Každým dnem lepší

I když není naším cílem nutně zvedat velký váhy nebo uběhnout půlmaraton, rozhodně je prima vidět, že se zlepšujem. Že toho zvládneme víc, že se cejtíme líp, že nám už nedělá problém uběhnout 3 kiláky v kuse jako předtím. Že si posouváme váhu na bench press, dřep, vzpěračský cviky atd. Anebo že zvládnem udělat 10 striktních shybů na hrazdě, když jsme předtím dali sotva dva.

Každje takovejhle úspěch nás nakopne do dalších tréninků a motivuje nás k tomu, abysme na sobě dál makali. A to je jedině dobře. Proto je to podle mýho tak důležitý.

Vyžaduje to teda 2 věci: zaprvý sledovat svoje výsledky. Čili výst si tréninkovej deníček, kam si budem zapisovat svoje tréninky, váhy, počty opakování, časy, případně klidně pocity, jak to šlo atd. Fantazii se rozhodně meze nekladou.

A ten druhej bod je je opravdu zlepšovat. Takže nejen si výsledky zapsat, ale bejt lepší, posouvat se, bejt sinější, mít lepší kondičku a mít prostě ten progres, o kterej nám jde.

A to už není vždycky tak jednoduchý a jednoznačný. První rok, dva to jde jak po másle, ale po čase je potřeba klást větší důraz i na další oblasti, ne jen zapisování do deníčku.

Herec Jim Carey řekl slavnou větu, že "by si přál, aby všichni byli bohatý a slavný měli všechno, co si kdy přáli. Aby zjistili, že o tom to není."

Můžem mít totiž všechno na světě - skvělou rodinu, super bydlení, dost peněz, bejt fit, dobrou práci atd. atd., ale pokud někde tam uvnitř nebudeme spokojený, něco nás bude tížit a ponesem si s sebou nějaký nevyřešený traumata, to všechno ostatní slouží jen jako taková náplast.

Jako první musíme vyřešit cokoli, to si potřebujeme vyřešit, abysme byli šťastný a spokojený sami se sebou. Abysme si ujasnili, co vlastně od života chcem,možná proč tady vůbec jsme a co tady chceme nechat.

Když jsme tenkrát otevírali CrossFit Pardubice udělali jsme takový desatero, který jsme měli vylepený na dveřích. A jeden z bodů bylo "Buďte trpělivý". Stejně tak jako Řím nepostavili za den, všechno dobrý nějakou dobu trvá.

K tomu hrozně pomáhá něco, čemu se říká mysl začátečníka. Protože když s něčím začínáme, posloucháme všechno, co nám trenér řekne. I když nám to je třeba trochu nepohodlný nebo se nám to pocitově v tu chvíli dělá hůř.

Čím delší dobu cvičíme, tím naše porozumění danýmu pohybu roste, zvládneme zvednout větší a větší váhu, dokonce možná víc než většina ostatních. Pokud ale nebudeme vnímavý a pořád nebude mít mysl začátečníka a nenecháme si poradit, respektive cíleně nebudem pracovat na tom, co nám někdo, komu teda věříme, řekne, tak se dřív nebo pozdějc stejně dostaneme do bodu, kdy se nám progres zastaví. Kvůli těm drobnejm technickejm nedostatkům, na kterejm se nám nechtělo pracovat.

Pak máme dvě možnosti - zkusit to přetlačit na sílu anebo mít mysl začátečníka, bejt trpělivý, udělat dva kroky zpátky, shodit váhu, soustředit se na drobný velepšení a pak váhu budovat znovu nahoru.

Všichni z vás, kdo už třeba delší dobu cvičíte,jste určitě už zažili střídání období velkýho progresu a zlepšení, který pak teda bohužel vystřídá období, ve kterým máme pocit, že se vůbec nezlepšujem a spíš přešlapujem na místě.

Já si těhle cyklů za 12 let, co cvičím, prošel několik. A všechny 4 tipy, který pro vás mám, jsem si na sobě vyzkoušel a všechny 100% fungujou. Na mě osobně je teda nejvíc asi znát ten úplně poslední, protože jsem takovej typ.

Když člověk začíná cvičit, tak na začátku, těch prvních pár měsíců úplně fantastickejch. Každý test, benchmark, maximálka, prostě cokoli, co vyzkoušíme znovu, znamená velkej posun dopředu. A většinou nejen ve cvičení, ale uděláme obrovský změny i co se týče toho, jak vypadáme, jak se cejtíme, kolik máme energie atd.

Po čase ale přijde první období stagnace. To může trvat pár tejdnů, ale klidně i několik měsíců.

Čím dřív se nám podaří každou stagnaci prolomit, tím líp, protože nás to zase bude bavit. Takže tady jsou 4 tipy, jak na to.

Napsat mi můžete na [email protected] nebo na Instagramu @frantisekhanovec

A čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, jak je pro mě dobrý rozcvičení důležitý. Jsou hned 4 důvody, proč si myslím, že bysme se na ní měli stoprocentně soustředit a využít jí na maximum.

No a teď ta rozcvička. Ta zaprvý slouží k zahřátí těla i svalů, rozproudění krve v těle.

Těch zhruba 7-10 minutek, který na začátku tréninku strávíme pohybem a různýma cvikama, dojde ke zvýšení tělesné teploty, aby byl organismus připravenej na fyzickej výkon, kterej nás čeká. A zvýšení cirkulace krve zase zajistí efektivnější funkci svalů.

Druhej důvod je rozhejbání. Ať už jdete cvičit ráno nebo odpoledne, je to vlastně jedno, většinu času jste před tréninkem strávili v neaktivní pozici buď vleže anebo ještě hůř sezením na židli.

