Sté výročí vzniku Československa můžeme oslavit třeba procházkou po pražských prvorepublikových stavbách Josefa Gočára, Pavla Janáka nebo Jože Plečnika. Jejich díla lze kdykoli obdivovat zvenku, ale v rámci akce Architektura první republiky v Praze, kterou pořádá nezisková organizace Open House, se v neděli 28. října otevře několik běžně nepřístupných budov. Mezi nimi je i Tyršův dům.

Ideovým centrem Historické budovy Národního muzea architekta Josefa Schulze z roku 1891 je Panteon. Jde o jeden z nejvíce slavnostních světských sálů české architektury a slouží k uctění nejvýznamnějších osobností minulosti.

Rekonstrukci Historické budovy Národního muzea z roku 1891 předcházely dlouhé roky příprav. Jejich součástí musela být i oprava a dovybavení depozitárního komplexu v Terezíně, který byl dokončený v roce 2011. Následovalo uzavření Historické budovy muzea pro veřejnost, stěhování sbírek a na jaře 2015 zahájení generální opravy.

Co může dnes znamenat revoluce? Tím se v inscenaci Revoluce zabývá estonský soubor Teatre NO99 který zahájil 3. ročník pražského divadelního festivalu Palm Off Fest.

Více než 120 let čekala Historická budova Národního muzea architekta Josefa Schulze z roku 1891 na generální rekonstrukci. Prosadit opravu hlavní budovy - nejsložitější obnovu v dějinách moderní památkové péče - se podařilo v roce 2006. Stavba za zhruba dvě miliardy korun začala po letech příprav na jaře roku 2015 a tuto neděli se budova znovu, ale zatím jenom částečně, otevře veřejnosti.

Magickou detektivku a zároveň politickou satiru Kanibalky: Soumrak samců přímo pro divadlo Rokoko napsal dramatik David Drábek, v jehož režii ji Městská divadla pražská uvádí. Úvodní píseň k inscenaci nazpívala herečka Aňa Geislerová.

Nejslavnější dramatického dílo Josefa Topola – Konec masopustu – uvádí Divadlo na Vinohradech v režii Martina Františáka. Hra, která se odehrává v době kolektivizace, je obrazem rozpadu tradičních hodnot i přirozených vztahů mezi lidmi. Sledujeme souboj jedince se společností ve vypjaté chvíli, čili nahlížíme do běžného lidského života.

Ještě dva poslední říjnové víkendy je možné navštívit zahradu Černínského paláce na pražských Hradčanech. Zahrada byla při obléhání Prahy Prusy v polovině 18. století značně poničena a v 19. století byla zavezená sutí. Z dnešní podoby zahrady by však měl hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic nejspíš radost.

V uplynulých dnech navštívila naše hlavní město izraelská spisovatelka a scenáristka Ajelet Gundar-Gošenová.

I když hra současné britské autorky Caryl Churchillové Sedmé nebe z roku 1979 patří k jejím nejpřekládanějším a nejhranějším hrám, v české verzi má premiéru až 17. října.