Jsou sudetští Němci provokujícím tématem jen pro starší generaci, nebo v tom „jedou“ i mladší Češi? Do Generačního konfliktu jsme pozvali Davida Macka, zakladatele meetingu Brno, kterého napadlo zorganizovat Sudetoněmecký sněm vůbec poprvé na české území. Svěřuje se s hejty a výhružkami, které dostává, hodnotí postoj české vlády, která neváhá rozněcovat staré vášně, a vysvětluje, proč je přesto dobré o další kroky v historickém smíření podnikat. Generační slovníčky se tentokrát týkají hlavně německých výrazů, které zdomácněly v češtině. Ví ještě mladá generace, co je to vercajk nebo mantl?

Povedlo se mu během pár dní dostat před školy a náměstí desetitisíce vysokoškoláků a středoškoláků. Důvod? Obava o osud veřejnoprávních médií, která chce Babišova vláda fakticky zestátnit. Do podcastu Generační konflikt jsme pozvali organizátora iniciativy Média nedáme – studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Stráníka, a ptali jsme se ho, co mladé lidi do ulic žene a jak budou protesty pokračovat.Proč vlastně mladým lidem tak záleží na veřejnoprávních médiích, když klasické kontinuální vysílání televize a rozhlasu sledují jen minimálně? Jak vlastně velká média „konzumují“ a jakou roli v tom hrají sociální sítě? Dozvíte se!Mluvčí iniciativy Média nedáme má i jeden razantní vzkaz pro opoziční politiky, kteří se snaží na studentských demonstracích přiživovat.A generační slovníčky se tentokrát týkají médií veřejné služby. Vzpomenete si třeba, jak se jmenovala rozhlasová stanice, ze které se vyvinul Radiožurnál za socialismu?

V tomhle dílu Generačního konfliktu se jasně ukazuje, že je potřeba spustit alarm. Vliv umělé inteligence na nejmladší generaci alfa začíná nabývat netušených rozměrů. Pro děti jsou chatboty naprosto samozřejmými komunikačními partnery, a to nejen pokud jde o informace, ale i v oblasti emocí. Pozvali jsme výkonnou ředitelku výzkumu agentury Ipsos Evu Veisovou, která nabízí šokující data a konkrétní výpovědi dětí i rodičů. Je možné ve výchově zvítězit nad světem agresivních algoritmů? Co nejvíc trápí ostatní generace, tedy „zetka“, mileniály a generaci X? A proč je nakonec právě generace X tou, která je nejvíc bitá? Poslechněte si!

Jak se v Česku žije „nepobabies“, tedy dětem slavných rodičů? Kupodivu to není taková legrace, jak to vypadá. Do Generačního konfliktu o tom přišel povyprávět hudebník a malíř Matěj Čech, jehož umělecké jméno je Mat213 a má slavného tátu a dědu – režiséra Michaela Čecha a zpěváka Františka Ringo Čecha. Společně s Annou Mercedes Čtvrtníčkovou a Františkem Prachařem natočil píseň NEPO, kde tematizuje právě nepotismus, tedy „privilegia“ dětí slavných rodičů. Téma nepotismu jsme probrali zevrubně – od reakcí spolužáků, učitelů a zaměstnavatelů až po generační recepci obrazu Františka Ringo Čecha „Zvířátka obdivují p..u“. Nechybí ani nálož generačních výrazů a zcela nečekaně ani debata o hranicích sexistického humoru včetně generačních ukázek.

Pro koho je život na ulici těžší – pro mladší, nebo pro starší lidi? A kdo má větší šanci se z průšvihu vyhrabat? Nejen tyhle otázky pokládáme v novém dílu Generačního konfliktu šéfové katedry sociální práce FF UK Melanii Zajacové, která do Česka přinesla neobvyklý výzkumný projekt: Dejme lidem bez domova bez jakýchkoli podmínek sto tisíc korun a počkejme, co se stane. Jak uslyšíte, děly se věci věru nečekané. Jak to vlastně s bezdomovectvím v Česku je, jak se dá nejlépe lidem v průšvihu pomoci a jak moc o to vlastně dotyční stojí? Poslechněte si!

