
Sign up to save your podcasts
Or


Prodej moderních léků na obezitu typu Ozempic nebo Mounjaro v České republice prudce roste. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo loni do českých lékáren dodáno 37 milionů denních dávek těchto přípravků. Češi za ně měsíčně utratí více než 100 milionů korun a trh podle podle obezitologa Evžena Machytky ještě poroste. Podle lékaře jde o zásadní průlom v léčbě obezity, kterou v Česku trpí téměř třetina populace.
Částka přes 100 milionů korun měsíčně může znít jako enormně vysoká. V přepočtu na počet pacientů ale podle Machytky nejde o masové užívání. „Odhadem jde o zhruba sto tisíc lidí. V Česku ale žijí dva až tři miliony obézních. To znamená, že léky užívá jen malá část pacientů,“ upozorňuje. Léčba zatím není hrazena zdravotními pojišťovnami a stojí přibližně 50 až 150 tisíc korun ročně
„Zatím jsme neměli nic tak účinného. Není to rychlé řešení, ale je to něco, co léčbu obezity skutečně posunulo,“ říká lékař v pořadu FLOW.
Umělá inteligence se podle podnikatele a spisovatele Petra Ludwiga stane největší revoluci od nástupu elektřiny a průmyslové výroby. Rozdíl je ale v rychlosti. Zatímco průmyslová revoluce probíhala desítky let, změny spojené s AI se odehrávají mnohem rychleji.
„Máme tendenci si říkat, že to nějak dopadne, stejně jako to dopadlo u předchozích technologických změn. Jenže tentokrát je tempo úplně jiné,“ upozorňuje v rozhovoru v pořadu FLOW Ludwig, který na toto téma vydal na podzim knihu Od chaosu ke smyslu s podtitulem Jak uspět ve světě změn a umělé inteligence.
Televizní mediální trh prochází největší proměnou za poslední dekády a mediální skupina CME pokračuje v masivní digitální transformaci. „Spojili jsme zákaznickou bázi Voyo a diváků O2 TV. Oneplay je v tuto chvíli v České republice nejvýznamnější službou, co se týče počtu předplatitelů,“ potvrzuje Klára Brachtlová, zástupkyně generálního ředitele ve skupině CME
Budoucnost CME vidí Brachtlová v úzkém propojení s dalšími pilíři skupiny PPF, tedy s telekomunikacemi a bankovnictvím. „Cílem je nabídnout takový One Stop Shop. Díky tomu, že jsme součástí PPF, máme potenciál nasytit uživatele nejen zábavou a sportem, ale i dalšími službami,“ vysvětluje manažerka. Spolupráci s O2 označuje za ukázkový příklad synergií uvnitř PPF.
Navzdory nástupu streamingu Brachtlová nevěří v brzký zánik klasického vysílání. „Lineární televizi neodzvonilo, zůstane integrální součástí médií. Jen se musíme naučit diváky uchopit napříč všemi platformami,“ říká v rozhovoru. U mladší generace Z sází CME na reality show a interaktivní formáty typu Love Island či Survivor.
Ve čtvrtek 5. února nastoupil český ženský hokejový tým k prvnímu zápasu na olympiádě v Itálii. České hokejistky vstupují do olympijského turnaje v jiné pozici než před čtyřmi lety. Tehdy se tým na hry probojoval na poslední chvíli, letos odjel na největší sportovní akci světa sebevědomě.
„Je to jako den a noc. Tehdy jsme byly rády, že tam vůbec jsme. Letos tam jedeme s medailovou ambicí a s pocitem, že jsme na tom čtyři roky systematicky pracovaly,“ říká v pořadu FLOW generální manažerka ženského hokeje Tereza Sadilová.
„Už tam nejedeme jako parta nadšenkyň. Jedeme reprezentovat Českou republiku jako profesionální tým,“ zdůrazňuje. Změnila se nejen sportovní příprava, ale i mentální nastavení. Pomohly domácí šampionáty, práce s mentálními kouči i zkušenost s tlakem z velkých akcí.
Tradiční tuzemská společnost Koh-i-noor Hardtmuth prochází největší transformací za poslední dekády. Vlastislav Bříza, majitel Koh-i-noor holdingu, kam výroba tužek spadá, v pořadu FLOW přiznává, že svůj podíl na tom má i nepříznivá demografie.
