Piráti chtějí podle slov jejich šéfa Zdeňka Hřiba udělat vše proto, aby v podzimních sněmovních volbách získali tolik hlasů, že je nebude možné obejít při případném sestavování vládní koalice se Spolu. S ODS si vládu za určitých podmínek představit znovu umí.

„Pokud budeme mít dostatečné garance plnění programu, na kterém se dohodneme a za předpokladu, že v ODS nebudou toxické osoby,” vypočetl Hřib podmínky možné budoucí spolupráce se Spolu. „Jsou to lidé jako Don Pablo,” řekl Hřib ve speciálním předvolebním rozhovoru ze série Volební FLOW v narážce na exministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho aktuální kauzu s bitcoiny. 

Piráti podle Hřiba prý v minulosti udělali chyby v předvolební kampani, které chtějí nyní napravit tak, aby se neopakovaly pirátské neúspěchy z eurovoleb a komunálních voleb. Kandidátky nyní sestavili společně se Stranou zelených, kroužkování se podle Hřiba však nebojí. 

V tomto díle FLOW se dále dozvíte:

* Proč chtějí stavět byty bez chodbiček na záchod a s méně parkovacími místy?  
* Proč mají Piráti kampaň Nakopneme to skoro stejnou jako ANO v roce 2018? 
* Co přesně chtějí nakopnout ? 
* Jak probíhá jejich spolupráce se Stranou zelených? 
* Jak chtějí zlevnit daně rodinám a komu je zvýší? 
* Jak si představují zlevnění bytů o milion korun a jak zajistí školy bez školného?

Dostupné bydlení je nejen sociální, ale i ekonomická priorita. Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon v rozhovoru pro FLOW upozorňuje, že pokud mladí lidé nebudou mít šanci pořídit si vlastní bydlení, ztratí důvěru v ekonomický systém – a s ní i chuť tvořit budoucnost. „Bez investic do dostupného bydlení hrozí stagnace. Stejně jako bez vizí,“ říká. Česko se podle něj příliš bojí změny – a to platí jak pro euro, tak pro inovace nebo strategické projekty.

Jedním z klíčových bodů, které Salomon dlouhodobě zdůrazňuje, je dostupnost bydlení. Podle něj nejde jen o sociální otázku, ale o ekonomickou nutnost. „Mladí lidé nemají šanci pořídit si bydlení. A pokud jim systém nepomůže, začne se hroutit jejich důvěra. A s ní i schopnost růst.“

Co dalšího v rozhovoru uslyšíte:

* Proč Salomon považuje českou debatu o euru za zakonzervovanou a defenzivní.
* Jak AI promění bankovní sektor – a co to bude znamenat pro klienty i zaměstnance.
* Proč Česko potřebuje novou dávku ambicí a odvážných projektů.
* Proč se bez dostupného bydlení zastaví celá generace mladých lidí.
* Co podle Salomona brzdí inovace – a proč to není jen stát.

Válka v Gaze podle Kalhousové ukázala, jak hluboce je evropská veřejnost neinformovaná o dění v Izraeli a jak snadno naskakuje na zjednodušené narativy. „Když je vám dvacet let a vidíte na Instagramu jednoduchý příběh dobra a zla, často nemáte nástroje ho rozklíčovat. Proto je potřeba vzdělávání. A odvaha jít proti proudu,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.

Jedním z nejtěžších momentů současné debaty je označování Izraele za kolonizátora nebo stát apartheidu. „Je to absurdní a nebezpečné. Ten, kdo se trochu orientuje v izraelské realitě, ví, že palestinská menšina má občanská práva, že Izrael je komplikovaná demokracie. Tohle zjednodušení jen nahrává extremistům,“ upozorňuje Kalhousová.

Co dalšího v rozhovoru uslyšíte:

* Proč je označování Izraele za apartheidní stát historicky nepřesné a nebezpečné
* Jak funguje propaganda Hamásu a proč je tak účinná i na Západě
* Proč Evropě hrozí ztráta hodnotové orientace
* Jakou roli hrají univerzity, média a sociální sítě v šíření zjednodušených narativů
* Co může udělat Česká republika pro podporu Izraele i demokracie v regionu
* Proč by se evropské elity měly přestat bát pojmenovat věci pravými jmény

Světová výstava EXPO 2025 v Ósace se stává klíčovou příležitostí pro navázání obchodních vztahů mezi českými a japonskými firmami. Purposia Group, oficiální partner české účasti na EXPO, plánuje využít tuto platformu k rozvoji spolupráce s japonskými společnostmi ve stavebnictví a chce se také propojit v oblasti inovací.