Tenhle díl podcastu Generačního konfliktu je zcela neplánovaně katastrofický. Původně jsme chtěli mluvit s podnikatelem, filantropem a předsedou kolegia Paměti národa Janem Dobrovským o mezigeneračním předávání historické paměti. A dostali jsme se k hodně temným předpovědím budoucnosti, ve které může být generační konflikt podružný, protože se zhroutí úplně všechno.
Ale na historickou paměť samozřejmě také došlo, jakož i na to, kdo vlastně může za mírně řečeno mdlé historické povědomí mladé generace. Jsou to jenom školy, kde se děti dozví úplně všechno o Věstonické venuši, ale o moderních dějinách méně než málo? Jan Dobrovský odpovídá hodně překvapivě.
Dojde samozřejmě i na generační slovníčky, v tomto případě doplněné úvahou o tom, jak jazyk ničí anglicismy ve formě zkratek. Poslechněte si!

Tenhle díl podcastu Generační konflikt je netradiční. Naproti Veronice Capákové totiž nesedí boomer Petr Honzejk, ale zahraniční reportér Pavel "Pawlusha" Novotný. Ten se už desítky let zabývá pracovně Blízkým východem a pozoruje v těchto zemích i generační změny. V případě Íránu jsou ty změny brutální.
Zhruba polovina Íránců totiž nikdy nezažila jiného lídra než duchovního se slabostí pro tabák a poezii Alího Chameneího. Poté co USA a Izrael vojensky zaútočily na Írán a Chameneí, který vládl islámské republice od roku 1989, byl zabit, se s prvním březnovým dnem se Íránci probudili do nové reality. Jaká je realita generace Z v Íránu a existuje šance na změnu režimu?
Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

V tomhle dílu Generačního konfliktu si všímáme zajímavého trendu: Roste závislost nejstarší generace na mobilních telefonech. Co to způsobuje a jaké mohou být důsledky? Věnujeme se i problémům, které mají lidé z generace boomerů v zaměstnání s kolegy z generace Z. Proč se mladí baví jen mezi sebou a odmítají telefonovat, i když by se tak spousta věcí rychle vyřešila? Zaznamenáváme také trend pití za bílého dne. Generace Z sice pije alkohol méně, ale zato má tendenci si dát drink už brzy odpoledne. A samozřejmě nechybí ani tradiční generační slovníčky.

Tenhle díl Generačního konfliktu pochází z různých konců světa. Veronika Capáková pobyla studijně v Guatemale a má spoustu poznatků o situaci tamních mladých lidí. A nejsou to věru moc veselé příběhy, o to jsou ale zajímavější. Petr Honzejk zase vyrazil do Vietnamu a prozradí třeba, co se stane s vlasy každé mladé nevěsty z etnika Černých Thajců a jak to souvisí s tamním motocyklovým provozem. Nechybí samozřejmě ani slovník generačních trendů a výrazů.

Co to znamená být dospělý? Starší generace v tom má jasno. Je to zodpovědnost, stabilita, práce, schopnost postarat se o rodinu a tak dále. Jenže generace Z v tom tápe a cítí spíš dospěLOST. Proč? Je s ní něco špatně? Do Generačního konfliktu jsme pozvali psychologa Dalibora Špoka a ten přišel se zajímavým vysvětlením. Špatně není nic, jen je vše jiné, než bylo. K nejistotě a nestabilitě současného světa delší hledání nutně patří. Jak se svět dospělosti mění, jak to ovlivňuje vztahy a životy? A v čem budou mít tápající mladí nakonec proti „stabilním“ boomerům výhodu? Poslechněte si!