Nestabilní vesmír, který se vzpírá logice času vytváří ve svých inscenacích belgických soubor Peeping Tom. Na 35. ročníku festivalu Tanec Praha uvedl inscenaci Diptych: The missing door and the lost room. Diváky tak zavedl do temného světa na pomezí reality a snů.

Které motivy nejlépe vystihují osobnost a dílo spisovatele Ladislava Fukse, od jehož narození letos uplyne sto let? To se snaží ukázat i zážitkově zprostředkovat výstava Protisvěty Památníku národního písemnictví v pražském letohrádku Hvězda, kde je k vidění až do konce října.

Ne, nejde o žádné útvarové kino. V pražském kulturním centru Kasárna Karlín funguje veřejné letní kino. Tedy – taky letní kino, protože vedle toho si sem můžete zajít i na koncerty nebo výstavy, nebo jen tak posedět ve stínu stromů a dát si k tomu nějaký dobrý mok.

Na každý počin svérázného filmaře Wese Andersona se čeká s napětím. A režisér své fanoušky málokdy zklame. Grandhotel Budapešť, Až vyjde měsíc, Psí ostrov… Diváci se pobaví i dojmou, a přitom si užijí doslova barevný a dobře natočený příběh.

Roubeným lidovým stavbám na Pustevnách hrozil několikrát zánik. Ten skutečný ale přišel až v roce 2014 v podobě ničivého požáru. Až v roce 2020 se stavby opět otevřely veřejnosti v původní podobě, jako měly v roce 1925. Proč se právě tento rok stal referenčním bodem restaurátorů S ředitelem Národního muzea v přírodě Jinřichem Ondrušem natáčela Veronika Jošková Štefanová.

Ve výšce 1018 metrů nad mořem, v sedle radhošťského masivu Beskyd, se nachází jedinečný architektonicko-urbanistický celek – areál Pustevny. Jeho součástí jsou i roubené stavby v lidovém stylu vytvořené architektem Dušanem Jurkovičem na konci 19. století. Tyto stavby, jídelnu Libušín nebo hotel Maměnku má ve své správě Národní muzeum v přírodě. Proč byly postaveny horské stavby právě zde a jaká byla geneze jejich vzniku?

V mimořádně drsných podmínkách na hřebenech Krkonoš si bez zásadní údržby zachovala svou pevnou, přirozenou, a přitom nevtíravou formu Vrbatova bouda. Podle návrhu architekta Vladimíra Šíra byla realizována na počátku šedesátých let 20. století. Stavební úpravy podle návrhu architekta Tomáše Hradečného v roce 2017 rozšířily stavbu o nové vrstvy i objem.

„Předložený projekt vyniká jasností a šťastnou harmonií, s níž se pojí s okolní krajinou." Takto hodnotil Mezinárodní svaz architektů televizní vysílač a horský hotel Ještěd architekta Karla Hubáčka, kterému za návrh v roce 1969 udělila Perretovu cenu za užití technologie v architektuře. Horský hotel a vysílač na Ještědu byl dokončen v roce 1973 a dodnes je architektonickým fenoménem, který můžeme s máločím srovnávat.

Dřevo a kámen. Tyto tradiční materiály se staly základem pro soudobý přístup k architektuře na jednom z turisticky nejnavštěvovanějších míst v České republice. Řeč je o Pustevnách, kde vedle památky Libušín architekta Dušana Jurkoviče vznikla moderní stavba – nová budova výstupní stanice lanovky.

Perla nebo monstrum? Takové kontroverzní postoje vyvolává horský hotel Labská bouda architekta Zdeňka Řiháka. Podle architekty Vladimíry Paterové z Národního památkové ústavu patří dodnes tato dominanta Krkonoš k nedoceněným stavbám. V pátém díle seriálu o české horské architektuře se s Vladimírou Paterovou o umístění stavby do krkonošského terénu i o vnějším architektonickém členění bavila Veronika Jošková Štefanová.