Regenerace není bonus k tréninku — je to jeho součást. V téhle epizodě procházím čtyři úrovně regeneračních nástrojů: od úplného základu přes strečink a foam roller až po masážní pistoli a prémiové věci jako saunu nebo kompresní návleky. U každé úrovně říkám, pro koho to dává smysl, kolik to stojí a co na to říká moje vlastní zkušenost. Blbý je, že regenerace je ta část, kterou většina lidí přeskakuje — a pak se diví, že je pořád něco bolí nebo výsledky stagnují. Základ je pořád spánek a jídlo. Bez toho ostatní stejně moc nepomůže.

Sleduj mě na Instagramu @frantisekhanovec — tam dávám tipy, zákulisí a zkrácené verze toho, o čem tady mluvím.

Perfektní plán, který nikdy nezačneš, je k ničemu. Tohle je problém, který zná hodně lidí — a taky já osobně. V téhle epizodě mluvím o prokrastinaci, která se dnes maskuje jako příprava: „ještě si to musím nastudovat, ještě to doplánovat." A o vzorci myšlení buď všechno, nebo nic, který sabotuje výsledky víc než jeden vynechaný trénink. Je potřeba se naučit pracovat s nedokonalostí — ohnout se, ale nezlomit. Funguje pravidlo 80/20: 80 % času držet to, co máš naplánované, 20 % být flexibilní. Jeden špatný den nic nezmění. Co nese výsledky je to, co děláš konzistentně měsíce a roky.

Sleduj mě na Instagramu @frantisekhanovec — tam dávám tipy, zákulisí a zkrácené verze toho, o čem tady mluvím.

Ve fitness světě koluje spousta věcí, co znějí logicky, ale jsou prostě špatně. V téhle epizodě projdeme 9 největších mýtů — metabolismus, tuk v jídle, jezení po šestý, kardio jako jediná cesta k hubnutí, strach z těžkých vah, přetrénování, lokální redukce tuku, suplementy a sacharidy jako nepřítel. U každého si říkáme, jak to reálně funguje a proč nás ta lež brzdí nebo přímo škodí. Blbý je, že hodně z těhle věcí lidi dělají roky, aniž by věděli, že jedou ve špatném směru. Základy jsou pořád ty samé — jez dobře, trénuj chytře, spi dost a buď konzistentní. Žádný hack to nenahradí.

Sleduj mě na Instagramu @frantisekhanovec — tam dávám tipy, zákulisí a zkrácené verze toho, o čem tady mluvím.

Většina lidí slyší slovo „protein" a hned si představí kulturisty a šejkry po tréninku. Jenže bílkoviny jsou základ pro každýho — ať chceš zhubnout, nabrat svaly, nebo prostě nemít hlad každou hodinu. V téhle epizodě si projdeme čísla (kolik bílkovin vlastně potřebuješ a jak to poznat), proč je protein klíčový i při hubnutí, a hlavně — jak to celé poskládat do normálního dne bez váhy a počítání. Plus pár konkrétních snacků, který fakt fungují.

Sleduj mě na Instagramu @frantisekhanovec — tam dávám tipy, zákulisí a zkrácené verze toho, o čem tady mluvím.

📚 Zdroje z epizody:

pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28698222

pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35187864

https://news.mcmaster.ca/myth-busted-researchers-show-that-a-high-protein-diet-does-not-affect-kidney-function/

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3879660/

https://www.jospt.org/doi/10.2519/jospt.2018.0615

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11156191/

Hyrox přiláká půl milionu závodníků ročně — a není to náhoda. V téhle epizodě se podívám na to, proč je ten formát tak dobře navržený a co dělá s lidmi. Hlavní odpověď je jednoduchá: dá ti konkrétní číslo. Čas, který chceš příště zlepšit. A najednou víš, proč cvičíš — ne jen „abych byl fit", ale „chci dát hodinu čtyřicet pět". K tomu přidej závod, který je úplně stejný na celém světě, komunitu lidí, kteří si navzájem fandí, a formát přístupný úplně každému — a máš recept na úspěch.

Sleduj mě na Instagramu @frantisekhanovec — tam dávám tipy, zákulisí a zkrácené verze toho, o čem tady mluvím.