Purposia má v Japonsku své cíle a holding chtěl být víc než jen oficiálním partnerem české účasti na EXPO 2025. Zástupci společnosti proto v květnu vyslali do Japonska další padesátičlennou delegaci, aby prohloubili obchodní kontakty.

„Naše vztahy s Japonskem jsou nadstandardní. To je vidět i na exkluzivním umístění českého pavilonu. Během zahájení jsem byl velmi příjemně překvapen přátelskou atmosférou,“ uvedl pro FLOW předseda představenstva Purposia Group Jan Hasík.

Co dalšího jsme probrali v rozhovoru pro FLOW?

* Jaké výhody přináší partnerství s českým pavilonem na EXPO 2025?
* Jaké konkrétní projekty PURPOSIA v Japonsku chystá?
* Jaké jsou největší výzvy při expanzi na japonský trh?
* A jakým výzvám čelí obor stavebnictví v roce 2025?

Firmu převzal po otci náhle, bez přípravy. Dnes Jan Weisshäutel rozšiřuje sportovní značku Sprint do dalších zemí, diverzifikuje sortiment a říká, že k podnikání patří i práce s koučem a snižování závislosti na počasí.

Ve čtyřiadvaceti letech se Jan Weisshäutel znenadání ocitl v čele rodinné firmy Sprint. Jeho otec, zakladatel byznysu s hlubokými kořeny sahajícími až k dovozu norských lyžařských vosků v 50. letech, náhle zemřel. „Nešlo o plánované předání. Jen jsem se snažil, aby firma fungovala dál,“ vzpomíná Weisshäutel v rozhovoru pro FLOW. Dnes, po dvanácti letech, stojí Sprint na ročním obratu 270 milionů korun, působí v šesti zemích a meziročně roste o desítky procent.

Co dalšího v rozhovoru zazní:

* Proč se Sprint zcela odpoutal od závislosti na zimní sezoně.
* Jak vznikl první obchod výměnou vosků za jablonecké sklo.
* Proč se do výběru značek zapojují i osobní sympatie a ambasadoři.
* Jak si firma udržuje loajalitu zaměstnanců a proč je vyhledávaná i lidmi z korporátů.
* Jak Sprint definuje vlastní hodnoty: týmovost, kuráž, vytrvalost.
* Proč se dnes sport prolíná s módou – a co to znamená pro byznys.
* Jaké výhody a nástrahy má, když partneři vedou firmu společně.

Mateřská jako start nové kariéry? Realita mnoha českých žen, které začínají podnikat, protože v zemi stále chybějí částečné úvazky nebo protože jejich původní práce nešla sladit s rodinným životem. V tomto rozhovoru FLOW jeden takový konkrétní podnikatelský příběh popisujeme. Návrhářka Lenka Mulabegovič si po narození dětí založila vlastní módní značku Mi fashion label. Začátky byly sice složité, dnes má však svou klientelu, svobodu a práci, o které snila. 

Práce v módním odvětví je pro Lenku splněný sen. „Od malička jsem si přála pracovat v módní branži a to jsem i vystudovala. Dlouho jsem pracovala pro velké oděvní firmy a hodně jsem cestovala. Byla to škola života, ale po narození dětí jsem chtěla víc svobody a rozjela jsem vlastní byznys,” uvedla Mulabegovič ve FLOW.  

V rozhovoru ve FLOW se dozvíte:

* Co bylo v začátcích podnikání nejsložitější? 
* Umějí Češky ocenit autorskou módu a jsou ochotné do ní investovat?
* Jaká je v Česku konkurence v módní branži? 
* Jak velký problém je najít švadleny? 
* Jaké materiály a barvy má návrhářka ráda, a co by naopak nikdy nepoužila?

Maso bez zabíjení zvířat a krutosti velkochovů. To je myšlenka, na které stojí startup Mewery, který vyvíjí maso v laboratoři. Unikátní metodu a složení produktů, kde kombinuje vepřové buňky s mikrořasou, si nechal patentovat. Takové maso však zatím není v Evropě povolené a nesmí se nikde servírovat ani jako ochutnávky. Legislativa se má však podle informací zakladetele Mewery Romana Lauše brzy změnit. 

„Laboratorní maso je novým druhem potraviny, chutná podobně jako normální maso, ale nutričně je mnohem zajímavější. My vyrábíme maso s použitím vepřových buněk a mikrořasy. A kromě nás existuje ve světě řada dalších společností, které vyrábějí například kuřecí prsa nebo nugety chutnající stejně jako konvenční maso,“ uvedl ve FLOW Lauš. 

