MUDr.ování

O fungování těla a procesech, které vedou ke shazování kilogramů, toho víme hodně. K dispozici máme vhodné potraviny, doplňky i pomůcky usnadňující hubnutí. Tak proč jsme stále obéznější – a jak z toho ven?

„Já tyhle diety upřímně nenávidím, protože ne vždycky zhubnete tuk, často je to jen voda a svalová hmota,“ říká lékařka Václava Kunová v nové epizodě podcastu MUDr.ování. Dále se dozvíte, jak se zbavit chuti na sladké, co vám pomůže efektivně zhubnout a co to znamená, když lékařka na klientech vidí takzvanou únavu z diety. Celkový návod na hubnutí si můžete vyslechnout v podcastu MUDr.ování.

MUDr. Václava Kunová vystudovala medicínu na 1. LF UK a paralelně se vzdělávala ve Společnosti pro výživu. Jako dietoložka se zúčastnila evropské výživové studie Diogenes, která zkoumala vliv výživy a genetiky na redukci váhy a následné udržení váhových úbytků.
MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Možná to taky znáte. Dřepnete si na bobek, abyste si pohráli s dětmi nebo zametli střepy z rozbité skleničky, a pak se jen těžko zvedáte. V kolenu to lehce zavrže, nebo dokonce lupne… Aha, už je to tady, řeknete si. Ale není na revma ještě brzy? Není. Revma není nemoc stáří. Revma totiž není vůbec nemoc.

To, čemu se laicky říká revma, není konkrétní diagnóza. Ale spíš odkaz směřující k zánětlivému revmatickému onemocnění, které je spjato nejen s bolestí, ale i otokem. „Pojem revma nebo revmatismus vytvořil řecký lékař Galén. Vychází z řeckého pojmu pro proudění, otok, natékání,“ vysvětluje v nové epizodě podcastu MUDr.ování původ široce používaného výrazu profesor Petr Němec z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. A aby to bylo ještě trochu víc zamotané, revmatoidní artritida není nemoc postihující pouze pohybový aparát. „Uhnízdit“ se vám může v očích stejně jako na plicích či v krvi.

Mohou klouby nastydnout?

Teploty klesají, brzy začne chlad zalézat pod kabáty i sukně… Je tohle období, kdy začnou lidem víc vrzat klouby? Respektive může zima způsobit nějaké kloubní onemocnění, jak nás strašily naše babičky?

„Stát se to může, ale abych pravdu řekl, nikdy nebyla prokázána kauzální souvislost mezi působením chladu a rozvojem rizika nemocí. Záleží na celkovém stavu člověka. Pro někoho, kdo se otužuje, to dokonce může být blahodárné. Ale lidem, kteří nejsou na chlad zvyklí, může přinést zvýšené riziko nachlazení a infekce, což ve svém důsledku může vést k rozvoji kloubní infekce, respektive potížím s klouby,“ vysvětluje profesor Petr Němec souvislost počasí a stavu pohybového aparátu. Jinak ale podle odborníka nějaké to drobné lupnutí v koleni nic neznamená.

Která kloubní výživa je ta správná?

Nejčastější otázky, které padají na téma kloubů, jsou ty na podpůrnou výživu. Doplňky stravy bohužel nejsou spásné, a to dokonce ani jako prevence proti osteoartróze, nemoci, která by se dala laicky popsat jako opotřebení kloubů věkem. „Musím vás zklamat. Západní medicína je založená na důkazech. K tomu, aby byl nějaký medicínský postup vhodný k použití, musí být patřičný medicínský důkaz. Pro účinnost preparátů na kloubní zdraví moc přesvědčivých dat nemáme,“ vysvětluje Petr Němec.

V podcastu MUDr.ování také prozradil, kolik želatinových medvídků by člověk musel sníst, aby se to pozitivně projevilo na jeho kloubech. Dále se dozvíte, jaký režim je vhodný pro zdraví kloubů, kde se skrývá naděje pro nemocné s revmatoidní artritidou a proč některé lidi klouby nebolí a pravděpodobně nikdy bolet nebudou.

S kým jsme si povídali

Profesor MUDr. Petr Němec, Ph.D., je vedoucí lékař Revmatologické ambulance Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Kromě vědecké činnosti se věnuje pedagogické a publikační praxi.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Na začátku léta mediální prostor zaplavily titulky hlásající, že umělé sladidlo aspartam je rakovinotvorné. Dříve se zase mluvilo o tom, že umělá sladidla mohou způsobovat mozkovou mrtvici či infarkt. Takže jsou light nápoje nebezpečné?

