Deutsches Theater z Berlína, Volkstheater z Vídně, Thalia Theater z Hamburku a řada dalších souborů přijíždí na 24. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka.  Začíná 16. listopadu a potrvá do 3. prosince.

Luční harfa a Snídaně u Tiffanyho patří k nejvýraznějším textům, které americký prozaik Truman Capote napsal v průběhu 50. let. U příležitosti dvou životních výročí autora je teď znovu vydává nakladatelství Kniha Zlín / Albatros Media v netradičním grafickém pojetí.

Malíř a grafik Emil Orlik, spisovatel Sigismund Bouška nebo japanofil Joe Hloucha patřili k vášnivým sběratelům japonských dřevořezů. Odkud a jak vzácné artefakty získávali a jak cenné sbírky za svůj život vybudovali? I o tom vypovídá výpravná publikace „Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích“ vydaná Národní galerií Praha.

Tři sourozence jako esenci celého světa představuje ve hře Oběd u Wittgensteina rakouský dramatik Thomas Bernhard. Hru, kterou čeští diváci znají spíše pod názvem Ritter, Dene, Voss, uvádí v režii Daniela Špinara a překladu Zuzany Augustové činohra Národního divadla.

Sto let uplyne letos v prosinci od narození jednoho z nejosobitějších českých lyriků Ivana Blatného. Nadcházející výročí připomíná reedice prvních čtyř sbírek, které „básník Brna“ publikoval v Čechách před svým odchodem do exilu. Tři z nich vycházejí péčí nakladatelství Host a Druhé město znovu po desetiletích.

Kolik nenávistných slov dělí od celosvětové katastrofy současnou společnost? Nad touto otázkou se zamýšlí mladý polský režisér Jakub Skrzywanek, který se v Teatru Powszechném rozhodl k odvážnému, ale zároveň kontroverznímu rozhodnutí – k uvedení adaptace knihy Mein Kampf.

V sousedství Českého rozhlasu na pražských Vinohradech právě mizí poslední zbytky budovy Transgasu. Podle historiků architektury tím přicházíme o důležitou vrstvu naší moderní historie.

Nová nahrávka klavíristky a skladatelky Beaty Hlavenkové, která je i jejím pěveckým debutem. Poslechněte si recenzi Milana Bátora.

Jeden z  našich nejuznávanějších výtvarných umělců zemřel ve čtvrtek 24. října ve věku 95 let. Sochař a malíř Karel Malich byl v českém umění novátorem. Jeho význam je srovnatelný snad jen s přínosem Františka Kupky, světově uznávaného zakladatele abstrakce. Také Malichovo objevné vizionářské dílo proniklo do světa. Už v roce 1967 byl pozván do Guggenheimova muzea v New Yorku a v roce 1989 vystavoval v pařížském Centre Georges Pompidou.

Tomu, jak zhoubně na ženy působí stereotypy krásy vytvářené společností i médii věnovala autorka několik románů i non-fikčních knih. Přestože dřív věřila, že krása může spasit svět, dnes už podle svých slov není tak naivní. O roli krásy v současném světě mluvila také na letošním Festivalu spisovatelů Praha 2019, který hostil i amerického prozaika Michaela Cunninghama nebo ikonu feminismu Germaine Greerovou.