Jak se na pražském Jižním Městě daří moderní architektuře? A co se zdejšími budovami, které přestaly plnit svoji funkci?

První výkopy budoucího Jižního Města byly učiněny v roce 1971, tedy přesně před padesáti lety. Jak se obyvatelé původních obcí Chodov a Háje dívali na to, že budou přičleněni k budoucímu velkému sídlištnímu komplexu? Tomáš Pilát mluvil se starostou Městské části Praha 11 Jiřím Dohnalem a s historikem, heraldikem a kronikářem Prahy 11 Jiřím Bartoněm.

První část seriálu je věnována především památkám. Historik, spisovatel a kronikář Prahy 11 Jiří Bartoň dokonce jedné z nich předpovídal i společenský význam.

Tomáš Pilát mluvil s Jiřím Dohnalem, starostou Městské části Praha 11, která v zásadě odpovídá území Jižního Města, nejdřív o zvláštnostech zdejšího života a specifikách této oblasti obecně. Jak uslyšíme, Jižní Město není zdaleka jen "noclehárnou" nebo, jak se dříve posměšně říkalo, městem králíkáren. Jde o území plné zeleně i kulturních možností.

Jak se v projektu územního plánu pražského Jižního Města pracovalo s uvažovanou dálicí? A jak mělo vypadat centrum této městské čáti? O tom hovoří architekt Jiří Lasovský.

Cyklus Tomáše Piláta věnovaný pražskému Jižnímu Městu v souvislosti s padesátým výročím začátku jeho budování a pětačtyřicátým výročím nastěhováním prvních obyvatel. Územní plán Jižního Města vznikal koncem šedesátých let minulého století a stál za ním architekt Jiří Lasovský. Právě on je protagonistou třetí části seriálu.

Tentokrát se projdeme po místních hospodách. Autor cyklu Tomáš Pilát mluvil na toto téma se starostou Městské části Praha 11 Jiřím Dohnalem, a nejdřív s kronikářem Jižního Města, historikem a spisovatelem Jiřím Bartoněm.

Režisér Otomar Krejča šířil věhlas českého divadla druhé poloviny dvacátého století do různých koutů světa. Od ideologie posunul divadelní tvorbu zpět k imaginaci, a stal se tak předním představitelem uměleckého divadla s jasně vytyčeným cílem – dostat se skrze umělecký výraz k ryzí podstatě lidského bytí. Tvorbě i osobnosti Otomara Krejči je věnován nový seriál Mozaiky.

Režisér Otomar Krejča šířil věhlas českého divadla druhé poloviny dvacátého století do různých koutů světa. Od ideologie posunul divadelní tvorbu zpět k imaginaci, a stal se tak předním představitelem uměleckého divadla s jasně vytyčeným cílem – dostat se skrze umělecký výraz k ryzí podstatě lidského bytí. Tvorbě i osobnosti Otomara Krejči je věnován nový seriál Mozaiky.

Režisér Otomar Krejča šířil věhlas českého divadla druhé poloviny dvacátého století do různých koutů světa. Od ideologie posunul divadelní tvorbu zpět k imaginaci, a stal se tak předním představitelem uměleckého divadla s jasně vytyčeným cílem – dostat se skrze umělecký výraz k ryzí podstatě lidského bytí. Tvorbě i osobnosti Otomara Krejči je věnován nový seriál Mozaiky.