Díky dobrý rozcvičce se pěkně rozhejbeme, dostaneme se postupně pohodlně do pozic, který pro trénink potřebujeme, abysme měli plnej rozsah pohybu.

Třetí důvod proč se dobře rozcvičit je aktivace nervový soustavy.

Už v průběhu rozcvičky se chcem plně soustředit na trénink, kterej nás čeká. Díky tomu odcvičíme cviky líp, tím myslim s lepší tehcnikou. A zároveň dochází v průběhu rozcvičky nebo pak i rozcvičovacích sérií k nervosvalový aktivaci svalu, která zlepší náš výkon.

No a poslední, v rozcvičce dost často opomíjenej důvod, je zlepšení techniky.

Používáme totiž buď malý anebo žádný váhy a nikam nespěcháme. A díky tomu se můžeme věnovat těm drobnejm vylepšením techniky, který nám ale z dlouhodobýho hlediska pomůžou mít pořád progres a posouvat se dál.

Jestli poslooucháte tenhle podcast nějakej čas, tak víte, že zdravej životní styl a s tím spojenej zdravej a spokojenej život , tak ten stojí na 5 pilířích.

Zdravý stravě, pravidlenýmu pohybu, dostatečnýmu spánku, dobrejch vztazích a správným nastavení mysli.

A zrovna o stravě, která je fakt důležitá a ne úplně náhodou je mezi těma 5 pilířema hned na prvním místě. Tak o ní koluje spousta mýtů, pokřivenejch názorů a polopravd. Který často můžou člověka zmást anebo dokonce tvrdit úplně pravej opak toho, jak to ve skutečnosti je.

Proto jsem si pro dnešní epizodu vybral 7 největších mýtů, který o stravě a stravování obecně můžete zaslechnout a u kterejch je dobrý vědět, jak to vlastně je.

Po skoro 3 měsících je váš bezpochyby nejoblíbenější podcast zpátky.

Neznamená to, že jsem už nechtěl natáčet další epizody, to vůbec ne. Vlastně naopak, dost mě mrzelo, že jsem to nezvládnul a nemohl přidávat každej tejden novej díl, jak jsem měl v plánu. Ale takovej je prostě život.

Nepřidával jsem nic novýho, protože jsem na to holt neměl čas. Respektivě jsem měl jiný priority a nechtěl jsem to tlačit na sílu. V únoru se nám totiž narodila holčička a i když jsem si myslel, jak to všechno hravě zvládnu, tak musím přiznat, že mě realita rychle vyvedla z omylu.

Tohle se nám stává za život docela často. Ať už se jedná o cvičení, stravu, spánek nebo cokoli jinýho. Že vypadneme z rytmu a někdy nám trvá klidně několik let, než naskočíme zpátky.

Proto je tak důležitý se snažit držet dobrý návyky pořád stejně. A pokud se stane, že se nám rozhoděj, a je dobrý počítat s tím, že se to stoprocentně dřív nebo pozdějc stane. Tak hned ve chvíli, kdy si to uvědomíme, snažit se udělat maximum pro to, abysme naskočilo zpátky do původního režimu. Někdy to možná bude vyžadovat razantnější změnu, někdy dokonce i vystoupení z naší komfortní zóny. Ale čím dřív se nám to podaří, tím menší "škody" budou. A tím spíš budeme zase žít šťastnej a spokojenej život.

Únava obecně má na nás velkej vliv, ať si to připouštíme nebo ne. A pokud se chceme cejtit líp - subjektivně, ale i objektivně, měli bysme odpočinku věnovat trochu víc pozornosti. Doufám, že jsem vás o tom hned takhle na úvod přesvědčil. A teď si můžem říct, jak na to.

To nejhlavnější, nejdůležitější je spánek v noci. Na to jsem udělal už několik epizod:

Epizoda 4 - proč spíme

Epizoad 13 - 3 tipy pro lepší spánek

nebo epizoda 34 - jak se dobře vyspat

Tam se dozvíte, co všechno můžete udělat pro to, abyste z těch 8-9 hodin, který strávíte v posteli, nebo teda měli byste, jak z nich vytěžit co nejvíc a vyspat se co nejlíp.

Ale odpočívat můžete i v průběhu dne. Jen je na to potřeba trochu myslet.

V poslední pár letech je přerušovanej půst čím dál víc skloňovaný téma. Ale to se vlatsně dá říct asi o celým tématu zdravýho stravování.

Třeba na blogu CrossFit Pardubice jsou jedny z nejnavštěvovanějších článků ty o přerušovaným půstu. A nejpřehrávanější epizoda tohohle podcastu je epizoda 8 - přerušovaný půst a jeho výhody.

Čím dál víc lidí přemejšlí nad tím, co by měli jíst a kolik by toho měli sníst, aby byli zdravější. Nebo možná primárně pro to, aby vypadali líp. Což je ale jedno, protože , když teda nebudeme brát nějaký extrémy, tak když budeme líp jíst, budeme líp vypadat a zároveň budeme i zdravější. Taková hezká win-win situace.

A přerušovanej půst je jeden z nástrojů, jak přesně toho dosáhnout.

A ačkolik přerušovanej půst sám o sobě je fajn a má spoustu výhod, není to všechno. Teď jsem narazil na knížku, která se jmenuje "Přerušovaný půst: Jezte si, co chcete, a zhubněte bez diety"

Tak to je samozřejmě úplná blbost a v originále se to takhle ani nejmenuje. Ale hezky to ukazuje na častou chybu, kterou je snadný udělat, když chce někdo s přerušovaným půstem začít.

A tak jsem dal dohromady 5 pravidel přerušovanýho půstu, díky kterejm využijete jeho benefity na maximum, budete se cejtit dobře a dost pravděpodobně budete i líp vypadat.