FLOW

FLOW

By e15.czBusiness
Download on the App Store

FLOW episodes

  • Nové normy pro dřevostavby jsou zlom, sníží se jejich ceny, tvrdí architekt Horák

    V Česku od léta platí nové normy, které se týkají dřevostaveb. Umožní především jejich výstavbu do větší výšky. Dosud platil pro dřevostavby v Česku limit čtyř pater, nově bude možné postavit šest až osm pater budov v kombinaci dřeva a betonu. Podle architekta Pavla Horáka to je revoluce na stavebním trhu, která dřevostavby zlevní a jejich počet poroste.  

    V rozhovoru se také dozvíte: 

    • Co ještě nové normy mění? 
    • Proč jsou nyní dřevostavby o tolik dražší? 
    • Jaké jsou výhody a nevýhody dřevostaveb? 
    • Pro koho je toto bydlení vhodné? 
    • Jaké o tomto bydlení panují předsudky? 
    • A jaká je jejich životnost oproti konvenčním stavbám? 

    Vše jsme podrobně probrali ve FLOW s architektem Pavlem Horákem.

    31 min
  • Proč voják dostane víc než policista a komu pomůže aktuální navýšení? Vysvětluje analytik Vydra

    Vláda schválila růst platů policistů a hasičů. Navýšení je součástí dohody o tom, aby se platové nůžky mezi armádou a bezpečnostními sbory dále neprohlubovaly. Platy policistům a hasičům vzrostly od 1. července o 3000 korun. Vláda si na téma platů bezpečnostních složek také nechala zpracovat podrobnou analýzu. Její závěry jsme probrali v rozhovoru ve FLOW s ředitelem vládního analytického odboru Šimonem Vydrou.

    „Aktuální navýšení od července je poměrně plošné, dotkne se de facto všech bezpečnostních sborů i armády,“ říká ředitel vládního analytického útvaru Šimon Vydra. Další zvýšení pak přijde v lednu.

    Co ještě zjistíte v rozhovoru pro FLOW: 

    • Koho se přesně týká až milionový náborový příspěvek pro vojáky?
    • Proč je platové srovnání armády, policie a hasičů komplikované?
    • Jak výsluhy otáčejí křivku výhodnosti ve prospěch policistů po odchodu do civilu?
    • K čemu slouží vládní analytický útvar a na čem aktuálně pracuje?
    25 min
  • Potkat těhotnou bude vzácnost. Prvorodičky stárnou, roste počet matek nad 40 let, říká porodník Krofta

    Porodnost padá víc, než prognózy čekaly, a prvorodičky v Česku jsou stále starší. V pražském Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí (ÚPMD) už mají ženy, které rodí poprvé, v průměru 31,6 roku. Roste počet prvorodiček, kterým je nad 40 let. Medicína se stále posouvá, v Podolí zvládají už 13 let unikátní operace ještě nenarozených miminek v děloze matky. Jde často o děti, které by jinak nepřežily.

    „Není výjimkou, že máme ženy, které jsou těhotné poprvé a jsou starší 40 až 45 let,“ říká profesor Ladislav Krofta, který je přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky ÚPMD a 3. LF UK. Lékař také tvrdí, že se porodnictví i s vyšším věkem matek proměnilo. Vyšší věk rodiček s sebou nese i rostoucí podíl dvojčat po asistované reprodukci a zvyšují se rizika komplikací. Porodnická praxe tomu podle něj musí umět přizpůsobit péči i možnosti voleb.

    Co v rozhovoru ještě uslyšíte: 

    • Jak se v podolské porodnici projevuje nízká porodnost? 
    • Jak probíhají operace plodů v Centru fetální medicíny, jak lékaři plod v děloze uspí a v krajní nouzi i resuscitují?
    • Jak moc porodnost klesá – a proč může být brzy vzácnost potkat těhotnou ženu?
    • Proč profesor Krofta stále častěji spoléhá na intuici i v oboru řízeném tvrdými daty?
    32 min
  • Výnos je stabilní a riziko menší než u akcií, říká o investování do nemovitostních fondů Medřický z Redstone

    Stačí pár stovek měsíčně a bohatnete. Investování do nemovitostních fondů je mezi Čechy stále oblíbenějším způsobem zhodnocení peněz. Jeho hlavní výhodou je stabilní výnos a snadný přístup k penězům. Podle Jiřího Medřického, který je finančním ředitelem fondu Max realitní skupiny Redstone, je důvodem i to, že Češi tradičně rádi investují právě do nemovitostí. 

    Vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí setrvale rostou a jejich koupi si může dovolit stále méně lidí, přicházejí Češi na chuť právě nemovitostním fondům.

    „Nepotřebujete velký vstupní kapitál, stačí klidně jen několik stovek měsíčně. Navíc v Česku panuje velká důvěra v samotný nemovitostní byznys, je to přece jen dlouhodobý a stabilní byznys,“ vysvětluje v pořadu FLOW Jiří Medřický z realitního fondu Max skupiny Redstone.

    Pro koho je investování do fondů vhodné? Je to dobré i jako zajištění na důchod?  A na co si dát pozor? Vše jsme probrali v rozhovoru FLOW.

    23 min
  • Začínal v obýváku, teď je Vladimír Velebný miliardářem. Jeho Contipro nestačí vyrábět a chystá linku za miliardu

    Česká biotechnologická firma Contipro z Dolní Dobrouče nestíhá pokrývat celosvětovou poptávku po kyselině hyaluronové. Ročně jí vyrobí kolem dvaceti pěti tun, přesto je materiálu nedostatek. „Je to látka, která je v kosmetice již delší dobu a prokazuje vlastnosti, které nelze ničím jiným nahradit ani ve zdravotnictví,“ vysvětluje ve FLOW zakladatel společnosti Vladimír Velebný.

    Výrobní kapacitu má navýšit nová linka s investicí převyšující miliardu korun. „Uvažujeme o dalším rozšíření našeho byznysu, chceme penetrovat na další trhy,“ popisuje podnikatel. Jeho firma už nyní exportuje devadesát pět procent produkce a zhruba čtvrtina putuje do Spojených států. Přestože americký trh zpřísňuje podmínky a hrozí cly, Contipro zatím zvažuje stavbu vlastní továrny za oceánem spíše opatrně. „Už jsme však měli i schůzky na ambasádě a zvažujeme to,“ dodává v rozhovoru s tím, že detaily nechce prozrazovat.  

    V rozhovoru se dozvíte: 

    • Proč je kyselina hyaluronová látka tělu vlastní a jak ji Contipro vyrábí z bakterií?
    • Jaké benefity mají nové deriváty a produkty Fascigel či jiné?
    • Proč firma zvažuje závod v USA?
    • Jak Velebný pomáhá zaměstnancům s bydlením a vlastní anglickou školou?
    • A co ho přimělo po pětatřiceti letech předat každodenní řízení manželce?
    29 min
  • Jak se vám sedí v té sukni? Vážná hudba je mužský svět, narážím i na sexistické poznámky, říká ředitelka Festivalu Krumlov

    Letní přehlídka klasické hudby v Českém Krumlově vstupuje do 34. ročníku na vlně novinek i opatrných experimentů. Po covidovém útlumu se festival vrací k rozpočtu dvaačtyřicet milionů korun a startuje odvážně – barokem rozehraným na pontonech jezírka v zámecké zahradě. V rozhovoru ve FLOW jsme probírali mimo jiné podnikání v tomto oboru.

    Ředitelka Gabriela Rachidi festival koupila od otce Jaromíra Boháče, který ho vedl tři desetiletí. Návratnost investice počítá do deseti let. Úvodní večer má letos být největším tahákem léta. „Letos budeme dekomponovat baroko,“ láká Gabriela Rachidi na spojení historické hudby, moderního tance a techno-opery platformy Opera on Techno.

    Co v rozhovoru uslyšíte: 

    • Proč zahajovací večer spojí baroko, techno a tanec na vodní hladině.
    • Jak se rozpočet vyšplhal na 42 milionů a proč vstupenky začínají na 300 korunách.
    • Které hvězdy má Gabriela Rachidi stále na wish-listu.
    27 min
  • Kofola roste, daň z cukru na nápoje není fér a politikům nejde o zdraví lidu, varují otec a syn Samarasové

    Celkem čtrnáct výrobních závodů a víc než tři tisíce zaměstnanců. To je ve zkratce český lovebrand Kofola, který vede už třetí generace rodiny Samarasových. Kofole se daří, nicméně na Slovensku majitelé letos očekávají desetiprocentní pokles tržeb kvůli nově zavedené dani ze slazených nápojů. O stejné dani se přitom začíná mluvit i v České republice: V předvolebním  programu ji mají například Starostové. 

    „Politikům nejde o zdraví. Hledají jen způsoby, jak získat další peníze do skomírající státní kasy. Je to nefér, protože nikdo nechce zdanit například bonbony nebo čokolády,“ říká k tématu ve FLOW Jannis Samaras, spolumajitel Kofoly. 

