Upoutá mohutným a bohatě zdobeným portálem, Colloredo-Mansfeldský palác nedaleko Karlova mostu v Praze ale nemusíte obdivovat jen z ulice. Historické interiéry, například barokní taneční sál s nástropní freskou nebo salon s červenými hedvábnými tapetami a rokokovými kachlovými kamny, jsou zpřístupněné veřejnosti.

Muž, který vrátil činohře Národního divadla lesk. To byl režisér Karel Hugo Hilar, jemuž je věnovaná další premiéra činohry Národního divadla. Jmenuje se Za krásu a autorem je Daniel Špinar.

German Angst je běžný, mezinárodně užívaný slovní obrat, který vyjadřuje německé obavy a obezřetnost v otázkách bezpečnosti a životního prostředí. Jak vznikl a co ho formovalo – i to je obsahem knihy historika Franka Biesse nazvané Republika strachu, jiné dějiny spolkové republiky.

Dvacet let se americká fotografka Ami Vitale věnovala reportážní fotografii, procestovala skoro stovku zemí světa a dokumentovala válečné konflikty a občanské nepokoje. Když v roce 2009 fotografovala transport čtyř bílých nosorožců ze ZOO Dvůr Králové do přírodní rezervace v Keni, změnila své zaměření na témata divokých zvířat a životního prostředí. Minulý rok zachytila poslední momenty života nosorožce Sudána, posledního samce svého druhu.

Románem Alfreda Döblina Berlin Alexanderplatz se inspiroval soubor Tygr v tísni, který vytvořil stejnojmennou hudebně–scénickou adaptaci ve Vile Štvanice. Diváky tak zavádí do labyrintu slov i zvuků, které navodí atmosféru Berlína konce 20. let dvacátého století. Jedním z hlavních hrdinů je město samotné, v němž se střetává křehkost i agrese.

Film Fanny a Alexander z roku 1982 je považovaný za vrcholné dílo švédského režiséra Ingmara Bergmana. Tříhodinová rodinná měšťanská freska, do které Bergman promítl zásadní témata své tvorby, získala řadu cen včetně Oscara a Zlatého Glóbu. Divadelního provedení už se příběh Fanny a Alexandr dočkal na Slovensku, v Anglii i ve Francii a dnes večer bude mít českou premiéru v Divadle na Vinohradech.

Až budete příště procházet Kaprovou ulicí nedaleko Staroměstského náměstí v Praze, povšimněte si domu s číslem popisným 45. V bytě v prvním patře bydlel známý hudební skladatel Jaroslav Ježek. S rodiči a se sestrou se sem nastěhoval na začátku 20. let minulého století. V jednom z pokojů žil a tvořil do roku 1939, kdy s Janem Werichem emigroval do Spojených států.

Nebylo by filmu bez kamery. A co by si počala kamera bez kameramana? Když ji postavíte, třeba na stativ, a zapnete, bude „jen“ zaznamenávat. Teprve oko a cit kameramana vdechne záznamu život. A čerstvý držitel Ceny Asociace českých kameramanů za celoživotní dílo Miroslav Fojtík vdechl život bezpočtu filmů.

Funkcionalistická budova Veletržního Paláce architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse z roku 1928 by se měla během několika let proměnit v evropsky významný a současný výstavní prostor pro sbírky 19. a 20. století Národní galerie Praha.

Osamělost a odcizenost lidí uprostřed pulzujících velkoměst, troskotající milostné vztahy a fatální životní míjení. I to jsou témata, která ve svých románech otevírá mezinárodně ceněná a celosvětově překládaná francouzská spisovatelka Delphine de Vigan.