Matador & Benjamínek

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek mluví o rozpočtu se schodkem 386 miliard, kterému říká krizový rozpočet bez krize. Kde by šetřil, proč by spíš sáhl na DPH než na daně z práce a proč na dnešní dluhy podle něj doplatí nejen naše děti, ale i dnešní senioři. A uslyšíte i to, proč změny v důchodech z minulého volebního období považuje za to nejzásadnější, co Fialova vláda prosadila, a jakou největší chybu v komunikaci podle sebe udělal jako ministr on sám.

O postupu Josefa Klementa do druhého kola senátních voleb rozhodl jediný hlas a Jan Grolich vyhrál na Vyškovsku hned v prvním kole s 37 071 hlasy – podle dat statistického úřadu nejvíc v historii senátních voleb. Ben ve studiu a Marian na dálku z domova rozebírají, proč zabrala kampaň s humorem místo útoků.
Hnutí ANO ztratilo ve dvanácti ze třinácti krajských měst a SPD spadla z 492 na 166 zastupitelů. My lidovci se radujeme z Brna, Jihlavy, Slaného nebo Třeště i mnoha dalších míst, ale víme i to, kde musíme ještě hodně zabrat.

Nikdo loni nešel k volbám, aby volil větší dluh, rychlejší zadlužování a rostoucí výdaje – programové prohlášení vlády slibovalo schodek „bezpečně pod hranicí 3 %“, který se neplní. Proč lidovci říkají „Tohle jsme přece nechtěli“? Nechtějí voličům vlády vyčítat, jak volili. Chtějí připomenout, co jim vláda slíbila a co dnes dělá. Dojde i na zákulisí schůze o nedůvěře a na jednorázové 2000 korun pro důchodce proti místům v sociálních službách, která budou za pár let chybět. A nakonec co agentura S&P doopravdy napsala?

Speciál o vzdělávání s Radko Sáblíkem, ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, který už 24 let ukazuje, že velké změny ve školství nezařídí nový zákon, ale spíše otevřená mysl. Mluví o talentech, které ve školách zbytečně ztrácíme, o jedničkářích, kteří nemusí být nadaní, a o dětech, které dostanou cejch, protože jim nejde matika nebo čeština. A přijde řeč i na to, proč dobrého učitele umělá inteligence nenahradí nebo proč ho studenti přemluvili, aby kandidoval do Senátu.

Vypadá to, jako bychom byli zpátky v covidu. Vláda na tiskovce vyhlašuje různá rozhodnutí, počká si na reakce, a když jsou odmítavé, za týden couvne a tváří se, jako by to nikdy nenavrhovala. Prostě chaos je zpět. Jaké to má příčiny a hlavně důsledky. O tom diskutují Marian Jurečka a Benjamin Činčila a ukazují to na osmi případech z posledních čtrnácti dnů.

Vláda si do programového prohlášení napsala veřejné finance bezpečně pod třemi procenty a návrat k vyrovnanému hospodaření. Po devíti měsících z toho neplatí nic — a 62 procent lidí říká, že schodek 389 miliard je nepřijatelný. Proč premiér hledá viníka schodku v dětech z církevních škol, jak funguje ochrana ministrů a co všechno Petr Macinka porušil, když šel na rozhovor k člověku v kukle? A jako bonus přidá Marian Jurečka zákulisní zkušenost z desítek jednání s Andrejem Babišem.

Vláda předkládá rozpočet se schodkem 389 miliard v roce, kdy ekonomika roste a krize nikde. Kam ty peníze jdou, když kraje dostaly na silnice nulu, důchodce zřejmě čeká nejnižší růst důchodů za 10 let a škrtají se i peníze na prevenci nebo očkování? Marian Jurečka a Benjamin Činčila detailně rozebírají návrh rozpočtu, ale taky sucho a jaké bylo jejich léto.

Hostem tohoto speciálu je Marie Kršková, dcera Josefa Luxe, která do Orlického podhůří přišla jako náplava – ještě na mateřské dovolené tam sehnala peníze na dětské hřiště a obnovila zrušené čarodějnice, než obec na osm let sama vedla. Mluvili jsme o tom, jak vypadá první den ve funkci, když po předchůdci nezůstane ani projekt v šuplíku, proč byly nejlépe utracené peníze do filtrace staré požární nádrže a co si má komunální politik odnést do Prahy – a co si má naopak nechat doma. Řeč přišla i na vzpomínky na jejího otce.

Evropa tak dlouho diskutovala o tom, jak rozvíjet obnovitelné zdroje, až se hegemonem nových technologií stala Čína. Co to pro nás znamená? Ujel už Evropě definitivně vlak nebo to máme šanci ještě dohnat? O tom jsme diskutovali v druhé části našeho speciálu o energetice s Martinem Sedlákem.

V první části energetického speciálu jsme probrali jaká je budoucnost české energetiky. Nevyměnili jsme závislost na ruských zdrojích za jinou, podobně nebezpečnou? Proč jsou najednou větrné elektrárny v ČR téma a vyplatí se nám vůbec obnovitelné zdroje energie?