K + K

Donald Trump vyhrál v Americe volby a vůbec nic se nestalo, žádný svět neshořel a realita jede dál. Povolební binec nedělá vítěz, ale ti, kteří nejsou schopni se s volbami smířit a jako vždy zneužívají a znásilňují část společnosti. V Americe se na protest volby Trumpa holí hlavy, protože na ženy po rakovině nebo s alopecií nebude tahle „demokratická“ cháska brát ohled prostě nebude, přítel po boku Petra Pavla tvrdí, že Trump bude špatný prezident, jelikož nechce být loutkou poradců jako je ten náš, komentátoři se už neobtěžují mít kritický odstup a premiér Petr Fiala ví, že je na cestě do pekla a když už po ní jde, tak by po ní měl jít rovně a středem.

To, co předvedla Kamala Harrisová v těchto volbách, tedy úplné prázdno, neurčité floskule a nulový tah na branku budiž varováním - opětovným - všem politickým marketérům. Jsem žena není téma. A nikdy nebude. Být žena nestačí, Kamala snad ty volby ani nechtěla vyhrát, vypadala, že ji celý ten duel obtěžuje a projela i svoje zaměření se na právo na potrat. Dalším krokem, který neznamená vůbec nic, je zapojení houfu celebrit, od reality zcela odtržených lidí, u nichž se ukazuje, že jedna mrtvá veverka má daleko větší sílu než celý Hollywood v čele s Taylor Swift, která je vám taky k ničemu, jelikož třináctileté děti nemají volební právo. Americké volby prezidenta jsou pokaždé studnicí chyb ve stylu Tuček-Šlajs, stejné chyby, stejné známky.

Prezidentské americké volby jsou za dveřmi a do Podcastu K + K přišla rovnou z generální zkoušky volebního studia moderátorka Terezie Tománková, která bude spolu se třemi dalšími uvádět volební supernoc. Čeho se její domovská stanice během vysílání volebního studia hodlá vyvarovat a mají mít celebrity možnost mluvit do politiky? Je Terezii líto, že „jen“ moderuje partii a nekomentuje politiku jako ostatní? Co ji baví na bulváru, jaká kauza ji teď zajímá? Tománková mluvila i o premiérovi coby zajícovi, z něhož se stal virál, proč by měl Petr Pavel slézt dolů ze svého opevněného hradu na kopci, kdo miluje Filipa Turka a na co je už opravdu stará.

Státní vyznamenání jako každý rok budí emoce a letos ještě o to víc, že přestal bojkot Hradu a na slávu se vypravili téměř všichni expremiéři, kdy nejviditelnější byl Petr Nečas s manželkou Janou, bývalou Naygovou. Nečas sice vypadá jako utopené štěně a Jana jako prvotřídní semetrika, ale tady je evidentní, že vyhráli vztah a smát se tomu už ani nejde. Navíc Jana si manžela urvala a kdo se nebrání, nemůže se divit, že mu je něco sebráno pod nosem. Jezevec Miloš Zeman vyznamenání bojkotuje, čímž si sám protiřečí vůči svým projevům, a Ondřej Vetchý se zase musí zabývat komentáři, že si převzal vyznamenání od komunisty, který je ale jiný a lepší komunista než Andrej Babiš, protože ačkoliv Babiš byl jen v zahraničním obchodu a Petr Pavel dělal u komunistické strany kariéru, tak je to největší estébák na světě a ten soud, co vyhrál, vlastně vyhrál neprávem. Lidem z těch komančů normálně hrabe. Jako vážně. Třicet let po revoluci tady pořád budeme řešit nejblbější debatu ever.

Proč je žaloba Ondřeje Brzobohatého na jeho bývalou ženu Taťánu Kuchařovou tak důležitá? Protože je to jedno z nejdelších řízení u soudu v oblasti showbyznysu a zdá se, že je bráno velmi vážně. Soud je veřejný, trvá dlouho a zřejmě mu nebude konec do nového roku, a právě proto stojí za to. Nejde ani tak o samotný výsledek, ale o celý proces, kdy veřejnost může skrze soud nahlédnout do věcí, které jinak nejsou vidět. Do fungování redakcí a na jejich pracovní mechanismy. Do hlavy samotné Taťány Kuchařové, která si vypracovala plán, jak dehonestovat kariéru i osobu Ondřeje Brzobohatého. O tom, jak Kuchařová smýšlí o svobodě vyjadřování, jak se staví k sexuální svobodě a jak nenávistně se ve skutečnosti vyjadřuje. A dává nahlížet i na církev, na jakýsi namistrovaný mechanismus žijící si svým arogantním životem nad českým právem, kdy se ukazuje, jak se „církevní soud“ ve skutečnosti staví k civilním právníkům. Větu „církevního“ advokáta Ronalda Němce směrem k právnímu zástupci Ondřeje Brzobohatého Robertu Vladykovi, zapsaném v ČAK, že „nejste důvěryhodný pro církevní soud, protože nejste katolík“, by měl předseda Metropolitního církevního soudu v Praze okamžitě vysvětlit.