    • Jak se pracuje tátovi a synovi v jedné firmě společně?
    • Jaké hodnoty v byznysu vyznávají?
    • A jakou novinku Kofola uvede na trh?
    • Jak moc narazili na polském trhu?
    58 min
  • Insolvencí přibývá jen pomalu, situace je však zkreslená dotacemi, varuje právník

    V Česku loni přibylo 682 firemních konkurzů, jen o čtyři procenta více než v roce 2023. Podle insolvenčního právníka Jiřího Rahma z advokátní kanceláře A&O Sherman jich bude přibývat, ale žádné tsunami bankrotů firem nehrozí. 

    „Ze statistik vychází, že už od roku 2017 je každý měsíc více či méně stejný počet nových korporátních insolvenčních řízení,“ doplňuje Rahm v rozhovoru. Stagnující křivku vysvětluje především rolí státních subvencí. „Naše ekonomika je do určité míry hnaná subvencemi a dotacemi. Pokud je nějaký podnik živený ze strany státu, tak ho více či méně závažné finanční problémy neskolí,“ připomíná.

    Co v rozhovoru uslyšíte

    • Jaký je rozdíl mezi reorganizací v rámci insolvence a novou preventivní restrukturalizací.
    • Jak státní dotace zkreslují statistiky bankrotů.
    • Které sektory jsou podle Jiřího Rahma nejzranitelnější a proč by americká cla mohla „přetrhnout“ globální řetězce.
    • Jak funguje preventivní restrukturalizace a proč zatím chybějí úspěšné příběhy.
    • Co musejí věřitelé stihnout do dvou měsíců od vyhlášení úpadku.
    • Proč AI advokáty hned tak nenahradí.
    29 min
  • Umíme si představit další daňové sazby, bohatší by měli platit víc, říká předseda STAN Rakušan

    Starostové chtěji získat nové příjmy do státního rozpočtu progresivním zdaněním fyzických osob. Ať už změnou stávajících sazeb, nebo zavedením nových. Tím by se zvýšily daně zejména pro bohatší zaměstnance. V rozhovoru pro pořad FLOW to uvedl ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.

    „Progresivní zdanění prosazujeme dlouhodobě a rádi bychom jej odstupňovali tak, abychom nezatěžovali nízkopříjmové a středněpříjmové lidi. Nechceme však milionářské daně ani šikanu bohatých. Umíme si představit další daňové sazby,“ řekl k tématu Rakušan s tím, že když se baví s miliardáři sdruženými v iniciativě Druhá ekonomická transformace, nemají s progresivní daní problém, jen požadují, aby daně byly transparentní a všichni se na ně mohli včas připravit.

    1 hr 3 min
  • Bez bydlení děti nebudou. Česko míří k historickému minimu porodnosti, varuje ekonomka Kalíšková

    Česko směřuje k nejnižšímu počtu narozených dětí ve své moderní historii. Odhady demografů mluví o pouhých 84 tisíc za loňský rok – ještě v roce 2021 se narodilo přes 110 tisíc dětí. Ekonomka Klára Kalíšková vidí za propadem bouři nejistot. Postcovidové zvýšení porodnosti se rychle vyčerpalo, následovala válka na Ukrajině, rekordní inflace a raketový růst cen energií.

    Ještě citelněji ale působí realita českého trhu s bydlením. „Mladí lidé dnes nechtějí zakládat rodiny, pokud nejsou zabezpečení. Vlastní bydlení je pro ně tou první základní podmínkou,“ vysvětluje Kalíšková. V mezinárodních srovnáních patříme k nejhorším: pořízení průměrného bytu spolyká více než třináct ročních platů. Nájemní trh přitom nabízí jen mizivou jistotu – smlouvy na dobu určitou, nevyzpytatelné navyšování nájmů a nedostatek startovacích bytů nutí mladé páry odkládat rodičovství na neurčito.

    V rozhovoru se dozvíte:

    • Proč covid nejprve porodnost zvýšil, a pak strmě srazil?
    • Jak vysoká inflace změnila plány mileniálů na rodinu?
    • Obejde se Česko bez cílené migrace?
    • A proč je tříleté placené volno pro matky luxusem, který si ekonomika už nemůže dovolit?
    31 min

About FLOW

From the publisher's feed

Rozhovorový podcast e15. Veronika Jonášová se ptá ekonomů, politiků a odborníků na to, co se jinde nevejde do vysílacího času. Jeden host, jedno téma dotažené do konce. Kolik to stojí, kdo to…