iSport Extra

Stavět tým na dva velké cíle – žlutý i zelený dres zároveň – už je v dnešní špičkové cyklistice čirá utopie. Bývalý profesionál Leopold König ve druhém díle video seriálu k Tour de France otevřeně popisuje, že současné Grand Tours vyžadují oběť největších stájí pro jediného lídra. Zjistěte, jak redukce soupisek na osm jezdců změnila taktiku a proč jsou silní „tempaři“ na rovinách často klíčovější než zástupy čistokrevných vrchařů. „Peloton někdy popraví stokilometrová tvorba úniku,“ poodhaluje König část závodu, která je mnohdy náročnější než samotné závodění v kopcích. Sledujte celé video a pochopte neviditelná pravidla, která dělají z Tour de France ten napínavý cyklistický thriller!

Extrémní teploty během Tour de France dokážou jezdce totálně zlomit a zničit jim celkové naděje na úspěch. Leopold König ve videu varuje, že „přehřátí organismu snižuje výkon o jednotky až desítky procent“, a proto dnes stáje investují obrovské úsilí do chlazení během etap, ale také před nimi i po nich. Dozvíte se, proč cyklisté za jízdy polykají speciální ledovou tříšť a jak jim v tom pomáhají chladicí vesty či ledové obklady za krkem. Sledujte celé video a zjistěte, co tým Sky začal pravidelně dělat v hotelech, nebo jaký je technologický posun v materiálech dresů.

Jak vypadá stravovací režim na nejslavnějším závodě světa? Bývalý profesionální cyklista Leopold König v prvním díle videoseriálu k Tour de France odhaluje, že moderní cyklistika je hlavně o extrémním příjmu sacharidů, které tělo v závodním tempu sotva stíhá pobírat. „Dřív se říkalo: jez, ale ne zase moc, ať nepřibereš. To dneska úplně padlo, dneska už je to jenom 'jez, jez, jez',“ popisuje König revoluci ve výživě, kde cyklisté do břicha tlačí klidně i přes 200 gramů cukrů za hodinu. Zjistěte, proč by normální lidi tato strava okamžitě poslala na toaletu, jak se po etapě „přeslazené“ tělo dožaduje slaných steaků a jestli je možné si dát během Grand Tour třeba hamburger? Sledujte celé video a nahlédněte do fascinujícího zákulisí Grand Tour, kde je jídlo stejně tvrdou disciplínou jako samotné šlapání do kopců!

Cyklistická sezona zase pokročila a teď už si fanoušci užívají první třítýdenní etapový závod, kterým je Giro d´Italia. Tam je od samého začátku co sledovat, i když zatím byly hlavním tématem hromadné pády v prvních dvou etapách. Nejen ty jsme v iSport Extra podcastu rozebrali se Zdeňkem Štybarem. Zhodnotili jsme také jejich následky pro zbytek závodu i to, že Vingegaard stále Giro vyhrané nemá. Dotkli jsme se šancí sprinterů i tří Čechů. Řeč byla ale i startu mladého supertalentu Paula Seixase už na letošní Tour de France.

Konečně už to začne, i když s malým zpožděním. Čtvrtkařka Lurdes Gloria Manuel se po roční zdravotní pauze už o víkendu na MS ve štafetách v botswanském Gaborone rozletí do své první dospělé letní sezony. Pověst generačního talentu před šesti týdny přiživila senzační zlatou medailí na halovém mistrovství světa v Toruni. Čeká se od ní výlet do exkluzivní sféry pod padesát sekund, kam z českých atletek zatím dosáhly jen Jarmila Kratochvílová a Taťána Kocembová Netoličková.

Maraton pod dvě hodiny, to byl jeden ze svatých grálů světové atletiky. Hranici lidských možností posunul v neděli v Londýně jednatřicetiletý Keňan Sabastian Sawe, jenž časem 1:59,30 poslal soupeření na uctívané distanci do nové éry. Co vše se muselo stát a jaká jsou dechberoucí čísla za jeho výkonem?

Norsko s pouhými 5,5 miliony obyvatel dokáže dlouhodobě porážet sportovní velmoci. Na letošních olympijských hrách získalo rekordních 18 zlatých medailí a jeho hvězdy září i mimo zimní sporty: od světového rekordmana na 400 metrů překážek Karstena Warholma přes triatlonového olympijského vítěze Kristiana Blummenfelta až po fotbalového kanonýra Erlinga Haalanda či tenistu Caspera Ruuda. Norské úspěchy paradoxně vyrůstají ze systému mládežnického sportu, který je pravým opakem toho, co známe z mnoha jiných zemí. Včetně Česka.

Cyklistickým fanouškům právě vrcholí první část oblíbených jarních klasik. Máme už za sebou monumenty Milán-Sanremo, Kolem Flander a teď v neděli přijde na řadu Královna klasik – kostkové Paříž-Roubaix. V české cyklistice není povolanějšího odborníka na tyto závody, než je Zdeněk Štybar, který v iSportExtra podcastu povídal, jak v Belgii prožívají takzvaný Svatý týden, jaké je sledovat souboje Tadeje Pogačara a jeho kamaráda Mathieu van der Poela. Vrátil se také k incidentu na železničním přejezdu v závodu Kolem Flander a prozradil i svůj odhad na nedělní Peklo severu. Má podle něj Pogačar nějakou slabinu?

Česká republika bude v roce 2046 pořádat olympijské hry. Je to realita, nebo utopie? Redaktoři deníku Sport Martin Hašek a Zdeněk Janda se v lehké nadsázce zamysleli nad tím, co by se muselo stát, aby Česko skutečně mohlo olympiádu hostit. Vysvětlili důvody, proč se tímto tématem začali zabývat, představili stadiony a areály vhodné pro různé sporty a popsali i nutnou kooperaci s dalšími státy. Podívali jsme se do historie a pozastavili se nad největšími problémy a výzvami s tím spojené. A jaký je váš názor, dokážete si představit Česko jako pořadatelskou zemi Her v následujících třiceti letech?

Sportovní prostředí na něj dlouho čekalo a teď si od něj hodně slibuje. Bez přehánění. Nejenom proto, že bude hospodařit s rekordním objemem peněz. „Chci co nejvíc projektů pro děti a mládež. Obrovské velké investice naopak musíme odložit,“ říká Boris Šťastný, první český ministr pro sport, prevenci a zdraví v exkluzivním rozhovoru pro iSport.cz.

Premiér Andrej Babiš ho pokáral, že byl málo urputný, když se jednalo o finance pro ministerstvo sportu. Boris Šťastný výtku vysvětluje. Proč udělal změny v NSA? Proč zůstala viset nevyužitá miliarda korun? Souhlasí s halou „pro Sáblíkovou“? Kterým fíglem chce zvýšit počet hodin tělocviku? A proč má (hlavně) Praha vůči sportu až zničující přístup? A chtěl by v Česku uspořádat olympiádu?