Prasárna. To slovo vyslovil Pavel Chaloupka v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku hned několikrát. To když se třeba ve vzpomínkách vrátil o čtyři desetiletí zpátky na bratislavské Tehelné pole a vybavil si kvalifikační zápas československé reprezentace o postup na evropský šampionát 1984 s Rumunskem. Tehdy stačilo Rumuny porazit a na mistrovství Evropy by cestoval Havránkův tým. Pikantními historkami se ale nový díl podcastu Sport.cz jen hemží.

Všechno si vyříkali. S Kollerem, stejně tak s Uhrinem. „Napovídalo se toho spoustu o Honzovi a o mně. Teď zase, když se na plátnech kin a obrazovkách objevil film Příběh obyčejného kluka a já v něm vystupuju jako záporný hrdina,“ vrací se letenský kanonýr Horst Siegl v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku o tři desetiletí do minulosti a vysvětluje, jak to tehdy mezi ním a Kollerem bylo. „Přišel k nám do kabiny, seděl v rohu jako oukropeček, ale nikdy jsme nešli proti němu,“ ujišťuje u mikrofonu Sport.cz.

Byla toho spousta, na co Ivo Knoflíček u mikrofonu sportu.cz zavzpomínal. I na světový šampionát 1990 v Itálii přišla pochopitelně řeč, i o rychle se blížím mistrovství světa v Kataru se rozpovídal. A o současné Slavii, kde už šestnáct let působí v roli asistenta v juniorce, resp. rezervě, pochopitelně také.

Další díl Kopaček na hřebíku je prostě napěchovaný vzpomínkami a zážitky legendárního slávistického útočníka, jehož portrét zdobí průčelí stadionu v Edenu. Proto se do Knoflíčkova vyprávění zaposlouchejte, určitě za to stojí.

Skončil s aktivní kariérou a v Bohemians se stal sportovním manažerem. Netrvalo ale dlouho a ocitl se na křižovatce. Pro Luďka Klusáčka osudové… „Začal jsem se pohybovat v jiných fotbalových sférách a najednou viděl věci, které mi vadily. Sport má být a zůstat sportem, a proto jsem na valné hromadě fotbalového svazu vystoupil proti panující korupci a zkritizoval tehdejšího předsedu Františka Chvalovského a celé jeho vedení,“ vzpomíná Luděk Klusáček v dalším pokračování pořadu Kopačky na hřebíku na bouřlivý rok 2001, kdy se postavil veřejně proti tehdejším mocným.

Dvakrát v kariéře nastoupil proti Maradonovi, dvakrát dostal Jan Fiala od trenéra československé reprezentace Jozefa Vengloše za úkol, aby argentinského fotbalového boha hlídal. A on ho hlídal a uhlídal, takže nedal gól ani Semanovi v osmdesátém roce, ani Stromšíkovi o dva roky později. „Nikdy jsem nehrál proti lepšímu fotbalistovi, než byl on. Co svou levačkou dokázal, bylo až neskutečné. Když už jsem měl pocit, že mu balon vypíchnu, on si ho postrčil a honil jsem ho zase,“ vzpomíná Jan Fiala v dalším díle podcastu Sport.cz Kopačky na hřebíku.

Čtrnáct let už je rezidentem v Dubaji, sedmnáct let - samozřejmě s přestávkami - působí jako trenér v arabském světě. Pomalu stejně dlouho, jako někdejší kouč československé a poté i české reprezentace Milan Máčala. “Milan tam udělal českým trenérům obrovské jméno. Vedl hned několik reprezentačních celků, získal trofeje, byl úspěšný. O to víc mě mrzí, že jsme před dvěma lety spolu nakonec nešli do katarského Al Ahlí, i když jsme nabídku dostali. On jako technický ředitel, já jako trenér. Ale nedopadlo to,” lituje v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku Ivan Hašek, že ke spolupráci s trenérem, pod nímž v reprezentaci hrával, nedošlo.

Mohl přepsat dějiny. Ty slávistické určitě. A dokonce dvě desetiletí před tím, než to dokázal jeho tehdejší spoluhráč Cipro už samo sebou v roli trenéra s partou poskládanou ze Stejskalů, Suchopárků, Bejblů, Poborských, Šmicrů, když v šestadevadesátém získal po čekání trvajícím předlouhých 49 let pro Eden zase mistrovský titul. Mladík Peter Herda k němu měl blíž. Anebo přinejmenším stejně blízko, protože 4. června 1976 stačilo sešívaným v posledním ligovém kole na bratislavském Tehelném poli se Slovanem alespoň remizovat a Slavia dirigovaná teprve devatenáctiletým “Bačou” by se dočkala ligového primátu.

Věčný kliďas, který se snad nikdy nerozčílil, nedopálil, natož aby ho někdo někdy vytočil. I když přece... To když Jan Stejskal po návratu z angažmá v anglickém Queens Park Rangers chytal za pražskou Slavii a po prohraném ligovém zápase zaslechl úlevná slova hlavního rozhodčího: “Tak jsme to dokázali.” Právě tehdy v něm vzkypěla krev, takže sedl a napsal dopis vládci českého fotbalu Janu Obstovi. I s tím, že se vzhledem k panujícím poměrům na tuzemských trávnících vzdává reprezentace. Nejen tato vzpomínka zazní v nové epizodě podcastu Kopačky na hřebíku.

Sám si ho vyhlédl, sám ho přemluvil, aby se po vojně nevracel na Slovensko. Dokonce zařídil, aby mu vedení Bohemians dalo v Praze kvartýr a vysázelo ještě o deset tisíc korun víc, než mu slibovali doma ve Spišské Nové Vsi. Přesto byl trenér pražských Klokanů Tomáš Pospíchal na Tibora Mičince jako pes. “Byl jsem v Bohemce pár týdnů a už vyhrožoval, že mě pošle makat do ČKD,“ vzpomíná Mičinec v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku na legendárního kouče z Ďolíčku.

Prosím, vraťte mi mé dresy! vyzývá legenda fotbalového Liberce Josef Lexa v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku. Bývalému obránci totiž sbírku památečních dresů i s autem v roce 2018 ukradli zloději. „Tehdy jsem si říkal, auto ať je klidně fuč, ale hlavně ať se objeví ty dresy,“ přiznává. Mezi nimi byl totiž i trikot s číslem 15, který v říjnu 2000 dostal od Patrika Bergra po památném zápase Liverpool-Liberec, kde Lexa ubránil hvězdného Robbieho Fowlera.