Kniha nazvaná „Mluvit a naslouchat“ přináší českému čtenáři dosud neznámé texty jedné z nejvýznamnějších představitelek angloamerického modernismu. Ve třech oddílech zachycuje nejpodstatnější období autorky a přináší tak svědectví o proměnách jejího myšlení i stylu – od vypjatých experimentů rané tvorby až po pozdní přednášky, v nichž Steinová odkrývá filosofické pozadí svého díla i moderního umění.

Všimli jste si někdy unikátní budovy se srubovým patrem na dnešním Rašínově nábřeží, kolem které projíždí tramvaj na Výtoni? Pokud se vám zdálo, že do dnešní zástavby příliš nezapadá, měli jste pravdu. Je to budova bývalé celnice z 16. století, která je jednou z posledních staveb připomínajících svéráznou čtvrť plavců a rybářů Podskalí, která existovala od sklonku 12. století.

Během misie pokřtil podle vlastních slov více jak čtyři sta divochů a sezdal na sto párů a nakonec byl ubit kyjem při krvavé vzpouře. Takový je příběh jezuitského misionáře Augustina Strobacha, jehož příběh inspiroval Borise Jedináka a Petra Erbese k vytvoření autorské inscenace nazvané „Kyjem po kebuli aneb Zpráva o dobrovolné smrti jednoho z diváků“. Inscenaci uvádí Divadlo Na zábradlí.

Literární dílo českého básníka a prozaika Jana Hanče vyšlo v posledních letech v nakladatelství Torst ve dvou svazcích. Soubor Události přibližoval Hančovo deníkové dílo, Dodatečné události pak nově nalezené texty, které rozšiřují spisovatelův rejstřík o nejrůznější pozorování, sebereflexe nebo anekdotické mikropříběhy. Nyní vychází poslední soubor, ve kterém máme možnost číst především Hančovu korespondenci.

Dramatické a výpravné balety čerpající svůj námět z literárních děl jsou jistým fenoménem 60. a 70. let minulého století. K nim patří i balet Oněgin Johna Cranka, který se teď vrací na scénu Národního divadla v Praze. Přečtěte si rozhovor s choreoložkou Jane Bourne, která na vzniku pražské inscenace spolupracovala a je zodpovědná za správné nastudování díla.

70. ročník festivalu berlínského filmového festivalu má nového programového ředitele Itala Carla Chatriana, herce Jeremyho Ironse jako prezidenta poroty, novou sekci Encounters a zrušeného Stříbrného medvěda – Cenu Alfreda Bauera.

Jsem sám a je mi dobře, říká hlavní postava nejnovějšího komiksu českého výtvarníka, ilustrátora a komiksového tvůrce Jiřího Franty, a tak trochu přitom lže sama sobě. Jak se vyrovnat s rozchodem? Pomůže snad divoký výlet do Říma nebo zuřivé fandění na stadionu pražské Bohemky?

Müllerova vila v pražských Střešovicích je vrcholným dílem architekta a teoretika Adolfa Loose, od jehož narození letos uplyne 150 let. V letech 1928 až 1930 ji nechal postavit stavební podnikatel František Müller a právem je označovaná za skvost světové moderní architektury. Veřejnosti je přístupná dvacet let a díky povedené obnově ji najdeme ve stejném stavu jako v roce dokončení tohoto slavného díla.

Obnova architektonického skvostu pražské Letné je u konce. Do Školy architektury, která je součástí pražské Akademie výtvarných umění v ulici U Akademie, se brzo vrátí studenti.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvádí v 19:30 v pražském Rudolfinu – v rámci své abonentní řady „R“ – Koncert pro klavír a orchestr d moll Vítězslavy Kaprálové. Sólistou je šestadvacetiletý Marek Kozák.