Co má hlavní postava románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války společného s Mužem bez vlastností Roberta Musila nebo s Josefem K. Franze Kafky? Středoevropskému kontextu románu Jaroslava Haška, jehož sté výročí vydání si letos připomínáme, se dlouhodobě věnuje literární komparatistka Blanka Činátlová. Petr Šmíd si ní povídal také o tom, proč Švejkova postava v románu neprochází téměř žádným vývojem.

Ve vzpomínce zazní ukázka: Gustav Mahler: Ich bin der Welt abhanden gekommen, zpívá Dagmar Pecková, hraje Pražský komorní filharmonický orchestr, Supraphon (1996)

Narodila se v roce 1862 v New Yorku v lepší společenské vrstvě, její rodina hodně cestovala. Sama Whartonová ovládala francouzštinu, italštinu a němčinu. Její největší vášní byla četba, ale matka jí zakázala číst romány, dokud se neprovdá. V roce 1885 se vdala za bohatého muže, který však časem trpěl depresemi. V roce 1913 se rozvedla, což bylo v té době radikální. Během války pomáhala na frontě. Do USA se pak vrátila jen jednou, aby na univerzitě převzala čestný doktorát.

Hana Ulmanová

22. prosince, tedy přesně přede dvěma měsíci, zemřel Karel Vachek. Výrazný filmař, známý například svými filmy ze 60. let Moravská Hellas a Spřízněni volbou, a také dlouhými polistopadovými freskami nebo, chcete-li, filmovými romány, byl i významným pedagogem. Jako učitel a dlouholetý šéf Katedry dokumentu na pražské FAMU ovlivnil řadu svých studentů. Mnozí to pak na poli dokumentárního filmu dotáhli hodně daleko.

Hřbitov Malvazinky působí oproti Olšanským hřbitovům, či slavnému Vyšehradskému, lehce zastrčeně. Možná proto zde nalezneme hroby osobností, které měly – alespoň podle názorů komunistických vládců – zůstat zcela stranou a zapomenuty. Řeč je o mužích českého undergroundu, mezi něž patřil Egon Bondy, profesor Milan Machovec či Mejla Hlavsa.

Hned dvěma knihami se loni připomněl básník, moderátor, hudebník a pedagog Filip Koryta alias Dr. Filipitch. Jednou z nich byla autorova nová sbírka s názvem Fotogenické problémy, tou druhou pak jeho prozaická prvotina – dvousetstránkový svazek jakýchsi mikropovídek nesoucí název Falknov Calling, který vyšel v nakladatelství Druhé město.

Petr Nagy

Nebyl by to opravdu smíchovský hřbitov, kdyby zde nebyly pochovány též osobnosti spojené s touto pražskou čtvrtí. Původní smíchovský hřbitov, který se nacházel do druhé poloviny 19. století v místech dnešního Arbesova náměstí, byl přesunut na kopec. Jedním z pochovaných je i Jakub Arbes, který dal jméno náměstí v místech původního hřbitova. A když si již lehce hrajeme se jmény, tak Jakubovi, tedy svatému Jakubovi a Filipovi byl zasvěcen kostel na původním i novém hřbitově.

Rozsáhlou publikaci Vojtěch Jasný – filmový básník v exilu vydalo nakladatelství Host Brno. Má téměř šest set stran, čte se ale jedním dechem. Určitě i proto, že z ní probleskává blízký vztah, jaký mezi sebou portrétovaný a portrétista měli. „Poprvé jsem se s Vojtěchem Jasným osobně setkal na karlovarském filmovém festivalu v roce 1990. Byla tam tehdy velká přehlídka exilové kinematografie československých filmařů, která mě ohromila,“ říká k tomu Jiří Voráč.

Surový beton, skleněné cihly a keramické obklady. To vše jsou materiály, které od poloviny padesátých let definovaly architektonický brutalismus. Se svou největší energií se projevil především ve Velké Británii, a to zejména v projektech velkých veřejných budov nebo bytových komplexů. Rodinný dům Briana Housdena na severu Londýna je výjimkou. Svými experimentálními proporcemi narušuje tradiční ráz poklidné čtvrti Hampstead.

V minulém díle seriálu o Hřbitově Malvazinky vám průvodkyně Správy pražských hřbitovů Kateřina Konečná představila osudy bojovníků odboje za druhé světové války. Nacistickou totalitu však záhy vystřídala komunistická. Není žádným tajemstvím, že mnozí z těch, kteří bojovali proti té první se stali trnem v oku i té druhé. Právě takové osudy, na které nesmíme nikdy zapomenout, vám přiblížíme v tomto díle.