Chceš-li ovládnout svět, musíš se zalíbit hlupákům. Těch je víc. Tato myšlenka pekelníka, jak říká Josef Fousek, zazní na samém konci dnešního dílu. Poslechněte si...

Dnešní díl originálního seriálu vás zavede do zdravotnického prostředí. Sestřičky, lékaři, jehly, vozíky s pacienty a houkající sanitky. "Televizní tvorba jakoby říkala - dívej se co tě čeká," sděluje na úvod Josef Fousek.

"Covidu se nebojím, žádnej nikdy nebyl. Na koronu může věřit jenom starej debil." I tento verš zazní v novém dílu oblíbeného pořadu. Jedná se o fiktivní andělskou příhodu.

Myslím na rok 1945. Byl jsem stár šest let. Směje se na mě malý německý kluk. Podávám mu malou figurku čertíka, kterou upustil z kočárku. Maminka mi děkuje a kluk mi nemotorně mává...

Jak rád bych slyšel větu: Zítra půjdeme na kávu, v zahrádce u kavárny večer po šesté. Jak rád bych slyšel v telefonu slova: Za týden přijedeme, dlouho jsme se neviděli. Má přání se ztrácí v nedohlednu.

Nikdy jsem nedokázal vyhnout se politickému dění. Ono to asi nejde. I když nohou nevstoupíš do stranických vod. Občas jsem podlehl euforii, že láska a pravda zvítězí. Vzápětí jsem pochopil, že nevím, kdy a kde...

Josef Fousek tentokrát vzpomíná na svou babičku Kristýnku z Nemanic u Českých Budějovic. Měla velký vliv na jeho zvídavou duši a mnohé moudrosti si pamatuje dodnes.

Josef Fousek popisuje svá zajímavá setkání, někdy i jen letmá s našimi prezidenty. Počínaje Edvardem Benešem, kdy mu bylo 9 let, přes Václava Havla, až po současného prezidenta.

Člověka lze zranit snadno nevlídným slovem. Jsme každý jiný, ale srcde máme stejná. Radost léčí, hrubost zraňuje. Nejen tyto myšlenky vyjadřuje ve svém novém rozhlasovém příspěvku Josef Fousek.

"Chtějí vědět rodná čísla, adresy, zda máš mobil nebo postel s nebesy." I tento verš uslyšíte v nejnovější satirické básni Josefa Fouska.