Etnolog a spisovatel Tomáš Boukal, působící na Katedře sociální a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, se dlouhodobě zaobírá původními obyvateli Sibiře, kterým věnoval celou řadu knih. Nejnovější z nich právě vyšla v nakladatelství Host pod názvem Cesta mrtvých.

Pražské Muzeum Karla Zemana představuje dílo světově uznávaného filmového tvůrce a taky filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii. V expozici najdou zájemci nové exponáty a rozšířena byla i její interaktivní část.

John Lautner (1911–1994) byl od konce čtyřicátých let architektem kalifornské elity a mistrem organické exprese. Jeho domy zhmotňují sexappeal rozpáleného kalifornského slunce a stávají se prostorovou oslavou hédonistického života. Dnes jsou Lautnerovy domy symbolem zlaté éry Hollywoodu a odborné publikum je považuje za jeden z vůbec nejpůsobivějších souborů architektury, který kdy byl vytvořen.

„V oblasti výtvarného umění je kolekce jednou z nejvýznamnějších sbírek v novodobé historii sběratelství v České republice.“ uvádí k tomu ředitel galerie František Zachoval.

Ačkoliv za první československý mrakodrap bývá považován pražský Všeobecný penzijní ústav, o stavbách označených jako „mrakodrapové paláce“ referovaly noviny už roku 1927. První z nich představoval kancelářský palác Chicago na Národní třídě a druhý pak centrála společnosti Ferra v Praze, v ulici Na Florenci.

Nestyda je místy sžíravé, místy zábavné podobenství o vině a trestu. Zároveň je to hra o střetu generací. Využívá postupů detektivky a je koncipována jako jazzová partitura. Mísí realitu se snem, evropské vlivy s africkými kořeny. Svět her Koffiho Kwahulé má blízko ke světu Bernarda Marie Koltèse, Toni Morrisonové či Sarah Kane. Záměrná poetičnost či grotesknost jeho textů je však v rozporu s líčeným násilím.

Pierre Legrain se narodil v roce 1889 do rodiny bohatého průmyslníka. Prožil šťastné dětství. Už ve 12 letech se intenzivně učil kreslit a později své umění zdokonalil na stáži u designéra Paula Iribeho. Během války byl zproštěn vojenské služby kvůli problémům se srdcem. I přesto se nechal rekrutovat a působil jako vojenský sekretář. Přitom mohl rozvíjet svůj talent kresbou a ilustrací pro magazíny Assiette au beurre, le Journal, le Témoin a Le Mot.

Jeho hudební začátky se formovaly v Casablance, odkud pochází. Ismail Sentissi se nechal ovlivnit tradiční marockou hudbou i ženským zpěvem, který ho obklopoval. Ve své hudební rodině se jako samouk naučil hry na klavír i kytaru. Teď vydává svou druhou desku. Na ní mixuje moderní jazz i tradiční marockou hudbu.

Po několika měsících se lidé v sedmi krajích včetně Prahy mohou znovu jít podívat na výstavy, do muzeí či do některých památkových objektů. Vláda rozhodla, že od 3. května se mohou otevřít některé kulturní instituce v Královéhradeckém, Pardubickém, Karlovarském, Plzeňském, Libereckém a Středočeském kraji a v Praze. Povoleny nejsou skupinové prohlídky, návštěvníci musí dodržovat nařízená hygienická opatření.

Tři tovární komíny jako příklad toho, jak se o takový typ industriální architektury můžeme dnes starat, představíme v pátém, a tedy i závěrečném dílu seriálu o továrních komínech, kterým provází historik Michal Horáček a stavební inženýr Martin Vonka. Společně s Veronikou Štefanovu navštíví obce Lenešice a Strupčice a podívají se na místa bývalých cihelen.