V letošním roce vzpomínáme výročí 100 let od úmrtí architekta Jana Kotěry. A v té souvislosti se 26. dubna od 18:30 v Laichterově domě, koná událost, jejíž téma je založené na knize Moderní architektura od Kotěrova učitele Otty Wagnera, a v jejím kontextu na otázce: Byli jsme moderní?

Výstava v plzeňské galerii Masné krámy představí díla ze sbírky Západočeské galerie z období od 90. let 19. století až do začátku 1. světové války. Prezentovány jsou zde všechny důležité umělecké směry jako symbolismus, secese a impresionismus v dílech významných autorů – Alfonse Muchy, Jana Preislera, Františka Kupky, Maxe Švabinského a dalších.

Dobrodružný román o rivalitě, básnická próza o chudém chlapci a dystopie ze světa ovládaného umělou inteligencí skládají trojici titulů aktuálně nominovaných na Literu za knihu pro děti a mládež. Nominace nepostrádají žánrovou pestrost a soustředí se na současná témata, naopak jim chybí hlavní hrdinky. Proč je důležité neopomíjet dívčí vzory a v čem leží síla nominovaných titulů glosuje Kateřina Čopjaková, publicistka a zakladatelka facebookové skupiny Nezletilí kritici.

Rok 1971. Čerstvý absolvent vojenské základní služby Stanislav Pekárek nastupuje jako řidič ČST. Omezený egocentrik vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků – jak nakrást benzin, zfalšovat počet ujetých kilometrů nebo jak podvést manželku. Proto není divu, že ho ke spolupráci zláká STB. To je v kostce děj televizní minisérie Volha, kterou vysílá Česká televize.

Knihkupectví pokutováno, knihy musí být označeny varováním před nevhodným obsahem, nesmějí se prodávat! To není snaha zviditelnit kontroverzní erotický román, ale kauza týkající se knížek pro nejmenší. Objevují se v nich totiž třeba dva tatínci nebo dvě maminky. Jak celý skandál v Maďarsku či Rusku vypukl a proč jsou takové knížky potřeba?

Jak zpracovat deportace Litevců na Sibiř za 2. světové války srozumitelně pro děti, aby je to neděsilo až příliš? Jak namíchat koktejl fantazie, rodinné historie a dějin? A proč má grafický román o východoevropském traumatu v názvu japonskou poezii?

Rony Plesl patří k mezinárodně nejuznávanějším tvůrcům v oblasti skleněné plastiky. Zkoumá její možnosti a záměrně k ní přistupuje jako k osobitému médiu. Současná výstava v Museu Kampa odhaluje nejen jeho aktuální polohu tvorby v médiu skla, ale poprvé prezentuje i kresby, jež Plesl chápe jako legitimní součást své tvorby.

31. března se uzavřelo posluchačské hlasování v anketě o neviditelného herce a neviditelného herečku století. Absolutní vítěz vzejde z dvaceti nominovaných, mezi kterými je také herečka Helena Dvořáková. Diváci ji znají z řady filmů i televizních seriálů, za divadelní roli Ysé v dramatu Polední úděl získala Cenu Thálie i cenu Alfréda Radoka a cenu Divadelních novin. A Cenu Thálie má také za herecký výkon v rozhlasové hře. Získala ji za roli paní Lemarchandové v dramatu Hilda.

Na vůbec první divadelní zpracování tzv. Nečasovy mise zve nezávislé Divadlo D21. V návaznosti na oceňovanou inscenaci Emil čili O Háchovi připravil režijně-dramaturgický tým z hradeckého Divadlo DRAK Jakub Vašíček a Tomáš Jarkovský pro pražskou scénu další autorský projekt. Historický námět, kterým se tentokrát v titulu Benešův posel inspirovali, jsou „muži kolem Mnichovské dohody“.

„Lidé sní za nocí...já sním ve dne." Tento citát z náčrtníku jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 19. století Josefa Mánesa se stal leitmotivem právě otevřené rozsáhlé výstavy Národní galerie v pražské Valdštejnské jízdárně. Výstava k 200. výročí Mánesova narození zahrnuje více než 400 exponátů.