Remaky a remastery zaplavily herní i filmový trh. Tvůrci místo nových nápadů stále častěji oprašují staré tituly a prodávají je znovu – s hezčím vizuálem a modernějším pojetím, nebo rovnou přepracované od píky. Na mysl tak přichází otázka, jestli tyto návraty slouží lidem jako nostalgický návrat k oblíbeným značkám, nebo jen jako jistá dojná kráva pro byznys.

Jsou hry, které si vydobyly slávu svou kvalitou – fascinující grafikou, propracovaným příběhem či inovativní hratelností. A pak existují tituly, které se do dějin zapsaly z úplně opačných důvodů. Místo zábavy přinesly frustraci, technické kolapsy a v krajních případech i pád celých studií.

Virtuální realita měla proměnit způsob, jak lidé hrají, pracují i sní. Zatím ale zůstává spíše technickou atrakcí než novým světem. Vědci přitom už zkoumají, jak propojit lidské myšlení s digitálním prostředím nebo řídit sny pomocí neurotechnologií, nicméně zda budeme někdy schopni hrát hry nebo tvořit fantastické světy jen za pomoci vlastní mysli, stále nevíme.

Ceny videoher se zdají být vyšší než kdy dřív. Krotitelé bossů ale v novém díle podcastu zjišťují, že skutečnost je složitější - hry se reálně spíš zlevňují, zatímco pocit zdražování vytváří inflace, předplatné a chytrá cenová politika vydavatelů.

České hry mají světové renomé, ale doma se o nich často mluví s despektem. Hostem dalšího dílu podcastu Krotitelé bossů byl Petr Kolář, producent a šéf brněnské pobočky Warhorse, který mluví o budoucnosti vývoje, státní podpoře i o tom, proč je už je konečně načase opustit nálepku "nerdí zábavy".

Ghost of Yotei zavádí hráče do Japonska 17. století, kde se dcera prostého kováře vydává na krvavou cestu pomsty. Hra ohromí dechberoucí krajinou, brutálními souboji i působivým soundtrackem. Přesto vyvolává otázku: nabízí dost nového, nebo je jen variací na osvědčený první díl, který tu byl už před pěti lety?

Dlouhá desetiletí to byl střet, který připomínal klasickou bitvu o trůn. Fanoušci se hádali, firmy na sebe útočily reklamami a každá nová konzole měla být tou, která konečně zlomí odpor soupeře. Takzvané "konzolové války" formovaly herní průmysl od devadesátých let až po současnost. V posledních letech ale přichází zásadní změna – soupeření ustupuje a na scénu nastupuje spolupráce.

Hry odjakživa provokují. Ať už násilím, explicitní sexualitou nebo politickými tématy. Jenže co se jedné zemi zdá jako umělecký záměr, jiná smaže, zakáže nebo přepíše. Cenzura ve videohrách má dlouhou a často bizarní historii. Od "nepojmenovaného" Hitlera bez knírku až po nahotu zakrytou lens flarem.

Poslední bondovku dostali filmoví fanoušci v roce 2021, kdy No Time to Die uzavřelo éru Daniela Craiga. Od té doby se jen spekuluje, kdo se stane dalším agentem 007. Nejnovější bondovka ale nakonec nebude filmová, nýbrž herní – studio IO Interactive odhalilo vydatnou ukázku z titulu 007: First Light, který ukáže mladého Bonda na začátku kariéry. A jak jsme mohli vidět, podívá se i na Slovensko.

Videohry už dávno nejsou jen nevinnou zábavou. V podcastu Krotitelé bossů byl hostem psycholog Jan Kulhánek, který říká jasně: zákaz hraní her dětem nepomůže. Rodiče by měli odložit předsudky, zajímat se o herní svět svých potomků - a vědět, že třeba takový Roblox může být stejně tak kreativní hřiště, jako nebezpečná past. A právě před takovými pastmi umět své děti správně varovat.