I méně pravidelní čtenáři Respektu budou mít pravděpodobně v paměti nezaměnitelnou vizuální podobu tohoto týdeníku, přesněji ilustrace, jejichž autorem byl Pavel Reisenauer, který je týden, co týden pravidelně připravoval celých 33 let, a to až do minulého roku kdy předčasně z tohoto světa odešel. Míša Vrchotová do studia Winternitzovy vily pozvala šéfredaktora Respektu Erika Tabery. Mluvili spolu nejen o tvorbě Pavla Reisenauera, ale také například o síle karikatury, o tom, na jaký typ sarkasmu jsou čeští čtenáři citliví i jaká je podle šéfredaktora Respektu budoucnost kreslené ilustrace v kvalitních nejen tištěných médiích. 

Práce Pavla Reisenauera včetně jeho volné tvorby je na výstavě v Museu Kampa k vidění až do 1. června.

Až do prvního června je možné v liberecké Oblastnígalerii zhlédnout retrospektivní výstavu malíře Milana Kunce. Umělce, který většinu svého života strávil v zahraničí, především v Německu, kde studoval na Akademii v Düsseldorfu. Následně žil a tvořil také v Kolíně nadRýnem, v Los Angeles, New Yorku, Amsterdamu, Římě nebo Toskánsku. Praha si ho ale v roce 2004 zavolala z těchto rozmanitých cest zpět.

Máša Pivovarová se Milana Kunce vyptá na jeho studijní létana slavné düsseldorfské Akademii, založení skupiny Normal nebo další zahraniční pobyty. Řeč bude také o dvou stylech, které Milan Kunc přivedl na svět: „trapném realismu“ a „ost-popu“.

Pražské centrum současného umění DOX aktuálně vystavuje díla Hynka Martince, umělce, který již více než 17 let žije v Londýně, kde se jako jeden z mála českých umělců prosadil. Expozice nazvaná Cyberlemon prezentuje ve třech patrech tzv. věže autorovy práce z posledních let doplněné monumentální site-specific malbou na stěně nejvyššího podlaží.

Máša Pivovarová se Hynka Martince vyptá nejen na citron,který se stal specifickým průvodcem po výstavě, ale i na současnou londýnskou uměleckou scénu, tématiku vanitas, ke které se Hynek opakovaně vrací nebo na problematikumanipulace.

Rony Plesl je umělec, který pracuje se sklem. Přičemž se věnuje volné tvorbě i designu. Je autorem návrhů sklenic a půllitrů pro Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Starobrno, Krušovice, Bernard i Staropramen.V roce 2017 se stal uměleckým ředitelem značky Rückl, pro kterou vytvořil ucelený designový koncept. Spolupracuje se značkami Lasvit nebo BOMMA. Navrhl sošku Českého lva, která je udílená vítězům cen České filmové a televizní akademie i novou podobu ceny pro Českou akademii vizuálních umění. Jako profesor působí v ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Mášu Pivovarovou bude zajímat ale především jeho volná tvorba. V rozhovoru se ho vyptá na vlivy starých mistrů, křesťanská témata nebo vztah člověka a přírody. Rony Plesl také popíše revoluční technologii odlévání skla Vitrum Vivum, se kterou pracuje, představí koncepci Expa 2025 v japonské Ósace i aktuální výstavu v Zoya Museu nedaleko Bratislavy.

Pozvání Míši Vrchotové tentokrát přijal vizuální umělec MarkTher, který o sobě říká, že si rád připomíná dobu, kterou nikdy nezažil. Stejnými slovy je uvedena i jeho zatím poslední výstavě Herren v Galerii Karpuchina, kde v expozici plné starých pisoárů vzpomíná na třicátá a sedmdesátá léta minulého století. Poslechněte si rozhovor o tom, proč se ve svém díle často vrací do kraje bývalých Sudet, odkud pochází umělcova rodina, opráci s tamním dialektem nebo například o tom, kde má podle Marka Thera v umění své místo trapnost.

