
Sign up to save your podcasts
Or


Dermacol slaví šedesát let na trhu a oslava výročí proběhne i na každoroční akci, kterou společnost pořádá 1. května – na Dermacol Love Day. „Zpěvák Xindl X pro nás napsal k výročí písničku, která tam bude představena. Na textu se podílela i influencerka Jiřina Daňhelová,“ popisuje Komárová. Věří, že i díky cílové skupině influencerky by se mohla snížit věková kategorie žen, které si produkty Dermacol kupují. Nyní jsou to hlavně ženy nad čtyřicet let.
Ačkoliv firma loni pocítila ochlazení na některých trzích kvůli geopolitické situaci, v Česku a na Slovensku zažívá Dermacol zlaté časy. Podle Věry Komárové se firmě daří pravidelně překonávat dosavadní prodeje. „V České republice a na Slovensku stále rosteme, každý měsíc lámeme rekordy. V Čechách a na Slovensku se roční obrat firmy za rok 2025 pohybuje kolem 600 milionů korun,“ popisuje Komárová. A letos má za sebou silné měsíce. Jen za březen měla firma obrat 58 milionů korun. Kvůli geopolitice a rostoucím cenám vstupů nevylučuje mírné zdražení produktů.
Český trh s energiemi se po krizi stabilizoval a ožil, což s sebou však paradoxně přineslo i negativní jev v podobě návratu takzvaných energošmejdů. Podle Markéty Zemanové, členky rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), jejich výskyt není tak masový jako dříve v období před koronavirovou pandemií, prodejci jsou však podle jejích slov sofistikovanější.
Platí, že často cílí na ty nejzranitelnější skupiny – například na seniory či osamělé lidi, kteří si chtějí povídat. „Obecně platí, že výhodné nabídky na ceny energií nikomu samy neklepou. Už jen toto je podezřelé a radím takovým lidem vůbec neotvírat,“ říká ve FLOW Zemanová.
Napětí v Hormuzském průlivu může podle šéfa Slevomatu Tomáše Bravermana tvrdě dopadnout i na české spotřebitele. Varuje, že i v případě rychlého uklidnění situace přijde další vlna zdražování. „Krátkodobé dopady už vidíme na cenách pohonných hmot. Ale i kdyby konflikt skončil dnes, na podzim nebo v zimě dorazí další inflační vlna,“ říká Braverman. Zdražování se podle něj dotkne širokého spektra zboží, od elektroniky po potraviny, a může vyvolat reakci centrálních bank.
Braverman stojí v čele Slevomatu od září 2024. Do firmy přišel po mnohaletém působení v Heurece a kromě CEO se stal i spoluinvestorem Slevomatu. Pod jeho vedením firma pokračuje v růstu a chce proměnit i zaměření firmy. „Nejde o dramatickou změnu strategie, spíš o postupný rozvoj. Stojíme na dvou pilířích – lokálních zážitcích a cestování,“ popisuje.
Pražská burza roste a daří se jí. V posledních pěti letech drtí svou výnosností další evropské indexy. Přesto je otázka, jak se jí bude dařit, až přijde o svůj nejsilnější titul – polostátní ČEZ, aktuální. Premiér Andrej Babiš v minulém týdnu znovu potvrdil avizovaný plán vlády na jeho zestátnění. Konkrétní kroky chce začít podnikat už v červnu, kdy se koná valná hromada ČEZ.
„Nákup výroby ČEZ považuji za drahou a zbytečnou investici, energie to nikomu z nás nezlevní. Stát k ovládání firmy nepotřebuje stoprocentní podíl, když už dnes drží sedmdesát procent. Vyhodit stovky miliard za minoritní podíly, abychom ovládli něco, co už ovládáme, je zbytečné,“ konstatuje v pořadu FLOW šéf Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
V souvislosti s geopolitikou hrozí v Česku další vlna inflace. Podle některých ekonomických predikcí může být stejně dramatická jako ta, kterou jsme si prošli v nedávné minulosti v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Podle obchodního ředitele Rohlíku Olina Nováka je to však ideální příležitost ještě více podpořit lokální farmáře a zaměřit se na efektivitu.
V minulosti si už firma tuto strategii vyzkoušela. Zásadní je pro Rohlík prý takzvaný sourcing „kolem komína“, kdy se zaměřuje na české farmáře a producenty v okolí jeho skladů. Právě produkty od farmářů tvoří v sezoně až 70 procent všeho prodaného ovoce a zeleniny na Rohlíku.
Realita stavebního trhu i ekonomická situace mění u Čechů vnímání bydlení a nahrává minimalismu. S tím roste popularita různého alternativního bydlení a trh s takzvanými tiny houses.
