Královská rodina

Britský nejvyšší soud rozhodl o tom, že Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně. „Špatná zpráva pro skotské nacionalisty,“ shodují se autoři podcastu Královská rodina Ondřej Kopa a Martin Kovář. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová je z rozhodnutí soudu zklamaná, bude ho ale respektovat. „V britském kontextu neměla jinou možnost, rozhodnutí nejvyššího soudu bylo jednomyslné,“ komentuje Kovář. Skotská premiérka chtěla další referendum vypsat 19. října příštího roku.

Pravidelné rozhlasové vysílání ve Velké Británii začalo 14. listopadu 1922. Klíčové osobnosti a peníze se spojily v organizaci British Broadcasting Company, později Corporation, jak ji známe dodnes. „Poprvé sehrála klíčovou roli během generální stávky v roce 1926. Protože stávkovali i sazeči z Daily Mailu, BBC se stala jediným komentátorem a informátorem o situaci v zemi, což jí dalo veliký význam. Za války patřila mezi významné válečné nástroje, Winston Churchill měl prostřednictvím BBC dva zásadní projevy,” říká v pořadu Královská rodina na Rádiu ZET historik Martin Kovář. Po druhé světové válce došlo k jejímu rozmachu, k čemuž přispěl zejména přímý přenos ze svatby a později i korunovace královny Alžběty II. 

„Královská rodina měla k východním komunistickým státům fakticky nulový vztah. Byl to pro ně úplně odlišný svět. Sovětské satelity byly skoro pod rozlišovací schopnost příslušníků královské rodiny. Je příznačné, že za minulého režimu tady z nich nikdo nebyl,” říká v pořadu Rádia ZET Královská rodina historik Martin Kovář s tím, že partnerem byl pro Británii Sovětský svaz. Ve vztahu s ním by se dalo mluvit o respektu. „Princ Charles tu bariéru prolomil jako první. Do Československa přijel v roce 1991,” zmiňuje Martin Kovář. 

„Karel III. se narodil v časech nouze a strádání po druhé světové válce, ale ne že by on sám trpěl. V pěti letech dostal guvernantku, která dohlížela na jeho vzdělávání v Buckinghamském paláci. V osmi letech nastoupil do Hill House School v západním Londýně a byl tak prvním dítětem v královské rodině, které začalo chodit normálně do školy a nemělo soukromého učitele,” říká v podcastu Královská rodina na Rádiu ZET historik Martin Kovář. 

„Toryové Trussovou zvolili, protože Rishi Sunak vrazil Borisi Johnsonovi do zad pomyslný nůž. Nálepka zrádce byla příliš čerstvá a spousta Johnsonových stoupenců to neunesla. Netýkalo se to ovšem parlamentu, tam tehdy Sunak všechna hlasování vyhrál,” konstatuje v podcastu Rádia ZET Královská rodina historik Martin Kovář. „Liz Trussová sice leccos ví o zahraniční politice, ale ví toho po čertech málo o ekonomice. Nebýt těch emocí ohledně kudly v zádech, kterou Sunak vrazil do zad Johnsonovi, tak bychom o Liz Trussové jako o premiérce nikdy neslyšeli,” myslí si Kovář. 

„Ještě na začátku roku 1918 Britové neuvažovali o rozpadu Rakousko-Uherska. Nehodilo se jim to do jejich scénářů. Důležitou roli v tom hrál Masaryk, jeho znali. Nebýt Masarykovy zahraniční akce a že se cítil být předurčen k tomu vybudovat republiku nezávislou na habsburské monarchii, tak by republika nebyla,” konstatuje historik Martin Kovář v pořadu Rádia ZET Královská rodina. 

„Nizozemci se s existencí samostatné Belgie strašně dlouho nechtěli smířit a nebýt toho, že za Belgií stáli Britové, asi by nikdy nevznikla. Velká Británie včetně její královské rodiny také byla jedním z garantů věčné britské neutrality,” říká historik Martin Kovář v podcastu Rádia ZET Královská rodina.  

Buckinghamský palác vyhlásil termín korunovace Karla III. na 6. května 2023. Netají se tím, že kvůli doprovázejícím oslavám myslí i na počasí. Zároveň platí nepsané pravidlo držení smutku, které by bylo do prosince krátké. Chystané korunovaci Karla III. se věnoval další díl Královské rodiny.

„Už od středověku a časů Alžběty I. dodnes jsou Britové nesmírně hákliví na historické Nizozemí, prakticky dnešní země Beneluxu. Oprávněně ho pokládají za ideální nástupní prostor pro případnou invazi na Britské ostrovy. Odtud vždy pramenil jejich zájem,“ říká v pořadu Královská rodina na Rádiu ZET historik Martin Kovář. Dnešní díl Královské rodiny pojednával o vztahu mezi Anglií, později Velkou Británií, a Nizozemskem. 

„Základní interpretace pojmu appeasement je dvojí. Obhájci politiky appeasementu ve třicátých letech říkali, že je to politika nevměšování se nebo nezasahování do záležitostí jiných států. Nebyla to jenom evropská záležitost. Kritikové politiky appeasementu měli jinou interpretaci. Říkali, že je to politika ustupování agresorovi. Dnes se vede debata o tom, jestli a jaké alternativy Británie jako hlavní appeasementská mocnost měla,” konstatuje historik Martin Kovář v podcastu Rádia ZET Královská rodina.