K + K

Poslední řada minisérie Iveta je v premiéře za námi, Iveta je pořád ztracená víla a bulvár se ji pořád snaží zabít skrze nějaké legrační postavy novinářek a Pavla Novotného, ale nás zaujala jiná věc. Jsme rádi, že z těch parodií, kterých nebylo v seriálu málo, vyšel poctivě Josef Rychtář v podání Davida Prachaře a Zdeněk Macura v podání Richarda Krajča. Chlast ničí všechny okolo, jen ne samotného alkoholika, a je fajn si připomenout, že lidé, kteří se snaží alkoholikovi pomoct, povětšinou sami skončí v problémech díky své naivní představě, že dokáží něco změnit.

Pražský Majáles, který se o víkendu odehrával na letišti v Letňanech, měl nepříjemnou dohru v podobě rozzuřeného davu, jenž byl opět obrán na zálohách za kelímky. Říkáme opět, jelikož stejný princip jsme už jednou zažili během koncertu v Karlových Varech na festivalu. Tam tedy nepřijela zásahovka jako sem, mezi rozpitou mládež., ale ta měla plné právo se zlobit a vrhnout se na kelímkové mizery, kterým „už zase došly prachy na vrácení záloh“. Kelímková zlodějna schovávají se za vymyšlené slovo „udržitelnost“ musí okamžitě skončit a začít by naopak mělo vzrůstat povědomí, že popový mainstream je už out a teď jede nejvíce rap a hiphop, jak se to ukázalo na stagi, která měla být tou vedlejší, ale nakonec se stala hlavní a natřískaná lidmi, kteří už kašlou na monotónní muziku českých rádií.

Velké firmy mají často zcela mylný dojem, že by nás měly vychovávat, ale my si chceme jen koupit jejich produkt a na jejich hodnoty kašlem, ty si řešte u sebe doma a ne na svých zákaznících. Ukázkovou korporátní šikanu, jakou předvedli u Renaultu a Rauchu jsme tedy jen tak neviděli a fandíme Jasmině Alagič a jejímu právníkovi, aby se Rauchu postavili, a hodláme prudit Renault a jejich PR oddělení, které se totálně posralo v kině, pardon, a vyhazuje Attilu Végha proto, že paní Iva a její crew volili v prezidentské volbě Korčoka. Mimochodem, celé Česko a Slovensko se předvedlo jako ukázkově homofobní a pokrytecké, nikdo z těch kdo mají pokaždé plnou hubu hodnot a LGBT se nepostavili veřejně proti homofobním urážkám na Pellegriniho, ani největší ochránkyně všech práv Čaputová, a z jednání Renaultu a Rauchu jasně plyne, že tyto firmy nepodporují svobodné a demokratické volby a nepodporují homosexuály ve vysoké politice.

Musíme se omluvit, že se nám rozbila televize, takže ty skvělé fotky, o kterých mluvíme, najdete přiložené zde v článku v galerii, posluchači pouze audia na Spotify mají smůlu. Ale snad se nám i bez nich za našimi zády podařilo přiblížit vám fantastickou atmosféru před a po předávání Cen Anděl Coca-cola, protože „co se stane na afterparty, zůstane na afterpary“. Tedy do toho momentu, než zapneme mikrofony. A pokud to nyní čtou pořadatelé a píáristé, ještě neomdlévejte a radši si nás poslechněte.

Jsou premiéry filmu, kde funguje všechno jak namazaný stroj a jsou píáristé, kteří udělají první a poslední, protože vědí, že čím bude víc výstupů ve společenských novinách, tím lépe odvedli svoji práci a tím více lidí na film přijde do kina. A pak jsou tady ti druzí. Celebrity, které si myslí, že se na ně novináři přišli podívat, jak jsou krásné, a odmítají se všemi bavit. A píaristé, kterým je to jedno a nehodlají s tím nic dělat. Řešení je jednoduché - nebude rozhovor, nebude výstup, bude mizerná návštěvnost. Někteří si hrají na Hollywood, ale Hollywoodu a jeho schopnosti zpropagovat své filmy nesahají ani po palec u nohy. A Tomáš Klus chtěl přijít do našeho podcastu. Přijde?

V době, kdy se v Česku nahánějí „dezinformátoři“ coby největší společenská hrozba a dovážejí se k soudu policejní eskortou a zvoní se jim na zvonky poté, co napíšou hlouposti o covidu, o ruské invazi na Ukrajině nebo o střelbě na fakultě, je celkem s podivem, že se nikdo vážně nezaobírá Klusovým zpochybňováním násilí páchaném na izraelském obyvatelstvu a zpochybňováním objektivity nezávislých redakcí jen proto, že nepíší tak, jak on chce? Proč se na Kluse tedy nezvoní jako na ostatní dezinformátory? Proč ho nehoní Česká televize po ulici stejně jako třeba společenské trouby Zítka nebo Peterkovou? No protože Tomáš Klus je z té pražské kavárny, že jo...

Fantastické je, jak se u nás každý aktivní pitomec střelí rovnou do hlavy

Proslov Darjy Kaščejevy o vaječnících a děloze na Českém lvu svědčí jen o tom, jak skutečně od reality odtržená skupina umělci jsou. Privilegovanost „mluvit za všechny teď a tady“, přičemž ji o to nikdo nežádal, svědčí jen o pomýlenosti lidí, kteří si za rukojmí berou režii i platící diváky. Kdyby to bylo obráceně a České lvy by takto zneužil muž a utnula ho z režie žena, psaly by se na ni oslavné články, jak je statečná. To není žádná rovnost, to je elitářství. I na Oscarech už to dávno pochopili, proto byl přenos mimořádně povedený a Českého lva by za jejich komentování měli získat Pavel Sladký, Šárka Jelínek Gmiterková a simultánní tlumočnice Helena Koutná.

Začíná to být opakované schema: Někdo z novinářů se zaměří na podivnosti okolo přítele po boku pana prezidenta, dovolí si pochybovat o jeho funkci a přítomnosti na Hradě, dostatečně se nevymezí vůči kritikům této vlády či pokládá zcela legitimní otázky o účasti novinářů na politickém happeningu, a okamžitě je na něj posláno stádo ovcí ze správné a slušné strany společnosti, které musí odrzlého zvědavce ihned zničit a bačuje je jedna a ta samá osoba. Minule se pokusila sundat novinářku Lenku Zlámalovou, teď před pár dny přibyla snaha udělat ruského švába z Apoleny Rychlíkové. Někdo to nazval válkou novinářek, ale žádná válka to rozhodně není. Rychlíková používá intelekt, druhá strana hysterii. Síly nejsou vyrovnané.

Do kin jde nově film o biatlonistce Gabriele Soukalové (34), které se začal sekat život po svatbě s Petrem Koukalem (38, kdy přišla o peníze, které vydělala, o dům, který také zaplatila, o sebeúctu, o pověst a následně i o kariéru. Zůstala sama, odmítnutá společností a vysmívaná veřejností. Olympionička navždy, jedna z našich největších sportovních ikon. Není větší příběh feministky z leknutí než Gabriely Soukalové, která musela ustát to, o čem aktivistky nemají ani ponětí, natož měly pro ni zastání.