnu za druhou. Zvládnout to kvalitativně je extrémně náročné, zvlášť když to nese vaše jméno,“ tvrdí.
Pro úspěšný byznys je podle Fabešové klíčový výběr zaměstnanců. „Schopných lidí, kteří chtějí pracovat, ubývá. Mám tým čtyřiceti lidí a každý z nich je potřebný.“ Gastronomie je podle ní tvrdá dřina jen pro odvážné lidi. Nehledá je proto primárně podle vzdělání, ale podle toho, jestli mají cukrařinu rádi a chtějí se učit nové věci. „Nastavila jsem, že si musí člověk před přijetím vyzkoušet tři směny, které má placené. Obě strany pak lépe dokážou vyhodnotit, jestli je pro něj daná práce vhodná.“
Po loňské sezoně, která byla kvůli chladnému a deštivému počasí nejhorší za posledních dvacet let, zažívají zmrzlináři letos stabilnější rok. Klimatické změny a výkyvy počasí však tento byznys zásadně transformují. Podle obchodního ředitele společnosti Adria Gold Lukáše Bartoše se mění chování zákazníků; zmrzlinu si kupují jen ve chvíli, kdy je opravdu vedro.
„Dřív pro nás byla ideální teplota pro prodej okolo 25 stupňů Celsia. Dnes mám pocit, že když venku není vyloženě třicetistupňové vedro, lidi na zmrzlinu nechodí. Jako by se vnímání ideálního počasí v posledních letech posunulo o pět stupňů nahoru,“ uvedl Bartoš v pořadu FLOW.
Evropský trh s krmivy pro domácí mazlíčky stále roste, i když pomalejším tempem než v minulých letech. Fenomén takzvané humanizace zvířat neustává. Lidé se o své psy a kočky často starají lépe než sami o sebe a neváhají investovat do prémiových krmiv či doplňků stravy.
I proto prý budoucnost byznysu Vafo Group už neleží jen v samotných granulích, ale v datech a personalizované péči. Firma před časem koupila britský startup Biome 9 a na tamním trhu úspěšně otestovala prémiovou službu, kterou chce začátkem příštího roku přinést i českým chovatelům.
Princip je jednoduchý: majitel doma odebere vzorek exkrementu svého psa, odešle ho do specializované laboratoře, kterou Vafo otevřelo v Německu, a zkumavka projde analýzou střevního mikrobiomu. „Díky obrovské databázi vzorků dokážeme velmi rychle a levně analyzovat profil zvířete a odhalit vážné zdravotní potíže či hrozby dříve, než se reálně projeví,“ vysvětluje Pavel Bouška v rozhovoru pro FLOW s tím, že v tomto segmentu bude Vafo na evropském trhu průkopníkem.
Ani válečné otřesy na Blízkém východě, ani uzavření jedné z nejdůležitějších tras pro přepravu ropy či obavy z drahého leteckého paliva nepřevážily nad chutí cestovat. Pražské letiště směřuje k nejsilnější sezoně ve skoro devadesátileté historii.
Podle člena představenstva společnosti Letiště Praha Martina Kučery jím letos projde množství pasažérů, které zhruba odpovídá počtu obyvatel Nizozemska. „Pokud všechno poběží tak, jak je nastartováno, měli bychom dosáhnout rekordu a letošek zakončit zhruba s 18,3 milionu cestujících,“ uvedl v pořadu FLOW. Zvládnout rostoucí nároky se letiště snaží mimo jiné technologickými změnami, které by postupně měly podstatně změnit tvář cestování a usnadnit pasažérům cestu na jejich sedadlo v letadle.
Ekonom a bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma v rozhovoru pro pořad FLOW kritizuje kroky vlády, která mění rozpočtová pravidla v rámci připravované novely. Měnová politika je dle něj postavena na jasně definovaných pravidlech, která by se měla dodržovat. „Ve chvíli, kdy jsme se na nich shodli, a to napříč Evropskou unií, měli bychom je ctít. Jakmile je budeme měnit, staneme se netransparentní a nekredibilní pro finanční trhy,“ upozorňuje v pořadu FLOW. Bezbřehé zadlužování podle něj odnesou další generace.
Chystané vládní změny v penzijním spoření mají Čechům pomoci naspořit na stáří až o milion korun navíc. Podle bývalého guvernéra České národní banky a ekonoma Zdeňka Tůmy sice reforma míří správným směrem, obsahuje ale jedno zásadní riziko. Plánované plošné zastropování poplatků pro správce fondů podle něj ochromí domácí trh. Fondy ztratí motivaci vyhledávat výnosnější aktiva a malý domácí kapitálový trh donutí fondy nakupovat jednoduché zahraniční produkty, jako jsou například ETF. Stát tak bude podle Tůmy fakticky podporovat odliv českého kapitálu za hranice.
„Jestliže chci od správce portfolia vyšší výkon, tak si myslím, že by měl mít nějakou odměnu, jinak mu beru motivaci. Při takto nízkých poplatcích je obtížnější hledat rizikovější aktiva s dodatečným výnosem, ale s rozumným rizikem,“ upozorňuje v pořadu FLOW Tůma. Ve výsledku to bude také podle něj znamenat třeba stopku pro investice do bydlení.
From the publisher's feed
Rozhovorový podcast e15. Veronika Jonášová se ptá ekonomů, politiků a odborníků na to, co se jinde nevejde do vysílacího času. Jeden host, jedno téma dotažené do konce. Kolik to stojí, kdo to…