
Sign up to save your podcasts
Or


V Česku od léta platí nové normy, které se týkají dřevostaveb. Umožní především jejich výstavbu do větší výšky. Dosud platil pro dřevostavby v Česku limit čtyř pater, nově bude možné postavit šest až osm pater budov v kombinaci dřeva a betonu. Podle architekta Pavla Horáka to je revoluce na stavebním trhu, která dřevostavby zlevní a jejich počet poroste.
V rozhovoru se také dozvíte:
Vše jsme podrobně probrali ve FLOW s architektem Pavlem Horákem.
Vláda schválila růst platů policistů a hasičů. Navýšení je součástí dohody o tom, aby se platové nůžky mezi armádou a bezpečnostními sbory dále neprohlubovaly. Platy policistům a hasičům vzrostly od 1. července o 3000 korun. Vláda si na téma platů bezpečnostních složek také nechala zpracovat podrobnou analýzu. Její závěry jsme probrali v rozhovoru ve FLOW s ředitelem vládního analytického odboru Šimonem Vydrou.
„Aktuální navýšení od července je poměrně plošné, dotkne se de facto všech bezpečnostních sborů i armády,“ říká ředitel vládního analytického útvaru Šimon Vydra. Další zvýšení pak přijde v lednu.
Co ještě zjistíte v rozhovoru pro FLOW:
Porodnost padá víc, než prognózy čekaly, a prvorodičky v Česku jsou stále starší. V pražském Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí (ÚPMD) už mají ženy, které rodí poprvé, v průměru 31,6 roku. Roste počet prvorodiček, kterým je nad 40 let. Medicína se stále posouvá, v Podolí zvládají už 13 let unikátní operace ještě nenarozených miminek v děloze matky. Jde často o děti, které by jinak nepřežily.
„Není výjimkou, že máme ženy, které jsou těhotné poprvé a jsou starší 40 až 45 let,“ říká profesor Ladislav Krofta, který je přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky ÚPMD a 3. LF UK. Lékař také tvrdí, že se porodnictví i s vyšším věkem matek proměnilo. Vyšší věk rodiček s sebou nese i rostoucí podíl dvojčat po asistované reprodukci a zvyšují se rizika komplikací. Porodnická praxe tomu podle něj musí umět přizpůsobit péči i možnosti voleb.
Co v rozhovoru ještě uslyšíte:
Stačí pár stovek měsíčně a bohatnete. Investování do nemovitostních fondů je mezi Čechy stále oblíbenějším způsobem zhodnocení peněz. Jeho hlavní výhodou je stabilní výnos a snadný přístup k penězům. Podle Jiřího Medřického, který je finančním ředitelem fondu Max realitní skupiny Redstone, je důvodem i to, že Češi tradičně rádi investují právě do nemovitostí.
Vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí setrvale rostou a jejich koupi si může dovolit stále méně lidí, přicházejí Češi na chuť právě nemovitostním fondům.
„Nepotřebujete velký vstupní kapitál, stačí klidně jen několik stovek měsíčně. Navíc v Česku panuje velká důvěra v samotný nemovitostní byznys, je to přece jen dlouhodobý a stabilní byznys,“ vysvětluje v pořadu FLOW Jiří Medřický z realitního fondu Max skupiny Redstone.
Pro koho je investování do fondů vhodné? Je to dobré i jako zajištění na důchod? A na co si dát pozor? Vše jsme probrali v rozhovoru FLOW.
Česká biotechnologická firma Contipro z Dolní Dobrouče nestíhá pokrývat celosvětovou poptávku po kyselině hyaluronové. Ročně jí vyrobí kolem dvaceti pěti tun, přesto je materiálu nedostatek. „Je to látka, která je v kosmetice již delší dobu a prokazuje vlastnosti, které nelze ničím jiným nahradit ani ve zdravotnictví,“ vysvětluje ve FLOW zakladatel společnosti Vladimír Velebný.
Výrobní kapacitu má navýšit nová linka s investicí převyšující miliardu korun. „Uvažujeme o dalším rozšíření našeho byznysu, chceme penetrovat na další trhy,“ popisuje podnikatel. Jeho firma už nyní exportuje devadesát pět procent produkce a zhruba čtvrtina putuje do Spojených států. Přestože americký trh zpřísňuje podmínky a hrozí cly, Contipro zatím zvažuje stavbu vlastní továrny za oceánem spíše opatrně. „Už jsme však měli i schůzky na ambasádě a zvažujeme to,“ dodává v rozhovoru s tím, že detaily nechce prozrazovat.
