Mistrovské dílo italského designu a architektury čtyřicátých let je dodnes precizně zachovalým příkladem tvorby legendárního designéra Osvalda Borsaniho. Vilu Borsani ve Varedu nedaleko Milána navrhl pro svého vlastního otce, který ho zároveň přivedl k nábytkářskému řemeslu.

Světová média mu přezdívají jemenský Banksy. Murab Subay se stal díky svým protestním malbám jednou z vůdčích postav nové jemenské scény.

V Alšově jihočeské galerii v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou je až do 4. října výstava reflektující třicet let tvorby jednoho z klíčových představitelů české postmoderny. Tomáš Císařovský se od konce 80. let věnuje lidské figuře a jako jeden z mála také rehabilitaci portrétu. V jeho malířském rejstříku nechybí ani krajina. V posledních letech rozvíjí techniku akvarelu. Svou aktuální výstavu nazval Každý den odvahu.

Když Alexandr Dumas údajně jednou vstoupil do salonu Mademoiselle Mars, uvítala ho tato slavná herečka výkřikem: „Otevřete okna. Ten černoch páchne.“ Proč některým z nás dodnes Afričané nevoní a jaký je původ tohoto klišé zapátrala ve své pravidelné prázdninové glose Lucie Němečková.

Opravdový boj svedlo za první republiky Mšeno a okolní obce na Kokořínsku s hlavním městem o zdroje vody. Vysoce kvalitní prameny nakonec zůstaly regionu. Turisté se o historii zdejšího vodovodu dozvědí na deset kilometrů dlouhé naučné stezce s názvem Voda – zlato zdejšího kraje.

Inspiraci našel u Noama Chomského nebo zpěvačky Bjork. Fascinuje ho energie, se kterou ostatní dokáží realizovat své projekty a vytvořit tak svět, za kterým si stojí. Jeho plátnem jsou ulice města Marseille.

Památkově chráněný areál v Panenských Břežanech nedaleko Prahy nejprve obývaly benediktýnky, později významní prvorepublikoví podnikatelé a také prominentní nacisté - Reinhard Heydrich se odtud vydal na svou poslední cestu do Prahy.

Inspiroval ho Jackson Pollock nebo Keith Harring. V ateliéru tvoří abstraktní obrazy, jeho figurativní street art zdobí rolety obchodů i restaurací ve městě Marselle.

Přesně před třiceti lety napadají Václava Havla a architekta Vlado Miluniće první myšlenky, jak zaplnit proluku na nároží Jiráskova náměstí. Představují si kulturní centrum, nakonec vznikne ikonická stavba moderní architektury. Výročí prvních nákresů a nápadů slaví Tančící dům historicky prvním otevřením svého technického zázemí a dalších dosud nepřístupných prostor veřejnosti. Návštěvník se díky menší výstavě dozví, jaké cesty vedly ke vzniku této originální stavby.

Před 160 lety se v Ivančicích nedaleko Brna narodil Alfons Mucha. Studoval nejprve v Mnichově a následně v Paříži, kde působil dlouhodobě a vypracoval se v jednoho z hlavních představitelů Art nouveau.