Po roce a půl jsem zpátky. Podcast Každým dnem lepší pokračuje v původním formátu: krátká epizoda každý týden, jeden konkrétní akční krok, který můžete hned začít dělat. Budu se věnovat pěti pilířům zdravého životního stylu — pohybu, životosprávě, spánku, nastavení mysli a vztahům. A do toho přibudou hosté, odborníci i lidé, které potkávám a kteří mě inspirují tím, co dělají a jak to dělají.

Příští týden vychází první regulérní epizoda. Buďte na příjmu.

Sleduj mě na Instagramu @frantisekhanovec — tam dávám tipy, zákulisí a zkrácené verze toho, o čem tady mluvím.

I když není naším cílem nutně zvedat velký váhy nebo uběhnout půlmaraton, rozhodně je prima vidět, že se zlepšujem. Že toho zvládneme víc, že se cejtíme líp, že nám už nedělá problém uběhnout 3 kiláky v kuse jako předtím. Že si posouváme váhu na bench press, dřep, vzpěračský cviky atd. Anebo že zvládnem udělat 10 striktních shybů na hrazdě, když jsme předtím dali sotva dva.

Každje takovejhle úspěch nás nakopne do dalších tréninků a motivuje nás k tomu, abysme na sobě dál makali. A to je jedině dobře. Proto je to podle mýho tak důležitý.

Vyžaduje to teda 2 věci: zaprvý sledovat svoje výsledky. Čili výst si tréninkovej deníček, kam si budem zapisovat svoje tréninky, váhy, počty opakování, časy, případně klidně pocity, jak to šlo atd. Fantazii se rozhodně meze nekladou.

A ten druhej bod je je opravdu zlepšovat. Takže nejen si výsledky zapsat, ale bejt lepší, posouvat se, bejt sinější, mít lepší kondičku a mít prostě ten progres, o kterej nám jde.

A to už není vždycky tak jednoduchý a jednoznačný. První rok, dva to jde jak po másle, ale po čase je potřeba klást větší důraz i na další oblasti, ne jen zapisování do deníčku.

Herec Jim Carey řekl slavnou větu, že "by si přál, aby všichni byli bohatý a slavný měli všechno, co si kdy přáli. Aby zjistili, že o tom to není."

Můžem mít totiž všechno na světě - skvělou rodinu, super bydlení, dost peněz, bejt fit, dobrou práci atd. atd., ale pokud někde tam uvnitř nebudeme spokojený, něco nás bude tížit a ponesem si s sebou nějaký nevyřešený traumata, to všechno ostatní slouží jen jako taková náplast.

Jako první musíme vyřešit cokoli, to si potřebujeme vyřešit, abysme byli šťastný a spokojený sami se sebou. Abysme si ujasnili, co vlastně od života chcem,možná proč tady vůbec jsme a co tady chceme nechat.

Když jsme tenkrát otevírali CrossFit Pardubice udělali jsme takový desatero, který jsme měli vylepený na dveřích. A jeden z bodů bylo "Buďte trpělivý". Stejně tak jako Řím nepostavili za den, všechno dobrý nějakou dobu trvá.

K tomu hrozně pomáhá něco, čemu se říká mysl začátečníka. Protože když s něčím začínáme, posloucháme všechno, co nám trenér řekne. I když nám to je třeba trochu nepohodlný nebo se nám to pocitově v tu chvíli dělá hůř.

Čím delší dobu cvičíme, tím naše porozumění danýmu pohybu roste, zvládneme zvednout větší a větší váhu, dokonce možná víc než většina ostatních. Pokud ale nebudeme vnímavý a pořád nebude mít mysl začátečníka a nenecháme si poradit, respektive cíleně nebudem pracovat na tom, co nám někdo, komu teda věříme, řekne, tak se dřív nebo pozdějc stejně dostaneme do bodu, kdy se nám progres zastaví. Kvůli těm drobnejm technickejm nedostatkům, na kterejm se nám nechtělo pracovat.

Pak máme dvě možnosti - zkusit to přetlačit na sílu anebo mít mysl začátečníka, bejt trpělivý, udělat dva kroky zpátky, shodit váhu, soustředit se na drobný velepšení a pak váhu budovat znovu nahoru.