V rozhovoru se dozvíte:
Letní přehlídka klasické hudby v Českém Krumlově vstupuje do 34. ročníku na vlně novinek i opatrných experimentů. Po covidovém útlumu se festival vrací k rozpočtu dvaačtyřicet milionů korun a startuje odvážně – barokem rozehraným na pontonech jezírka v zámecké zahradě. V rozhovoru ve FLOW jsme probírali mimo jiné podnikání v tomto oboru.
Ředitelka Gabriela Rachidi festival koupila od otce Jaromíra Boháče, který ho vedl tři desetiletí. Návratnost investice počítá do deseti let. Úvodní večer má letos být největším tahákem léta. „Letos budeme dekomponovat baroko,“ láká Gabriela Rachidi na spojení historické hudby, moderního tance a techno-opery platformy Opera on Techno.
Co v rozhovoru uslyšíte:
Celkem čtrnáct výrobních závodů a víc než tři tisíce zaměstnanců. To je ve zkratce český lovebrand Kofola, který vede už třetí generace rodiny Samarasových. Kofole se daří, nicméně na Slovensku majitelé letos očekávají desetiprocentní pokles tržeb kvůli nově zavedené dani ze slazených nápojů. O stejné dani se přitom začíná mluvit i v České republice: V předvolebním programu ji mají například Starostové.
„Politikům nejde o zdraví. Hledají jen způsoby, jak získat další peníze do skomírající státní kasy. Je to nefér, protože nikdo nechce zdanit například bonbony nebo čokolády,“ říká k tématu ve FLOW Jannis Samaras, spolumajitel Kofoly.
V Česku loni přibylo 682 firemních konkurzů, jen o čtyři procenta více než v roce 2023. Podle insolvenčního právníka Jiřího Rahma z advokátní kanceláře A&O Sherman jich bude přibývat, ale žádné tsunami bankrotů firem nehrozí.
„Ze statistik vychází, že už od roku 2017 je každý měsíc více či méně stejný počet nových korporátních insolvenčních řízení,“ doplňuje Rahm v rozhovoru. Stagnující křivku vysvětluje především rolí státních subvencí. „Naše ekonomika je do určité míry hnaná subvencemi a dotacemi. Pokud je nějaký podnik živený ze strany státu, tak ho více či méně závažné finanční problémy neskolí,“ připomíná.
Co v rozhovoru uslyšíte
Starostové chtěji získat nové příjmy do státního rozpočtu progresivním zdaněním fyzických osob. Ať už změnou stávajících sazeb, nebo zavedením nových. Tím by se zvýšily daně zejména pro bohatší zaměstnance. V rozhovoru pro pořad FLOW to uvedl ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.
„Progresivní zdanění prosazujeme dlouhodobě a rádi bychom jej odstupňovali tak, abychom nezatěžovali nízkopříjmové a středněpříjmové lidi. Nechceme však milionářské daně ani šikanu bohatých. Umíme si představit další daňové sazby,“ řekl k tématu Rakušan s tím, že když se baví s miliardáři sdruženými v iniciativě Druhá ekonomická transformace, nemají s progresivní daní problém, jen požadují, aby daně byly transparentní a všichni se na ně mohli včas připravit.
Česko směřuje k nejnižšímu počtu narozených dětí ve své moderní historii. Odhady demografů mluví o pouhých 84 tisíc za loňský rok – ještě v roce 2021 se narodilo přes 110 tisíc dětí. Ekonomka Klára Kalíšková vidí za propadem bouři nejistot. Postcovidové zvýšení porodnosti se rychle vyčerpalo, následovala válka na Ukrajině, rekordní inflace a raketový růst cen energií.
Ještě citelněji ale působí realita českého trhu s bydlením. „Mladí lidé dnes nechtějí zakládat rodiny, pokud nejsou zabezpečení. Vlastní bydlení je pro ně tou první základní podmínkou,“ vysvětluje Kalíšková. V mezinárodních srovnáních patříme k nejhorším: pořízení průměrného bytu spolyká více než třináct ročních platů. Nájemní trh přitom nabízí jen mizivou jistotu – smlouvy na dobu určitou, nevyzpytatelné navyšování nájmů a nedostatek startovacích bytů nutí mladé páry odkládat rodičovství na neurčito.
V rozhovoru se dozvíte:
From the publisher's feed
Rozhovorový podcast e15. Veronika Jonášová se ptá ekonomů, politiků a odborníků na to, co se jinde nevejde do vysílacího času. Jeden host, jedno téma dotažené do konce. Kolik to stojí, kdo to…