Co spojuje aloe vera, radiofrekvenční záření z mobilních telefonů a umělé sladidlo aspartam? Všechny jsou podle Světové zdravotnické organizace zařazeny ve skupině B2, což jsou věci, které mohou způsobovat rakovinu. „To ale neznamená nic jiného, než že Světová zdravotnická organizace bude dlouhodobě zkoumat, jak to s těmi účinky je. To ale není důvod, abychom se začali sladidlům bezpodmínečně vyhýbat,“ uvádí na pravou míru profesor Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie pražského IKEMu v podcastu MUDr.ování:

Dávky aspartamu, které do sebe člověk při běžném stravování dostává, rizikové nejsou. Závadná by byla dávka 40 mg na kilogram hmotnosti. Když to připodobníme, museli byste denně vypít zhruba 30 až 40 plechovek colového nápoje slazeného touto látkou. „Dříve bychom ale dostali spíše arytmii z kofeinu,“ říká s nadsázkou profesor Haluzík.

Co jste opravdu jedli?

Další studie, která probíhala ve Francii mezi léty 2009 a 2021 a byla prováděna na sto tisících lidí, ukázala, že umělá sladidla mohou vést k riziku mozkové mrtvice a infarktu. Jenže i v tomto případě je třeba zasadit informace do kontextu. Během studie si totiž lidé sami zapisovali, co snědli, tudíž výsledky mohou být maličko zkreslené.

Zároveň je asi třeba vzít v potaz i fakt, že pokud celý život žijete nezdravě, nesportujete a jídelníček se skládá převážně z nezdravých tuků a jednoduchých cukrů, zaděláte si na kardiovaskulární onemocnění mnohem dříve a přechod na light verze nápojů vás nespasí.

„Neříkám, že tyto studie nemají význam, ale je třeba přistupovat k nim s rezervou, protože věcí, které mohou výsledky ovlivnit, je více. Ale samozřejmě pokud by takových výzkumů přibývalo, je třeba se nad tím zamyslet,“ upozorňuje Martin Haluzík.

Na druhou stranu umělá sladila ve vyšším množství mohou být příčinou změn střevního mikrobiomu (o kterém si v podcastu povídala Lucie Šilhová), které nejsou pro tělo výhodné a mohou vést ke zhoršení metabolických parametrů. Ovšem ani v tomto případě to není tak jednoznačné. Co všechno může ovlivňovat střevní mikrobiom, kde všude najdete skrytá umělá sladila a jak je to s jejich vlivem na hubnutí, si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování, kde byl hostem profesor Martin Haluzík.

S kým jsme si povídali

Profesor MUDr. Martin Haluzík, DrSc., patří ke světově známým výzkumníkům a zasloužil se o řadu důležitých objevů v oblasti diabetologie a endokrinologie. Napsal více než 300 odborných publikací, které jsou hojně citovány po celém světě. V současné době je přednostou Centra diabetologie pražského IKEMu a vedoucím Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Jsou témata, o kterých se nemluví. Ale zajímají každého. Protože každý se vyprazdňuje. Tlusté střevo však není jen poslední štace potravy v těle. V organismu ovlivňuje téměř všechny děje. Dokonce i to, s jakou náladou jste dnes ráno vstali.

Představte si obrovskou metropoli – asi jako Šanghaj. Po ulici běhá spousta řemeslníků a také policistů, kteří dohlížejí na pořádek. Každý ví, co má dělat, všechno funguje. Už to vidíte? Gratulujeme. Právě jste nahlédli do fungování střevního mikrobiomu, protože přesně takhle šrumec v lidských útrobách popisuje v podcastu MUDr.ování doktor Július Örhalmi, přední český koloproktolog.

O tom, že je lidské střevo hustě osídleno rozličnými mikroorganismy včetně plísní a hub, se ví dávno. Ale teprve nejnovější poznatky ukazují, jak důležité v sobě hostíme společenství. „Střevní mikrobiom ovlivňuje celého člověka včetně psychiky. Vylučuje totiž serotonin, což je hormon štěstí. Když je ho nedostatek, pacient má spánkové poruchy, poruchy pozornosti, deprese, úzkostné stavy,“ vypočítává v podcastu Július Örhalmi. To už jsou dost pádné důvody pro to, abychom zdraví tlustého střeva věnovali pozornost.

