Měsíc autorského čtení — literatura bez hranic

Rozhovor se slovenským básníkem, prozaikem, dramatikem, hercem i režisérem Lacem Keratou. O čtení na MAČi v Brně i v Ostravě, o divadle STOKA, o jeho preferenci „dialogového“ psaní, o hercích a prchavosti divadla, o (jeho) divadelních a literárních cenách, o psaní jako magii, o jeho nejnovější knížce i o tom, kolik z ní "vyhodil", ale také i o (ne)tematickém psaní v době covidu, i o (ne)bloudění ve vlastních textech…

Rozhovor se slovenským (převážně) básníkem Erikem Jakubem Grochem o čtení na autorských čteních, o čtení poezie v (ne)poustevnictví, o (ne)přírodní lyrice či environmentální lyrice, ale i o modlitbě v poezii, o Ivanovi Martinovi Jirousovi, o překladech jeho básní do češtiny, o pomalosti v psaní i v životě… ale hlavně o lásce.

Rozhovor se slovenskou básnířkou a nejnověji i prozaičkou Katarínou Kucbelovou o jejím čtení na brněnském i ostravském MAČi, o poezii, próze, o (ne)psaní pro dětského čtenáře, o (ne)moderování jejích autorských čtení, o literárním životě před i po koronaviru, o únavě a odpočinku, o dělení času mezi publikum a rodinu, o jejích literárních cenách a o primátu čtenářských reakcí i o tom, co napsala, píše či bude psát dál… a v neposlední řadě i o (psycho)terapeutické funkci její poslední knihy Čepiec (2019).

Rozhovor s košickým básníkem a prozaikem Agda Bavi Painem o čtení v Brně i o čtení na MAČi v zahraničních městech, o reakcích publika, černém humoru, o (ne)přepisování vlastních textů a o (ne)jistotě zpětné vazby, o korekturách, o veganství v rámci životního stylu, o budících v mobilu, o obavě z dlouhého psaní něčeho, čemu bychom mohli říct Opus matným… a o čtení (nejenom) na záchodě… a o důležitosti obsahu jeho knížek. Ptal se Marek Timko.

Rozhovor s Petrem Šulejem. Na MAČi po koronaviru, potřeba čtenářů, „prerábanie“ textů, literární ceny, křížení žánrů, redakční práce, vlivu informačních technologií na psaní. Ptal se Marek Timko.

Peter Šulej sa narodil v roku 1967 v Banskej Bystrici. V minulosti pôsobil ako editor v Slovenskom rozhlase, založil a vlastní vydavateľstvo Drewo a srd. Zároveň je šéfredaktorom časopisu o súčasnej kultúre a umení VLNA. Spoluzakladal medzinárodný festival poézie Ars Poetica. Píše poéziu aj prózu. Jeho zatiaľ posledný román Fytopaleontológiaje zavŕšením trilógie prozaických diel (prvé dve časti boli Históriaa Spolu) a bol nominovaný na cenu Anasoft litera: „Dystopická vízia budúcnosti plná kyberpunkovo temnej atmosféry opisuje Bratislavu ako preľudnený megapolis, kde každý deň je bojom o prežitie. Román je písaný experimentálnou formou, využíva množstvo žánrov a (post)moderných techník.“

Rozhovor se slovenským prozaikem Petrem Balkem. O znovuprobuzení literárního života po spánku v době korony, přepnutí z online do offline režimu a samotě. V závěru se dotkneme i některých témat z jeho zatím poslední knihy Østrov (2019)... a překvapivě i o black metalu. Ptal se Marek Timko.

Rozhovor se slovenským prozaikem a dramatikem Silvestrem Lavríkem. O psaní, korekturách, psaní historických románů, dokumentárnosti prózy, sociálních sítích a síle slova. A chtěl by autor získat Nobelovu cenu?

Rozhovor se slovenským prozaikem z Gelnice Milo Janáčem. O pivu, vínu, alkoholu, hospodách a literárních cenách. O tom, jak se prodává kniha Milo nemilo (2018), literárních oblíbencích (např. Rabelaisovi), vysokoškolských studiích a taky o Platónovi a literární svobodě. Ptal se Marek Timko.

Rozhovor se slovenskou prozaičkou Ivanou Gibovou. O čtení na MAČi v Brně a shledání se s kamarády v Ostravě, o „lidské kompatibilitě“ překladatele Miroslava Zelinského s autorkou, spisovateli Víťovi Staviarském z Prešova, básnických začátcích, ilustracích a vizuální podobě jejích knih i o komiksovo-povídkové“ knížce Eklektik bastard (2020). A bonus: narozeninové blahopřání pro spisovatelku Janu Micenkovou. Ptal se: Marek Timko.

Rozhovor se slovenskou prozaičkou Máriou Modrovich. O knize Rozhovor s členkou kultu (2019), svobodě, nebezpečí „kultu“, útěku z patriarchální společnosti, feministickém psaní, paralelních vztazích (či objevu pojmu polyamorie), sociologických reflexí literatury, ale i o potřebě překračování rodových stereotypů nejenom v literatuře. Ptal se Marek Timko.

Mária Modrovich sa narodila v roku 1977 v Bratislave. Tu vyštudovala aj marketingovú komunikáciu a neslovanskú filológiu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského. Niekoľko rokov žila v USA, odkiaľ pravidelne písala stĺpčeky inšpirované jej vnímaním Ameriky a New Yorku. Jej zbierka desiatich textov Flešbek bola nominovaná na Cenu Európskej únie za literatúru 2019, píše v nich o životných zmenách a očakávaniach okolia vyplývajúcich z materstva. Je autorkou štyroch prozaických kníh (ďalšie sú Lu & Mira, Tichý režim), najnovšou z nich je Rozhovor s členkou kultu s napínavým príbehom: „Prečo sa niekoľko žien rozhodlo združiť okolo bývalej speváckej hviezdy, prečo zanechali frajerov, rodiny a svoj domov, prečo vymenili ,normálny‘život za izolovanú existenciu v lese? Ambiciózny novinár a opustená dcéra sa pokúsia zistiť viac.“