S vládním návrhem zákona o přeměnách obchodních společností a družstev (přezdívaného „lex ČEZ 2“) vrací duch 90. let, tvrdí investor Jaroslav Šura. „Právě tehdy totiž majoritní vlastníci oje*ávali minoritní akcionáře zcela bez skrupulí, a i proto se později zavedl institut ochrany minoritních akcionářů: mimo jiné jasná pravidla o squeeze-outu pro případ, že většinový vlastník ovládá přes 90 procent akcií,“ vysvětluje Šura. Nyní chce vláda s novou legislativou umožnit rozdělení podniku jen 75 procenty hlasů přítomných akcionářů. „V zásadě by pak stačilo, aby stát přišel na valnou hromadu a vůči minoritním akcionářům si prosadí, cokoliv se mu zlíbí,“ tvrdí investor s tím, že pravidla by měla zásadní vliv nejen na ČEZ, ale i na další veřejně obchodované firmy na pražské burze.

O kondici a vyhlídkách ČSSD – a levice obecně – jsme hovořili s dlouholetým poslancem, bývalým ministrem zahraničí a kultury Lubomírem Zaorálkem. Co podle něj musí ČSSD udělat pro to, aby se opět stala relevantním politickým proudem, kde udělala chyby, jak by se z nich měla ponaučit a o čem bude červnový sjezd sociálních demokratů?

Předseda volebního výboru Aleš Juchelka z hnutí ANO kritizuje vládní koalici za to, že mění zákon o ČT v čase, kdy se volí její příští generální ředitel. „Vládní koalice nás válcuje a ohýbá zákony. Pokud bychom to dělali my v minulém volebním období, byl by plný Václavák,“ má jasno.

Centrálním motivem konsolidačního balíčku vlády Petra Fialy je seškrtání národních dotací. Ministr Zbyněk Stanjura plánuje, že takto už v příštím roce ušetří přibližně 50 miliard korun, které plynou zejména z dotačních titulů ministerstva průmyslu a obchodu či ministerstva zemědělství. Jenže experti jsou k tomu skeptičtí. Na úskalí upozorňuje Markéta Kryková, expertka na dotace ze společnosti Enovation.

Vláda zatím s žádným balíčkem nepřišla, jsou to jen proklamace z tiskové konference – tak v kostce komentuje představené návrhy úsporných opatření či zvyšování daní poslanec opoziční SPD a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř. V InfoTalks doslova říká: „Jak už od této vlády známe, něco představí a pak zjistí, že to je jinak. Uvidíme, s čím přijdou.“ Hrnčíř v zásadě podporuje například škrtání dotací, které se podle něj rozbujely šíleným způsobem, ale varuje před tím, aby se omezily ty v zemědělství. Na konci rozhovoru ale dodává: vláda se s námi o ničem bavit nechce, nestojí o spolupráci nebo o rady. Poslouchejte celý rozhovor.

V březnu v USA zkrachovaly hned tři významné banky: Silicon Valley Bank, Signature Bank a Silvergate, v květnu se k nim přidal i pád bankovního ústavu First Republic. Zatímco za oceánem se hovoří o největší bankovní krizi od roku 2008, do Evropy se krize bankovního sektoru nepřelila. Zatím. „To neznamená, že si nemůžeme vytvořit svoji vlastní krizi,“ říká v novém dílu pořadu InfoTalks hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

V první polovině června bude Rada ČT rozhodovat o jméně příštího generálního ředitele České televize. S ohledem na rozložení sil v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize nelze vyloučit, že se na první pokus nepodaří nikoho zvolit. O tom, jaká je situace před volbou a jaké scénáře jsou ve hře, jsme hovořili s předsedou Rady ČT Karlem Novákem.

„Za 400 miliard rozpočtového deficitu bychom měli téměř nový Temelín. My ale ty peníze projíme, to mě štve,“ říká prezident NKÚ Miroslav Kala. V novém dílu pořadu InfoTalks tvrdí, že veřejný sektor hospodaří neúčelně. Týká se to podle něj zejména rozsáhlého systému dotací, u nichž se vytratil jejich původní význam a jde už jen o jejich proplacení. Z velkých evropských peněz tak nemáme téměř nic. „Měli jsme dvě programová období, v každém přes 700 miliard korun, měli jsme příležitost z nich něco udělat, něco vymyslet, ukázat sami sobě, že ten stát stojí zato. Ale dálnice jsme si nepostavili, vysokorychlostní železnici nemáme, velké zázemí nových firem a vědeckých center také nemáme. Ty velké peníze jsme rozmělnili na spoustu malých projektů, které jsme de facto projedli,“ říká prezident NKÚ.

Úsporný balíček se dotkne všech. Nikdo nám za to nebude tleskat, někdo možná bude i demonstrovat, říká šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. Lidovci bezprostředně po vzniku vlády Petra Fialy avizovali, že chtějí být jejím sociálním svědomím. A podle jejich bývalého předsedy se o to také snaží. „Proto máme ministerstvo práce a sociálních věcí – abychom mohli realizovat náš program,“ zdůrazňuje. Stojí si také za tím, že KDU-ČSL je navzdory současným preferencím úspěšná politická strana.

Potřebuje Česko zákon proti dezinformacím, který by v případě nutnosti umožnil „vypínat“ problémové dezinformační weby? Adam Růžička a Oldřich Kužílek v rozhovoru s Vojtěchem Kristenem.