Startup Mewery v roce 2023 představil první burger na světě právě s buněčně kultivovaným vepřovým masem v kombinaci s mikrořasou. Podle Lauše má takové maso mimo jiné víc vitaminů i proteinů a neobsahuje žádné bakterie ani antibiotika, jako je to běžné u masa z velkochovů.

Zakladatelka společnosti Profimed, investorka a ambasadorka druhé ekonomické transformace Alexandra Kala, mluví ve FLOW o tom, proč je věda pro budoucnost ekonomiky klíčová, jaké změny má přinést zásadní novela zákona o výzkumu a proč považuje grantový systém za zkostnatělý. Popisuje i své zkušenosti z podnikání v Polsku, rozvoj konceptu longevity a důvody, proč dává přednost životu v Česku před Švýcarskem.

Evropa zaostává za Spojenými státy především v oblasti inovací, technologií a výzkumu. Alexandra Kala vidí šanci v novém zákoně o výzkumu a vývoji, který má pomoci přetavit výsledky vědy do komerčně využitelných produktů a technologií. „Komercializace přestává být sprosté slovo. Věda má obrovský potenciál měnit ekonomiku, pokud vytvoříme správné podmínky,“ říká.

Za problém považuje i současný grantový systém, který podle ní nedává vědcům dost času ani zázemí na smysluplný výzkum. „Není možné, aby vědci trávili čas vypisováním žádostí. Tím mají žít univerzity, ne vědci,“ zdůrazňuje.

Co dalšího se v rozhovoru dozvíte:

* Proč by vědci neměli sepisovat granty sami.
* Co ji naučil pobyt ve Švýcarsku a proč raději žije v Česku.
* Jak chce pomocí nadačního fondu Žárovky podporovat návrat českých talentů.
* Proč považuje politiky za „zaměstnance“ daňových poplatníků.
* Jak vnímá fenomén Tomáše Mikolova a jeho odchod z akademie do startupu.
* Proč se rozhodla digitalizovat celý Profimed a kam dál firma míří.
* Jak se trénuje imunita podle Alexandry Kala.

Paninko, kafíčko by nebylo? Věta, která stojí v popisku známého instagramového profilu @delniq. Architekt Lukáš Janout na něm sdílí největší kutilské bizarnosti, se kterými se setkává na stavbách. Upozorňuje tak na odfláknuté stavební práce. Jde o reálné výtvory, i když to jsou snímky, které balancují na hranici uvěřitelnosti. 

Svůj profil by prý sám představil jako galerii všeho, „co jsou lidé schopni vlastníma rukama vytvořit“. 

„Delniq je imaginární, ale ve své podstatě ho může mít během stavby každý z nás doma,“ upřesnil Lukáš Janout v rozhovoru pro pořad FLOW.

Jeho profil má na Instagramu téměř 150 tisíc sledujících, skladbu o něm složil i známý písničkář Pokáč. Profil je úspěšný i proto, že všechny nepovedené bizarnosti sdílí Janout s vtipnými popisky, které provází už zmíněná legendární věta s oslovením „paninko“.

V rozhovoru se dozvíte mimo jiné i toto: 

* Jaká byla první fotka, kterou Janout sdílel? 
* Jak najít dobrého řemeslníka a proč je to stále těžší? 
* Musel nějakou fotku z profilu smazat, protože si někdo stěžoval? 
* Co byla největší kutilská bizarnost, na kterou narazil? 
* Jak vznikla spolupráce s Pokáčem a proč se profil jmenuje právě Delniq?

Americká cla, evropská byrokracie i generační předávání rodinného impéria. Zakladatel a šéf holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza starší v rozhovoru pro FLOW otevřeně popisuje, s jakými výzvami se jeho podnikání potýká a co považuje za klíč k úspěchu.

Přestože je Vlastislav Bříza zastáncem rychlého rozhodování v byznysu, v případě hrozby amerických cel na evropské zboží sází na zdrženlivost. „Festina lente – spěchej pomalu. Trump je střelec, ale Američané mají vždy připravené tři až čtyři varianty,“ vysvětluje. Zavedení cel považuje spíš za politickou hru a říká, že dopady nemusí být bezprostřední. Přesto Koh-i-noor zvažuje, zda část výroby nepřesunout do USA – zejména v segmentu uměleckých potřeb.

Co dalšího se dozvíte ve FLOW?

* Proč se české výrobě tužek daří hlavně v uměleckém segmentu?
* Jak těžké je najít technicky kvalifikovanou pracovní sílu?
* Co říká Bříza o evropské zelené transformaci a její konkurenceschopnosti?
* Proč buduje vnitřní banku holdingu a proč nedůvěřuje těm komerčním?