Hemoroidy má každý

Nejčastější problém, se kterým se lidé obracejí na proktologa, je hemoroidální nemoc. Říká se jí laicky hemoroidy, což není přesné, protože ty má každý. „Dokonce i malé dítě. Jde totiž o žilní pletenec u ústí konečníku, jenž má krom jiného utěsňovací funkci,“ vysvětluje doktor Örhalmi.

Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky se s hemoroidální nemocí léčí 800 000 lidí ročně. „Na vině je obezita, sedavý způsob zaměstnání, nedostatek vlákniny a nedostatečný pitný režim. A někdy i stres,“ vypočítává nejčastější příčiny lékař. Pokud pacient přijde včas, ve většině případů je možné problém vyřešit ambulantně. Hemoroidální nemoc se může objevit také u žen po porodu. To je sice velice nepříjemné, ale tlusté střevo se může dostat i do mnohem horších potíží.

Když nemůžete vyjít z bytu

Při tak namáhavém silovém výkonu, jako je porod, se totiž v oblasti kolem konečníku může pokazit i leccos dalšího. Výsledkem může být zdrcující diagnóza inkontinence stolice. „Pacienti jsou sociálně deprivovaní, protože se téměř nedostanou z domu. Ale každá inkontinence je léčitelná. Pomůže třeba sakrální neuromodulace, kdy se zavede ke křížové kosti elektroda, která dráždí nervové zakončení směřující ke konečníku a zároveň vysílá nervové signály k mozku. Je to jednoduchá a velmi efektivní operace, úspěšnost je kolem devadesáti procent,“ říká lékař.

V podcastu MUDr.ování se také dozvíte, proč bychom neměli vysedávat dlouho na toaletě, jaké nemoci mohou střeva postihnut a jak se jich vyvarovat a proč by měly ženy pravidelně posilovat pánevní dno.

S kým jsme si povídali?

Gastroenterolog a proktolog MUDr. Július Örhalmi je předseda České koloproktologické  společnosti. Koloproktologie je chirurgický obor, který se zabývá výzkumem a léčbou onemocnění tlustého střeva a konečníku.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

V ústech máme až 1 000 druhů bakterií, a to jsou pouze ty, o kterých vědci vědí. Ve skutečnosti jich tam může být ještě víc. Ve chvíli, kdy dojde k bakteriální nerovnováze, může se to projevit jako zápach z úst. Co ještě ho způsobuje?

Nejčastější příčina, která za zmíněnou bakteriální nerovnováhu může, je nevhodná ústní hygiena. Jak se to má dělat správně? Patří sem čištění zubů dvakrát denně, ideálně ráno a večer. A zatímco ranní čištění může být kratší, večer byste mu měli věnovat opravdu dost času. „Večer musí být hygiena se vším všudy. Klidně pět minut a správné použití mezizubních kartáčků. V tu chvíli dochází k přemnožování bakterií v mezizubních prostorech. A večer je to důležité proto, že přes noc dochází i ke snížené produkci slin,“ vysvětluje dentální hygienistka Adéla Šonková.

Zápach z úst ale není vždy způsoben pouze špatnou hygienou, na vině je i sucho v dutině ústní, paradentóza či některé onemocnění spojené s trávicím traktem. Více o tom všem, a také třeba jak si vybrat žvýkačky, si poslechněte v novém dílu podcastu MUDr.ování, kde byla hostem dentální hygienistka Adéla Šonková:

Pozor na pěnu
Zatímco zubní ani mezizubní kartáčky byste neměli nikdy vynechávat, ústní voda není vždy vhodná. Mnohé jsou totiž vyrobeny na bázi alkoholu, což může vést k snížené produkci slin. Pokud ji používat chcete, sáhněte po bylinkové. Tady ale dentální hygienistka varuje, že bylinky mohou z dlouhodobého hlediska zuby obarvit. Týká se to zejména hřebíčku a šalvěje, které se v nich užívají hojně.

Alfa a omega čištění je správný pohyb zubního kartáčku, přesto je dobré sledovat také složení zubní pasty. Její účel je spíše deodorační, i tak je však lepší vyhnout se příliš abrazivním pastám: obsahují krystalky, které se ne vždy rozpustí. „Sahám většinou po těch přírodnějších, a když si vybírám pastu, tak s fluoridem a takovou, která nemá pěnidla,“ radí Adéla Šonková.

Tato pěnidla totiž mohou některým lidem způsobovat ekzémy kolem úst. Pro někoho mohou být ale stejně tak nevhodné fluoridy, proto je třeba vyzkoušet toho více. „Mám i pacienty, kteří si čistí zuby bez pasty. Ona totiž plní funkci zejména deodorantu,“ říká odbornice a dodává, že by lidé neměli zapomínat ani na čištění jazyka, které je specifické.

