Když jsme si hezky probrali tři druhy posuzujícího myšlení, pojďme si to shrnout. Pokud dokážeme rozpoznat jedno od druhého, bude se nám lépe přijímat názor od druhého člověka. Budeme totiž vědět, o co se jedná. Pokud vás někdo neustále chválí a říká, že to, co děláte, je výborné, nikdy nemá žádnou výhradu ani připomínku, buďte ve střehu. Jedná se o škodlivé myšlení nekritické. Víme, že je založeno na pýše a strachu. Možnost neupřímnosti musíme také připustit, lidé nejsou dokonalí.

Pokud někdo dobře analyzuje vaše chyby, správně pojmenuje vaše nedostatky a nasolí vám to bez slitování, jasně poznáváte myšlení kritizující. Může mít a často i mívá pravdu. Ovšem kritiku bez lásky snese jen opravdu zralý silný jedinec. Vy můžete svým kritickým myšlením rozpoznat, oč tu běží, odfiltrovat nešťastné podání a čerpat poučení z kvalitní analýzy.

Správné kritické myšlení poznáme podle toho, že sděluje nepříjemné pravdy jemně a povzbudivě. Máte z řeči kritizujícího dojem, že mu na vás záleží, že mu jde o váš prospěch, že by vám rád pomohl vyrůst. I když může být jeho analýza drtivá, jste vlastně rádi, že víte, na co se zaměřit a kde přidat.

Není to skvělé, že jsme si v tom udělali pořádek?