Hostem posledního předprázdninového vydání podcastu MišMaš Art se stal Jiří David, který je od druhé poloviny osmdesátých let nedílnou součástí výtvarné scény. Historici umění o něm mluví jako o vůdčí osobnosti české postmoderny. Dobře znám je ale i široké veřejnosti, která ho v uplynulých dekádách zaznamenala také díky instalacím, jako byla například Trnová koruna nad Rudolfinem, Červené srdce nad Pražským hradem nebo cyklus Bez soucitu, na němž rozbrečel sedmnáct ve své době mocných mužů. Jeho poslední práce jsou až do 12. října k vidění na výstavě Síla tváře, kterou nedávno na Hluboké zahájila Alšova jihočeská galerie. Jiřího Davida do studia Winterntzovy vily pozvala Míša Vrchotová. 

Město Kutná Hora slaví výročí zapsání na seznam světovéhokulturního dědictví UNESCO. K této příležitosti se váže projekt Zastavení, který kurátorsky připravil Petr Vaňous. Do chrámů a historických objektů v Kutné Hoře a jejím blízkém okolí (Sedlec, Nové Dvory, zámek Kačina) jsou nainstalována multimediální díla současných autorů různých generací, která citlivě korespondují s danými místy a dochází tak k zajímavémudialogu mezi minulostí a současností. Název projektu, který je možné zhlédnout do 30.září, symbolicky odkazuje na zastavení křížové cesty ve smyslu určité kontemplace a zklidnění.

Jedním z autorů, který byl do projektu přizván,je sochař Richard Štipl, známý především svými hyperrealistickými často kolorovanými plastikami. Máša Pivovarová s ním probere jeho studijní léta v Kanadě, kam s rodiči emigroval, když mu bylo jedenáct let a řečbude i o Richardových autoportrétních hlavách, lásce ke dřevu, obdivu k sochařství pozdní gotiky, nebo používání vosku. Na závěr Richard Štipl představí dvě díla, která je možné aktuálně vidět v knihovně zámku Kačina.

V pražské Trafo Gallery vystavuje čtyři své umělecké sérieFrantišek Skála. Umělec vyjadřující se bezpočtem médií, mezi kterými dominují přírodní materiály, hudebník, tvůrce knih, držitel ceny Jindřicha Chalupeckého, zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, člen divadla Sklep, tajné skupiny B.K.S. (Budekonec světa), několika hudebních uskupení: MTO Universal (Malý taneční orchestr), Finský Barok, Tros Sketos, Třaskavá směs nebo dechovky Provodovjané.Výstava v holešovické tržnici nazvaná Abstractio per naturam,kterou kurátorsky připravil Tomáš Pospiszyl potrvá do 20. července.

Máša Pivovarová se Františka zeptá na prácis přírodními pigmenty, pojetí umění jako rituálního aktu a svobodné tvůrčí hry, vztah k romantismu i ilustrování knih. František Skála také prozradí, proč se nikdy nestal pedagogem.

Pozvání Míši Vrchotové do studia Winternitzovy vily přijal konceptuální umělec profesor Miloš Šejn, jehož tvorbu je možné do 22. června vidět v Ateliéru Josefa Sudka na Újezdě a až do 28. září také v kostele Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích. Poslechněte si rozhovor o tom, proč pražskou výstavu s kurátorem Petrem Vaňousem nazvali ZATVÁŘÍ, o přátelském vztahu Hany Wichterlové a rodiny Šejnů, studiu u Zdeňka Sýkory a Petra Wittlicha nebo o skupině Měkkohlaví, kterou Miloš Šejn spoluzaložil jako perzifláž Tvrdohlavých. 

V Galerii U Betlémské kaple aktuálně vystavuje svánejnovější díla malíř a textař skupiny WWW Neurobeat Lubomír Typlt. Výstavu s názvem Počkáme raději až půjde někdo kolem bude možné na pražském Betlémském náměstí zhlédnout do 8. června. Zároveň je možné navštívit v Galerii Prostora v Blanické ulici výstavu umělecké sbírky tohoto umělce. Tato výstava se jmenuje Ubytovala jsi mě ve svém těle a bude probíhat na pražských Vinohradech do 20. června.

Máša Pivovarová se Lubomíra Typlta vyptá na jeho studijníléta na Akademii v Düsseldorfu, na jeho stěžejní témata, která se v jeho tvorbě neodbytně vracejí: mrtvé kočky, šneci, děti, Pinocchio, konve a řeč bude i o vzájemném ovlivňování hudby a výtvarného umění. Na závěr Lubomír prozradí něcovíc o své umělecké sbírce.