„Nedoporučuji škrabky, použijte kartáček. Nemůžete s ním drhnout sem tam, je to jen jemné hlazení od kořenu jazyka po špičku,“ vysvětluje Adéla Šonková. Tedy pohyb podobný tomu, když si češete vlasy.

S kým jsme si povídali

Adéla Šonková je dentální hygienistka a pracuje na zubní klinice Dental Office H33. Studium dentální hygieny dokončila v roce 2020 v Praze. Od té doby navštívila nespočet školení týkajících se onemocnění dutiny ústní. V oboru se i nadále vzdělává. Zakládá si na důkladné instruktáži a vysvětlení problémů, které se v dutině ústní vyskytují.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Jedna z mnoha úchvatných dovedností lidské pokožky je samočisticí schopnost. Díky nikdy nekončícímu odlupování vrchní vrstvy kůže se dokáže zbavit alergizujících chemikálií a některých patogenů mikrobů, i když není po ruce voda a mýdlo.

O kůži se říká, že je to největší orgán lidského těla. Ale jak je to s její hmotností? „U každého je to jinak. Vrchní vrstva kůže má zhruba tři kila, celková hmotnost je pak individuální. Do kůže totiž patří i podkoží, kde je tuková tkáň. Obecně by se dalo říci, že kůže tvoří pět až devět procent tělesné hmotnosti člověka,“ říká dermatoložka Petra Gkalpakioti v nové epizodě podcastu MUDr.ování. A pozor, je rozdíl, zda mluvíte o pokožce, nebo o kůži. Pokožka je totiž jedna ze tří vrstev kůže, pod ní byste našli ještě škáru a podkoží.

Zdravá kůže, veselá mysl

Jak již bylo řečeno, pokožka má mnoho funkcí, kromě ochranné či termoregulační plní i funkci psychosociální, slovy dermatoložky „pomáhá udržovat psychickou pohodu“. Ta je však extrémně narušena, když ochrannou vrstvu pokožky zasáhne atopický ekzém. „Ochranná vrstva je tvořena vodou a určitými typy tuků. Pokud nefunguje dobře, nedokáže reagovat na alergeny z vnějšího prostředí, případně na infekce, pokožka je pak více zranitelná. A také extrémně svědí,“ popisuje Petra Gkalpakioti potíže pacientů s atopickým ekzémem.

Tento nejčastější druh ekzému trápí hlavně děti, u nejmenších je to až dvacet procent. Kvůli geneticky daným predispozicím je atopický ekzém nevyléčitelný. Ale než děti nastoupí do první třídy, u sedmdesáti procent z nich přejde atopický ekzém do remise. To znamená, že pacienti nemají žádné potíže. „Nikdy ale nevíme, na jak dlouho může ‚usnout‘,“ přiznává dermatoložka.

Žehlení nepomůže

Atopický ekzém není jedna z novodobých nemocí, jak se někdy tvrdí. „Je tu dlouhá léta, znaly ho i naše babičky. V určitých zdrojích jsem našla, že pojem atopie je znám už od dvacátých let minulého století. Hledal se spouštěč, maminky měnily prací prášky, všechno žehlily,“ říká Petra Gkalpakioti. Dnes víme, že taková „léčba“ mohla citlivé pokožce nemocného ulevit, ale určitě nezlepšila jeho stav.

Dnes mají lékaři díky vědeckým poznatkům k dispozici opravdu účinné způsoby, jak příznaky atopického ekzému zmírnit. O nejmodernějších léčebných metodách se dermatoložka rozhovořila v podcastu MUDr.ování, kde mimo jiné zmínila, co znamená pravidlo tří minut, proč na atopickou pokožku nepatří heřmánek a zda slunečné dny u moře pomohou skutečně každému, kdo touto nemocí trpí. V rozhovoru se také dozvíte, jak je to s nakažlivostí atopického ekzému a zda ho lze zaměnit s jinou nemocí pokožky.

S kým jsme si povídali

Dermatoložka MUDr. Petra Gkalpakioti v současné době působí jako vedoucí lékařka Kožní poradny pro děti a dorost na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Počet žen, které přivedou na svět dítě císařským řezem, je pětkrát víc než před padesáti lety. Čím to je? Zapomněly jsme snad rodit? Nebo to naše blahobytem zbytnělá těla už nedokážou? Anebo si prostě část žen řekne, proč podstupovat bolest, když medicína nabízí jiné řešení?

