Memoáry | Rozhovory, které (ne)vedeme

Ondrášek byl veselý a vnímavý kluk, který miloval vše nové i nepoznané a se svou mladší sestřičkou Majdou tvořil nerozlučnou dvojku. Jeho maminka Karolína na něj ráda vzpomíná a vypráví o něm. O tom, co měl rád, jaký byl a co spolu zažili. Od jeho smrti uplynuly čtyři roky, ale Ondrášek je stále součástí jejich rodiny.

Mnozí nevědí, co to vlastně znamená. Ale ti, kteří ano, si některé dny pamatují celý život. Kvůli tomu, co se stalo, i kvůli všemu, co přišlo potom. Přesto přichází další den, další obyčejné chvíle, radosti i starosti. A s nimi všechno, co v nás po tom všem zůstalo.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST

Karolína Drapáková je maminkou tří dětí, která na facebookovém profilu Další den sdílí vzpomínky na Ondráška, píše o životě po ztrátě a snaží se vytvářet praktické pomůcky, které by pozůstalým rodinám usnadnily těžké chvíle.

PARTNER ROZHOVORU

eMimino.cz je místem, kde rodiče sdílejí své zkušenosti, radosti i těžké životní chvíle. Ve spolupráci s eMimino vznikl také tento rozhovor.

www.emimino.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️

Představte si, že se váš čas pomalu krátí. Zbývají měsíce. Týdny. Možná jen několik dní. A přesto zůstávají touhy a přání. Možná byste se chtěli podívat tam, kde to máte rádi. Vrátit se domů. Ještě jednou cítit trávu pod nohama, pohladit svého psa a prožít něco hezkého se svými blízkými. Mít chvíli na poděkování, objetí a rozloučení. Zkuste se na okamžik zastavit a zeptat se sami sebe, co byste si přáli vy.

V tomto rozhovoru mluvíme o tom, jak se taková přání plní. O lidech, kteří za projektem stojí, o plánování každé z cest i péči o zdravotní stav během ní. O přítomnosti, vztazích a skutečné radosti, kterou si v tak jednoduché podobě mnohdy ani neumíme představit. A také o tom, proč může být během jednoho společného dne svět zase na chvíli v pořádku.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST Petra Homolová

Sanitka snů pomáhá proměnit přání ve skutečné chvíle. Za každým splněným přáním však stojí spousta rozhovorů, příprav a lidí, kteří hledají cestu, jak ho uskutečnit. Záchranářka Petra Homolová založila Sanitku snů, aby se na cestu za svým přáním mohli vydat i ti, jejichž zdravotní stav vyžaduje odbornou péči.

www.sanitkasnu.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️

Smrt a loučení. Témata, kterým se většinou vyhýbáme. Říkáme si, že na takové rozhovory bude čas později. Jenže později už může být pozdě. Jedna návštěva u lékaře, jedna diagnóza, jedna nešťastná náhoda. Najednou je tu konec, pohřeb a ticho, které ohlušuje.

Petra Krákorová doprovází lidi právě v těchto chvílích. Pomáhá rodinám být spolu, rozloučit se a projít tím, co se nedá urychlit ani obejít. Mluvíme o hospicích, Alzheimerově nemoci, pohřebních rituálech, posledních přáních i samotě, která může přijít. O smrti jako o části života, před kterou se dá utíkat jen do chvíle, než se začne týkat nás. A také o tom, proč může mít dobré rozloučení větší sílu, než si často připouštíme.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST

Petra Krákorová

Zakladatelka projektu Loučím se, nezávislá obřadnice a průvodkyně závěrem života. Pomáhá rodinám ve chvílích, kdy se svět zastaví a je potřeba rozhodovat, loučit se a zároveň unést vlastní bolest. Na Plzeňsku připravuje smysluplné obřady, poskytuje pozůstalostní péči a věnuje se osvětě v oblasti rituálů a podpoře lidí s demencí.

www.loucimse.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️

Tenhle příběh je o slovech a o tom, jakou mají sílu. O dívce, která si psala básničky do šuplíku, než zjistila, že to největší uplatnění najdou při posledním loučení. Zuzana Hrnčířová píše smuteční řeči, ve kterých není místo pro prázdné fráze a studené šablony. Vypráví skutečné lidské osudy poskládané z těch nejobyčejnějších detailů, z obnošených tepláků nebo z ranní kávy v modrém hrnečku.