„Návštěvnost v prodejnách nesmírně klesla. Internet, a zejména platformy jako Temu jsou obrovskými konkurenty,“ říká Bříza, kterému se přezdívá král tužek. Výsledek je neúprosný: Letos zavře 30 až 40 procent svých prodejen. Po Česku jich je asi stovka.
Radim Jančura má nový životní drive a ze své firmy chce postavit významného evropského hráče, staví prý teď „nový velký RegioJet“. Má strategický plán, jak ovládnout českou i středoevropskou železnici.
„Od covidu je každý rok lepší a lepší. Banky nám nutí peníze a my investujeme 20 miliard do nových vlaků,“ zhodnotil Jančura v rozhovoru pro pořad FLOW, jak se firmě dařilo v roce 2025. Jeho cíl je jasný: do roku 2032 chce překonat České dráhy.
Počet narozených dětí v Česku padl pod hranici 80 tisíc a úhrnná plodnost klesla na 1,27 dítěte na ženu. Česko stojí na prahu demografického zlomu. To je hodnota, která už zásadně mění věkovou strukturu společnosti. „Nejde o krátkodobý výkyv, ale o změnu trendu,“ říká v rozhovoru pro pořad FLOW Jiřina Kocourková, zástupkyně vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Podle demografky se v Česku zásadně proměnil vztah k rodičovství. Zatímco dříve byly děti přirozenou součástí života, dnes jsou „volbou“. Výzkumy ukazují dramatický posun hodnot: ještě před dvaceti lety považovalo zhruba 65 procent mladých lidí dítě za klíčové pro naplněný život. Dnes je to už jen 22 procent. „Děti se nám v určitém smyslu přestaly hodit,“ vysvětluje.
„Pro obory matematika, fyzika a informatika platí, že mají dlouhodobě nejnižší počet učitelů ze všech oborů v zemi. V České republice třetinu tříd učí lidé, kteří matematiku nikdy nestudovali a pravděpodobně ji ani učit nechtějí,“ popisuje Jakub Nešetřil, spoluzakladatel nadačního fondu Matika Česku.
Podle něj je důvodem fakt, že tito lidé mají a vnímají svou vysokou hodnotu na trhu práce a mají četnější příležitosti uplatnit se i jinde než ve školství. I proto Matika Česku podporuje učitele matematiky a snaží se je motivovat, aby z oboru neodcházeli.
V roce 2026 by se mělo podle analytika trhu práce z Alma Career Tomáše Ervína Dombrovského dařit Čechům o poznání lépe. „Poslední a předposlední rok byl ve znamení růstu ekonomiky, byť v náborových potřebách panovala jistá opatrnost,“ říká. Růst by podle odborníka měly i mzdy, ačkoli pomalejším tempem.
„V České republice zůstává práce dlouhodobě podhodnocená, vzhledem k její hodnotě,“ tvrdí. V evropském srovnání máme HDP na hlavu 91 procent průměru EU. „Když se ale podíváme na hodinové náklady práce, včetně zdanění, jsme na 56 procentech. Je to jeden z největších nepoměrů v Evropské unii.“
Deficit státního rozpočtu přesáhne pravděpodobně částku 300 miliard korun, jak avizovala ministryně financí Alena Schillerová. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila si sice půjčovat můžeme a neuškodí nám to, pokud jde o proinvestiční opatření. Zároveň v rozhovoru ve FLOW upozorňuje na fakt, že jde o porušování zákonů o rozpočtové odpovědnosti v přímém přenosu. A také o to, že prohlubujeme nedůvěru finančních trhů kvůli vysokému dluhu.
„Už teď finanční trhy oceňují české finance jako nechci říct přímo rizikové, ale prostě musíme platit o něco více. A to jen proto, že deficit je vyšší, než by úroveň ekonomiky vyžadovala,“ říká ekonom a připomíná, že jen na obsluhu dluhu letos Česko zaplatí 100 miliard korun, tedy dvojnásobek toho co v roce 2019. Upozorňuje, že investoři si za půjčku Česku říkají o vyšší úrok než v případě Francie nebo kdysi problémového Řecka. Za pár let mohou být náklady 200 miliard anebo více.
From the publisher's feed
Rozhovorový podcast e15. Veronika Jonášová se ptá ekonomů, politiků a odborníků na to, co se jinde nevejde do vysílacího času. Jeden host, jedno téma dotažené do konce. Kolik to stojí, kdo to…