Pražská JSP Gallery aktuálně vystavuje až do čtvrtého dubnaobrazy Zbyňka Sedleckého. Výstavu nazvanou Na očích, která představuje především autorovy práce z posledních dvou let kurátorsky připravil PetrVaňous.

Máša Pivovarová se Zbyňka Sedleckého vyptá na to, jakpracuje se světlem, proč ho přitahuje malovat autoportréty, z jakého důvody fragmentarizuje lidské tělo, jak používá fotografickou předlohou i jaké jsou jeho malířské vzory.

„Přála bych si, aby v Čechách byl silný veletrh, který bude přivážet zahraniční umění, sběratele, kurátory i ředitele muzeí agalerií,“ říká Blanka Čermáková, ředitelka Trafo Gallery, která za léta své existence už párkrát změnila adresu, ne však svoji šéfku. S Míšou Vrchotovou mluvily o tom, kam se od roku 2006, kdy byla galerie založena pod názvem Trafačka, posunula její dramaturgie, o etickém kodexu i výstavním plánupro příští období.

V Galerii Portheimka na pražském Smíchově právě probíhávýstava Osvobozená plastika z cyklu výstav Pedagog a jeho žáci, který pro Portheimku připravuje Petr Hájek, umělecký ředitel pražské The Chemistry Gallery. Výstava prezentuje díla Jaroslava Róny, vedoucího sochařského ateliéru na pražské Akademii výtvarných umění, jeho odborného asistenta MichalaCimaly a jejich dvaceti studentů, kteří zmíněným ateliérem prošli. Výstavu spolukurátorovala Kristýna Jirátová a potrvá až do 30. března.

Máša Pivovarová se Petra Hájka vyptá na další směřováníGalerie Portheimka, na rozdíl v přístupu k výstavám v Porthemice a v The Chemistry Gallery, na propojování výtvarného umění a elektronické hudby nebo na zahraniční veletrhy, kterých se Petr Hájek s úspěchem účastníjiž od roku 2016.

Jako druhého hosta pozvala Máša do studia Tomáše Skálu, jednoho z vystavujících umělců na výstavě Osvobozená plastika. Tomáš zavzpomíná na svá studia v ateliéru Jaroslava Róny, prozradí pozadí jedné z vystavených soch Rider, i to, proč pracuje s betonem.

Sochař, malíř, designér a hudebník Michal Cimala vystavujeaž do druhého března svá díla v pražské vile Pellé pod kurátorskou taktovkou Petra Vaňouse. Výstava rozložená do tří pater nese název Tlaková vlna a prezentuje především autorovy práce z posledních dvou let.

V rozhovoru s Mášou Pivovarovou se dozvíte, jak seMichalovi vrylo pod kůži jeho rodné město Havířov, proč obdivuje ruskou avantgardu, v čem ho fascinuje neon a žlutá barva, a jak se všechny tyto vlivy otiskly do současné výstavy v bubenečské vile.

Míša Vrchotová tentokrát do studia Winternitzovy vily pozvala historika umění a šéfkurátora Musea Kampa Jana Skřivánka, který odborně spravuje Ateliér Věry a Vladimíra Janouškových v pražských Košířích. Mluvili spolu nejen o tom, co nedávno otevřený ateliér nabízí veřejnosti, ale také o spletitých tvůrčích osudech manželské dvojice umělců, členů skupiny UB 12, jejichž dílo tvoří důležitou kapitolu dějin českého umění druhé poloviny 20. století. Poslechněte si rozhovor o perzekucích, kterým Vladimír Janoušek musel čelit poté, co na začátku normalizace na Světové výstavě v Ósace představil své sousoší Hrozba války nebo o sešívaných sochách paní Věry i o tom, proč se jí říkalo první dáma českých skládek. Rozhovor je součástí cyklu Pětkrát po Praze 5.