Byli jsme na prvním přenosu taneční soutěže Stardance a už se začíná rýsovat, jak by mohlo publikum reagovat na jednotlivé soutěžící. Hodně propíraným jménem bude určitě Lucie Vondráčková, která by se mohla tak snažit, až jiným přijde, že se předvádí. Jejím konkurentem by měl být Oskar Hes, ale místo něj zatím vyčnívá blogerka Chili Ta (Ta Thuy Dung), jejíž účast nečekaně otevřela otázku postavení Vietnamců v Česku, jejich zvláštní neviditelnost ve veřejném prostoru a jestli se ještě pořád v roce 2024 máme divit jejich „zvláštnosti“.

Šla si Eva Feuereislová na veletrhu ForBeauty pro problémy schválně, když prošla jakože náhodou kolem stánku, kde byla Agáta Hanychová? A jak moc musíte být Agáta, že se nějakým zázrakem domníváte, že můžete nechat lidi vyhazovat z akcí a proč by měli pořadatelé veletrhu namísto chránění Agáty chránit spíše návštěvníky před Hanychovou s Dopitou? Ve druhé části se podíváme na ceny Thálie a dojemné složení oceňovaných bardů, kteří mají daleko lepší smysl pro humor než kdejaký stand-up komik, proč se už zase řeší, že Helena Vondráčková dostala Thalii a zda by neměl cenu Anděl dostat Michal David.

Manželka prezidenta Petra Pavla se přes noc stala horkou bramborou, kterou si přehazují z Hradu do ulic, jelikož Petr Pavel, evidentně už sám zakuklen pobytem na Hradě v jakémsi panském móresu, si najednou uvědomil, že jeho žena, která nepracuje (ale může!), jelikož se on stal prezidentem (bylo to jejich společné rozhodnutí), by si zasloužila pro sebe částku odpovídající dvojnásobné výši, za kterou dokáží vyžít i rodiny s dětmi. Prý na reprezentaci. Nikdo se ji ale o ni neprosí, dělat to nemusí a nadto její manžel pobírá náhrady k vykonávání úřadu, jestli jí nechce pustit korunu, je problém jich dvou a ne občanů České republiky. A bude Tomáš Klus jednoho dne soudně uznaným užitečným idiotem a o pravdu má Milan Mikulecký takový dosah, jak se snaží tvrdit Klusův právník? Jehož klient, normálně umělec, ale jinak odborník z leknutí na pásmo Gazy, neví, jak se teď se ctí vyvléct z toho, že ho citují problematické spolky, novináři rozebírají jeho videa větu po větě a znásilňuje veřejné akce symboly připomínajícími masakr v Ramalláhu.

Agáta Hanychová a její manžel Miroslav Dopita se vzájemně i svoje Holčičky utvrzují v tom, jak je chtěl zabít strašlivý Jaromír Soukup a ani jednomu nedochází, v jakém průšvihu oba jsou. Agátě hrozí, že by se jí změnila střídavá péče a Dopitovi vězení, protože soud nebude zajímat, kdo na koho pokřikoval jako první, ale kdo koho zmlátil a zatímco on se jako sociální pitomec fotí pro Blesk bez jediného šrámu, Soukup se jde nechat ošetřit a viditelně má vážná zranění. Celá rvačka jen a jedině důsledkem Agátina chování, která se Soukopovi neustále plete do života, obtěžuje jeho i jeho rodinu a blízké lidi a nedokáže se v žádném případě smířit s tím, že by Soukup byl s někým jiným. A když se sejde egomaniačka a lopata, je vymalováno.

Nedávné výsledky voleb rozhodně nejsou žádnou slávou pro vládnoucí pětikoalici, ale nejvíc na ně doplatili Piráti a hlavně jejich předseda Ivan Bartoš. Politickou cestou se celý někde úplně ztratil a výsledkem je smutná podzimní tvář. U ODS zase může slavit ten, kdo se ke straně nehlásí a zajímalo by nás, jak je to s naším národem. Zdá se, že každé čtyři roky nám klesá a pak zase stoupá IQ, což je jedna z hloupostí, kterou si nedokáží připustit mistrní politologové z Twitteru jako Pavel Novotný, Tomáš Etzler nebo vrchní troll Marka Hilšera.