Zuzka v rozhovoru sdílí, jak taková smuteční řeč vzniká. Vypráví o křehkých hovorech s rodinami, kde má největší váhu ticho a obyčejná lidská empatie. Vzpomíná na dědečka, jenž jí dal poslední velký dárek, i na muže, který se při přípravě vlastního odchodu upřímně smál. Je to povídání o tom, proč při loučení na slovech tak moc záleží. A proč se nesmíme bát pustit do nich humor, nadhled a opravdové smíření.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST

Zuzana Hrnčířová

Smuteční řečnice, autorka projektu Krásně smutná slova. Věnuje se také osvětě ve vzdělávacím centru Cesta domů. Ukazuje rodinám, že při loučení se nemusí schovávat za rigidní šablony, ale mohou zachytit skutečný a pestrý život jejich blízkých. Věří, že smuteční řeč unese hlubokou úctu, ale i obyčejnou lidskost, nadhled a vzpomínky na detaily, které dělaly člověka člověkem.

www.krasnesmutnaslova.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Otevíráme rozhovory, které mohou přinést úlevu. Nesnažíme se dávat ztrátě umělý smysl, ale pomáháme porozumět tomu, co během ní vlastně prožíváme. Přibližujeme témata smrti a truchlení a hledáme cesty, jak žít dál po odchodu někoho blízkého. Vytváříme prostor pro sdílení a vracíme obyčejnou lidskost věcem, před kterými se často zavírají oči.

Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️

Tenhle příběh není o tom, jak by mělo vypadat ideální dětství. Je o klukovi, který miloval fotbal a svého malého bráchu. A o životě, který mu místo hezkého dětství začal psát úplně jiný příběh. Matyášovi bylo deset, když odešel. Jeho maminka Magdaléna mu pak začala psát dopisy. Z nich vznikla kniha Počkej na mě v nebi, Matyáši.

V tomhle rozhovoru Magda vypráví, jaký Matyáš byl. Co všechno se dá v rodině unést. O dvou lidech, kteří se po ztrátě syna museli rozejít, aby se neutopili, a o lásce, která přetrvala. Mluví o pohřbu v plzeňském kostele svatého Bartoloměje, kam se nevešli všichni lidé. O tom, proč začala psát. Co ji bolest naučila. A proč dnes dokáže znovu říct, že je šťastná.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST

Magdaléna Fiala

Maminka Matyáše a Nikolase a autorka knihy Počkej na mě v nebi, Matyáši. Po smrti svého desetiletého syna začala psát dopisy, ze kterých postupně vznikla kniha o mateřské lásce, ztrátě a cestě truchlením. Dnes svým příběhem pomáhá dalším rodinám, které prošly podobnou zkušeností, najít útěchu, porozumění i novou naději.

www.mujsvetbeztebe.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Otevíráme rozhovory, které mohou přinést úlevu. Nesnažíme se dávat ztrátě umělý smysl, ale pomáháme porozumět tomu, co během ní vlastně prožíváme. Přibližujeme témata smrti a truchlení a hledáme cesty, jak žít dál po odchodu někoho blízkého. Vytváříme prostor pro sdílení a vracíme obyčejnou lidskost věcem, před kterými se často zavírají oči.

Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️

Proč se smrti tolik bojíme a co se s tímto strachem dá dělat? Jak správně truchlit a existuje vůbec správný způsob? Co pozůstalým skutečně pomáhá a která slova naopak zraňují, i když jsou míněna v dobré víře? A jak mluvit o smrti s dětmi tak, aby se v tom náročném období necítily samy?

Smrt je univerzální lidská zkušenost, která se dotkne každého z nás. Přesto ji naše rychlá doba odsouvá stranou a nedává nám prostor ji skutečně prožít. Pozůstalí se tak často potýkají nejen se samotnou ztrátou, ale i s nepochopením okolí a pocitem, že na truchlení není čas. Rozhovor je určen všem pozůstalým, blízkým pečujícím a všem, kteří chtějí porozumět truchlení, ztrátě a tomu, jak o smrti mluvit otevřeněji.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST

Mgr. et Mgr. Zdeňka Dohnalová, Ph.D.

Odborná asistentka na Katedře sociální práce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se dlouhodobě věnuje tanatologii, vědnímu oboru zkoumajícímu smrt, umírání a vše, co s nimi souvisí. Je autorkou řady odborných publikací o truchlení, ztrátě blízkého a sociální práci s pozůstalými, spolupracuje s Asociací poradců pro pozůstalé a má bohaté zkušenosti s poradenstvím pro pozůstalé a doprovázením lidí v těžkých životních situacích.

www.muni.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Otevíráme rozhovory, které mohou přinést úlevu. Nesnažíme se dávat ztrátě umělý smysl, ale pomáháme porozumět tomu, co během ní vlastně prožíváme. Přibližujeme témata smrti a truchlení a hledáme cesty, jak žít dál po odchodu někoho blízkého. Vytváříme prostor pro sdílení a vracíme obyčejnou lidskost věcem, před kterými se často zavírají oči.

Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️

V tomto rozhovoru otevíráme téma posledního rozloučení z netradiční perspektivy. Přesto právě způsob, jakým se loučíme, často vypovídá o vztahu k životu, blízkosti i paměti. Skrze výtvarnou tvorbu, symboliku a osobní přístup otevíráme otázky, zda může být poslední rozloučení víc než jen formální obřad. Rozhovor se věnuje vzniku projektu Malovaná rakev, proměně pohřebních rituálů, vztahu společnosti ke smrti i tomu, co se stane, když do loučení vrátíme lidskost, individualitu a vědomý prožitek.

Rozhovor je pro všechny, kdo hledají otevřenější způsob, jak se dívat na poslední cestu člověka. Pro ty, kdo chtějí porozumět hlubším souvislostem mezi tradicí, symbolikou, pietou a posledním rozloučením.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST

Miroslava Kosečková

Zakladatelka projektu Malovaná rakev, který propojuje výtvarné umění s pohřebními rituály a přináší nový pohled na poslední rozloučení, vzpomínku a přijetí smrti jako součásti života.

www.rucnemalovanarakev.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Otevíráme rozhovory, které mohou přinést úlevu. Nesnažíme se dávat ztrátě umělý smysl, ale pomáháme porozumět tomu, co během ní vlastně prožíváme. Přibližujeme témata smrti a truchlení a hledáme cesty, jak žít dál po odchodu někoho blízkého. Vytváříme prostor pro sdílení a vracíme obyčejnou lidskost věcem, před kterými se často zavírají oči. Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️

Co dělat po úmrtí blízkého? Jaký je správný postup, pokud k úmrtí dojde v nemocnici nebo v zařízení sociální péče? Kdy volat lékaře, kdy pohřební službu a na co má rodina skutečně právo? První hodiny po úmrtí totiž spouštějí sled zásadních rozhodnutí, právních kroků a praktických úkonů, ve kterých se rodiny často nevyznají. A právě tehdy vznikají chyby, zmatky a nedorozumění, která mohou výrazně ovlivnit průběh pohřbu i posledního rozloučení.

Rozhovor je určen všem, kteří se chtějí lépe zorientovat v tom, co se děje po úmrtí blízkého, jak funguje pohřebnictví v Česku, proč přibývá sociálních pohřbů a na co si v této situaci dát největší pozor.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST

Tomáš Kotrlý

Vedoucí oddělení pohřebnictví Ministerstva pro místní rozvoj, který se dlouhodobě věnuje nejen fungování pohřebnictví a hřbitovů, ale i právům pozůstalých, důstojnému zacházení se zemřelými a širším společenským souvislostem smrti.

www.pohrebiste.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Otevíráme rozhovory, které mohou přinést úlevu. Nesnažíme se dávat ztrátě umělý smysl, ale pomáháme porozumět tomu, co během ní vlastně prožíváme. Přibližujeme témata smrti a truchlení a hledáme cesty, jak žít dál po odchodu někoho blízkého. Vytváříme prostor pro sdílení a vracíme obyčejnou lidskost věcem, před kterými se často zavírají oči. Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️

Mluvit o smrti a smutku patří k nejtěžším rozhovorům, které spolu vedeme, a přesto na ně neexistuje žádný návod. Smrt, umírání a truchlení jsou přirozenou součástí našich životů, ale naučili jsme se je mistrně odsouvat stranou. Často o nich neumíme mluvit nebo se jen bojíme začít. A tak raději mlčíme až do chvíle, kdy už téma nejde obejít a zůstáváme nepřipraveni. Rozhovor je určen všem, kteří prožívají ztrátu, pracují s lidmi nebo chtějí tomuto tématu porozumět skrze praktická vodítka a širší kontext.

V ROZHOVORU USLYŠÍTE

HOST

Lenka Pelechová

Psychoterapeutka, krizová interventka a poradkyně pro pozůstalé, zakladatelka Institutu psychosociální péče.

www.lenkapelechova.cz

MEMOÁRY

Vznikají s cílem vytvořit a poskytnout bezpečné prostředí, kde lidé mohou v období smutku najít útěchu, podporu a důležité informace o konání pohřbu i dalších navazujících záležitostech spojených se ztrátou blízkých.

www.memoary.cz

MŮŽE SE HODIT

Otevíráme rozhovory, které mohou ulevit, protože dávají smysl tomu, co prožíváme při ztrátě. Přinášejí citlivější porozumění smutku i konečnosti a vytvářejí prostor pro sdílení. Mluvit o smrti znamená učit se mluvit i o životě. Děkujeme, že jste tu byli s námi 🌿🕊️