#mojeargo na vlnách

Anebo není? Kdyby to jen bylo tak jednoduché… Tak by kriminalisté neměli co vyšetřovat a detektivkáři co psát. Jak se dneska píšou detektivky a spolupracují jejich autoři s policií? A jak vnímají opravdoví vyšetřovatelé knihy, které o jejich profesi vznikají? Liší se nějak severské, české a ostatní detektivky? O tom si s Milanem Říským povídali spisovatel František Šmehlík (Šelma, Slyšet jeleny zpívat), loňský držitel ceny Magnesia Litera za detektivku roku, Daniel Krásný a kriminalista Josef Košek.

3. ledna 2024 by 132. narozeniny oslavil velmistr fantastiky J. R. R. Tolkien. Zanechal po sobě mimořádně rozsáhlé dílo, takže díky péči editorů, jako byl jeho syn Christopher, vycházejí tolkienovské „novinky“ i dnes, padesát let po autorově smrti. V nakladatelství Argo takto vyšel na podzim 2023 Pád Númenoru a předlouho očekávaný Beren a Lúthien, jehož překlad trval přes pět let. Proto jsme se rozhodli v Unijazzu uspořádat dýchánek, jehož záznam vám zde přinášíme.

Proč vznikla edice Crossover a podle čeho vybírá redaktor Oldřich Vágner, co do ní zařadí? „Vždycky mě nejvíc pohlcuje ta kniha, na které právě dělám,“ přiznává. Tou poslední, která vyšla na sklonku března, je Pod bílou oblohou od Elizabeth Kolbertové, není však jedinou, kterou v této epizodě představíme. Zároveň nastíníme, co se v Crossoveru chystá.

Jak vnímali lidé cestování v 17. století? Co se změnilo a co máme s tehdejšími cestovateli společné? I to nám mohou přiblížit cestovní deníky bratří Šternberků, které jsme pod názvem Výjezd šťastný vydali v edici Itineraria. Hostem dnešní epizody podcastu je docent Zdeněk Hojda z Univerzity Karlovy, editor svazku, a Magdalena Moravová, která má edici Itineraria, jež je zaměřená právě na historické cestopisy, na starosti. Čím je fascinují dobové cestopisy a inspirovali se jimi při vlastních cestách?

Timura Vermese znáte jako autora románů Už je tady zas a Hladoví a sytí. Kniha U: Ztraceni v metru, která právě vychází, je úplně něco jiného, než na co jsou jeho čtenáři zvyklí. V našem podcastu jsme ji rozebrali s překladatelkou Michaelou Škultéty a spisovatelem Jaroslavem Rudišem.

Překladatel Michal Švec představuje knížku Ohnivé křídlo finského autora J. P. Koskinena. Jak moc se v knize létá, v čem Kaarleho příběh souvisí s Katjou Kettu a jak je to se všemi těmi pády ve finštině? 

Malý Kaarle, který vyrůstá v rodině finských imigrantů v Americe, chce být jako jeho „jmenovec“ Charles Lindbergh a létat v oblacích. Ve 30. letech za velké hospodářské krize se rodina přestěhuje do sovětské Karélie, „ráje dělníků“. A Kaarle, teď už pro změnu Gennadij, opravdu létá.

S překladatelkou z litevštiny Věrou Kociánovou si povídáme o dětském grafickém románu Sibiřské haiku. Jurga Vilė ho napsala na základě rodinných vzpomínek – její otec a babička byli ve 40. letech deportováni na Sibiř. Jak velké téma to pro Litevce je? Nakolik to má vliv na jejich dnešní vnímání Ruska? Pro jak staré děti je příběh vhodný a co všechno udělala pro české vydání ilustrátorka Lina Itagaki? Dotkneme se i překládání z litevštiny obecně.

Veronika Jonášová se při psaní Ady inspirovala rodinnou historií. Její příbuzní si v roce 1945 prošli internačním táborem pro Němce na Olomoucku, jemuž se přezdívalo Hodolanské peklo. Jak si Veronika Jonášová vysvětluje, že se tématu odsunu v poslední době věnuje hned několik knih a filmů? Jak jí pomohlo, že při psaní žila v Německu? A věděli jste, že Němci po odsunu dočasně zůstávali v bývalých koncentračních táborech? 

Na Velký knižní čtvrtek vyšlo v Argu hned sedm knih. Pustou zemi T. S. Eliota jsme v jednom z předchozích dílů probírali s překladatelem Petrem Onuferem, o ostatních šesti románech (Těžký prachy, Asfaltová pustina, Šelma, Na divokém venkově, Potmě jsme se viděli lépe, Kdepak jsi, krásný světe) jsme si povídali s knihkupcem Oldou Suchým.