Galerie Václava Špály na Národní třídě v Prazevystavuje až do dvaadvacátého června fotografie Václava Jiráska, jednoho z nejvýraznějších představitelů současné české fotografie. Absolventa pražské Akademie výtvarných umění, kde prošel ateliéry malby Václava Pospíšila a Jiřího Načeradského. Výstavu s názvem Forbidden Pleasures kurátorsky připravila Kateřina Sysová.

V rozhovoru, který připravila Máša Pivovarová sedozvíte mnoho zajímavostí o fotografické skupině Bratrstvo, kterou Václav Jirásek spoluzaložil, o sérii fotografií Industria, která vznikala v opuštěných továrnách, o mexických svátcích smrti i svátcích mikulášského létání na Valašsku. Václav Jirásek objasní svůj vztah ke katolickému kýči, baroku, květinám, zvířatům (především psům), modré barvě aprozradí, že vždy chtěl a stále chce být malířem.

S dílem mezinárodně uznávaného umělce Viktora Pivovarova, který patří mezi hlavní osobnosti ruského neoficiálního umění, a který od roku 1982 žije a tvoří v Praze, se můžeme potkávat při svých návštěvách světových galerií, jako je například londýnská Tate Gallery nebo pařížské Centre Georges Pompidou. A až do 5. října tohoto roku také v Praze v Centru současného umění DOX na výstavě Metafyzika a zoufalství, kterou kurátorsky připravila historička umění Máša Pivovarová.To byl také hlavní důvod, proč Míša Mášu požádala, aby se protentokrát posadila na druhou stranu stolu, kde obvykle sedávají hosté MišMaše. Poslechněte si rozhovor o tom, jak vzniklo ALBUM – specifická forma ruského konceptuálníhoumění, jejímiž otci jsou Viktor Pivovarov a Ilja Kabakov, nebo například o posledním cyklu, který dal název celé výstavě a ve kterém umělec reaguje na tragédii války na Ukrajině. Připravila Míša Vrchotová.

V pondělí 12. května proběhlo předávání výročních cenVizium za rok 2024 udělovaných Českou akademií vizuálních umění. Novinkou letošního roku je výstava uspořádaná v Galerii Portheimka, na které se představují umělci nominovaní v kategoriích „umělec roku“ a „objev roku“. Výstavu, kterou kurátorsky připravil Petr Vaňous, bude možnév Dienzenhoferově letohrádku navštívit do 29. května.

Máša Pivovarová si do studia Winternitzovy vily pozvalafotografa Ondřeje Přibyla nominovaného v kategorii „objev roku“. Ondřej Přibyl znovuoživuje vůbec první v praxi používanou fotografickou metodu daguerrotypie, přičemž s ní nepracuje jako staromilec, který chce nostalgicky vzpomínat na „staré časy“, ale jako konceptuálně uvažující umělec.V rozhovoru se dozvíte, proč Ondřeje tato technika fascinuje, proč je pro něj důležitý čas expozice a jaké možnosti ale i limity mu médium fotografie přináší.

Míša Vrchotová do studia Winternitzovy vily pozvala malíře Jana Vytisku. Mluvili spolu o jeho zatím poslední výstavě v Trafo Gallery, kde představuje uzavřený cyklus obrazů, ve kterém mu byla volnou inspirací poslední kniha Nového zákona Zjevení svatého Jana. Poslechněte si rozhovor o tom, co Jana zajímá na spojení folklóru s hororovými scénami, proč si vybral právě téma Apokalypsy nebo z jakého důvodu jsou jednotlivé scény zasazeny do krajiny horských masivů a interiéru původních roubenek. Na úplný závěr pak skladbu Living Dead od skupiny Johnny the Horse, jejímiž členybyli vedle Jana Vytisky také výtvarní umělci Dominik Gajarský, Štěpán Skalský a Roman Štětina.

Výstava Jan Vytiska: Zjevení je k vidění v Trafo Gallery do 25. 5. 2025.

Martina Hrabová je historička architektury, která svůj zájemzacílila na upozaděné postavy dějin umění, které vytvářely nesmírně důležité intelektuální podhoubí pro „velké“ umělecké osobnosti. Díky sbírce fotografií Františka Sammera, architekta původem z Plzně, který pracoval v meziválečné době v Le Corbusierově ateliéru, rozkryla síť zajímavých osobností tvořících tzv. Galaxii Le Corbusier. Tento název použila Martina i pro svou knihu, kterou vydala v češtině v roce 2021, a která nyní vychází v anglickém překladu.

Máša Pivovarová s Martinou probere nejen osobnost Františka Sammera, dobrodružnou cestu za krabicí fotografií až do indického ášramu v Pondicherry, úskalí, která provázela anglické vydání knihy, ale také další badatelské plány. Martina se totiž nyní chce zaměřit na ženy, které pracovaly v Le Corbusierově ateliéru, což je dosud zcela neprobádané téma.