Bydlení v modulech se věnuje také projekt Blokki, který založila před devíti lety podnikatelka Zdena Zlatová se svou dcerou Karolínou. Zlatová se nyní spojila se svou bývalou zákaznicí a realitní makléřkou Terezou Eichlerovou. Obě se snaží dokazovat, že uvnitř vyřazených lodních kontejnerů lze najít plnohodnotné bydlení.
Tisíce rodičů a dětí v Česku mají tento týden nervy na pochodu. Už v pátek 10. 4. a v pondělí 13. 4. se konají jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Diskutované testy Cermatu letos rozhodnou o budoucnosti celkem 156 409 dětí. Největší přetlak je tradičně v Praze, kde poptávka převyšuje nabídku a kde letos chybí podle Cermatu přibližně 1 700 míst. Odhaduje se, že asi deset procent dětí se v prvním kole nikam nedostane.
Čeká se velký boj a taktizování v tom, jak správně seřadit přihlášky na školy podle priorit. Podle dat výzkumného ústavu PAQ Research přitom více než třetina žáků přihlášky na školy řadí špatně.
„Nedají si nejtěžší školu na první místo. Když to neudělají a dají tam lehčí školu, na kterou se dostanou, systém je k té náročnější už vůbec nepustí,“ vysvětluje ve FLOW Jan Zeman, který působí v PAQ Research jako analytik vzdělávání.
Sochař Krištof Kintera proměňuje Dvorecký most v Praze v ambiciózní umělecký projekt, který přesahuje samotnou stavbu a zasahuje i její okolí. Vedle instalací přímo na mostě se zaměřil i na nenápadný, ale výrazný prvek – přilehlou čerpací stanici. Tu se rozhodl přetvořit tak, aby esteticky odpovídala celkovému konceptu místa a zapadla do jeho vize mostu jako komplexního, promyšleného prostoru.
Krištof Kintera je podle svých slov perfekcionistou a rád věci dotahuje až do konce. Ambiciózní projekt na Dvoreckém mostě v Praze proto vnímá jako komplexní urbanistický zásah včetně sousední čerpací stanice.
Kintera nechtěl, aby byla u mostu z jeho pohledu ošklivá benzinka, a proto osobně zašel do společnosti Orlen, která ji provozuje. „Já jsem na ty dveře ťukal jenom s tím, jestli by nesundali ty ohavný červenobílý plasty, protože to vypadá hrozně,“ vysvětluje umělec v pořadu FLOW s dodatkem, že jeho přátelé si prý klepali na čelo.
Největší česká značka lékáren Dr. Max aktivně rozšiřuje svou síť lékáren nejen v Česku, ale i na Slovensku. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi přitom nejsou zanedbatelné.
„Paradoxně i mezi Českem a Slovenskem, které byly historicky jedním státem, jsou dnes velké rozdíly v pravidlech a fungování. Polsko je pak úplně jiný svět, ale zároveň inspirací,“ vysvětluje v rozhovoru pro FLOW Jan Žák, generální ředitel lékáren Dr. Max, který je zodpovědný za zmíněné. Například v Polsku lékárny hrají výraznější roli v očkování a širších zdravotních službách a podle Žáka by to mohla být i česká cesta – lékárníci by tak odlehčili přetíženým lékařům.
Pilířem budoucnosti je podle něj propojení kamenných poboček s online prostředím. „Kombinace e-commerce a kamenné lékárny je podle mě jediný dlouhodobě funkční model,“ zdůrazňuje. Zákazníci si sice stále více zvykají na online nákupy, zároveň ale očekávají osobní kontakt a odborné poradenství při výdeji. „Chování zákazníků se mění. Češi jsou velmi silní v online prostředí a další potenciál růstu je pořád velký,“ říká.
Šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný v rozhovoru pro pořad FLOW upozorňuje na extrémní zranitelnost globálního trhu vůči konfliktům na Blízkém východě. Podle něj si veřejnost zatím ani plně neuvědomuje vážnost celé situace. Pokud podle něj bude situace trvat delší dobu, hrozí i scénář, kdy cena ropy vyletí až k 200 dolarům za barel. A to bude mít mnoho dalších důsledků.
Pro českou ekonomiku, která je závislá na dovozu surovin, by to dle jeho predikce znamenalo brutální inflační šok. Tento geopolitický tlak by mohl zastavit hospodářský růst a udržet inflaci vysoko nad cílovanými hodnotami.
From the publisher's feed
Rozhovorový podcast e15. Veronika Jonášová se ptá ekonomů, politiků a odborníků na to, co se jinde nevejde do vysílacího času. Jeden host, jedno téma dotažené do konce. Kolik to stojí, kdo to…