,,Neboj se maminko, já Ti neumřu“ – věta, kterou řekl 5 letý Honzík Rokos své matce, Antonii Staškové, která mu nejprve vpíchne do žíly vzduch a poté ho ubodá nožem. A to jen proto, aby co nejvíce ublížila svému exmanželovi tím, že mu vezme to nejcennější – vlastního syna. Při vyšetřování vypluje na povrch fakt, že Antonii Staškové již dvě děti z předchozích vztahů záhadně zemřely a jedno dítě jí bylo soudem odebráno. Mateřská láska má být to nejsilnější pouto – u Antonie to však tak nebylo – chuť po pomstě u ní převážila veškeré mateřské city, co v sobě má matka mít – ale měla je Stašková vůbec někdy?