Není to tak, že by žena přišla do porodnice a zaškrtla políčko císařský řez, čímž by dala najevo své přání. Gynekologické operace nejsou houska na krámě, aby si každý vybral dle libosti tu svou.

„Pokud žena přijde, že jí to doporučila kamarádka, tak se jí to snažíme rozmluvit. Někdy tam ale mohou být traumata z předchozích porodů, můžou tam být špatné zkušenosti z blízké rodiny a dostaví se panický strach, že to nemůže dopadnout dobře. Někdy jsou ty případy tak složité, že důvody zcela nerozkryjeme,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě.

Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. Dozvíte se mimo jiné, jak porod císařským řezem probíhá a zda ovlivňuje schopnost ženy znovu otěhotnět.

Rozhodující je věk prvorodičky

Nárůst počtu císařských řezů je dán kvalitnější diagnostikou, což v důsledku znamená víc zachráněných dětí i matek. Svou roli hraje i věk rodiček. „Zatímco v devadesátých letech byl průměrný věk ženy při prvním porodu něco kolem dvaceti, dvaceti jedna let, tak dneska je to třicet jedna let. Těch deset let rozdílu v životě ženy je prostě hodně. Nelze ale říci, že čím starší žena, tím větší ,šance‘ na porod císařským řezem. Rozhodující je věk ženy při prvním porodu. Vůbec nechci ženám radit, v kolika letech by měly rodit. Jenom říkám, jak to funguje z biologického hlediska,“ říká docent Šimetka s tím, že oproti normálnímu porodu je při císařském řezu žena vystavena čtyřnásobnému riziku komplikací. „A může po něm zůstat i jizva na duši,“ dodává.

Příchod na svět otvorem v břišní dutině není pro dítě vůbec snadný. Že by mu snad ublížil skalpel pohybující se v těsné blízkosti tělíčka, nehrozí, byť nějaký ten šrám si podle docenta Šimetky vzácně odnést může. Důležitější pro jeho vývoj je zhoršená poporodní adaptace, kdy část novorozenců skončí v inkubátoru.

„Nemůžou být hned po porodu s maminkou. To je ale velmi důležité, aby si maminka miminko osahala, opusinkovala, a to nejen po psychické, ale po zdravotní stránce. Průchod porodními cestami také znamená osídlení miminka bateriemi z pochvy ženy, čímž vzniká budoucí mikrobiom, který má na zdraví člověka zásadní vliv,“ vysvětluje důležitost vaginálního porodu Ondřej Šimetka.

„Buďme ale rádi, že máme možnost císařského řezu, buďme si však vědomi toho, že je to velká břišní operace. A je nutné k ní mít respekt,“ uzavírá gynkolog.

S kým jsme si povídali?

Docent Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, je přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava. V letošním roce pořádal multioborovou konferenci POROD 2023, která se týkala právě císařského řezu.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Světu sociálních sítí na první pohled vládne trend body positivity, který hlásá, že všechny postavy, bez ohledu na váhu, barvu, pohlaví či handicap, jsou krásné. V ideálním světě by to tedy pomalu vedlo k tomu, že bude klesat počet lidí, kteří trpí poruchami příjmu potravy.

Zní to jako pohádka o dokonalém světě diverzity, ale realita je stále ještě jinde. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik se v roce 2021 léčilo s některou poruchou příjmu potravy přes 3 500 mladistvých, což je o 62 % procent více, než tomu bylo v roce 2017. A to hovoříme pouze o případech, které zachytil zdravotnický systém. Ve skutečnosti jsou čísla ještě vyšší.

Jak s dítětem mluvit, pokud máte podezření, že se potýká s některou z poruch příjmu potravy? Na co by si měly dát pozor maminky ve vztahu ke svým dětem? Celý rozhovor s lékařkou Anetou Málkovou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

Velký podíl na růstu případů poruch příjmu potravy má i pandemie covidu-19 a s ním spojená izolace. „Děti přišly o sociální kontakty a ocitly se v domácím prostředí, což v některých rodinách mohlo být plus, v jiných se ale zostřily problémy, které tam do té doby spaly. Jako třeba nefunkční vztahy, špatně nastavený režim či absence milovaného sportu či sociálních kontaktů. To vše dohromady mohlo být tou pomyslnou poslední třešničkou na dortu,“ vysvětluje lékařka Aneta Málková.

Navíc se během pandemie u některých dětí rozvinuly psychické problémy, ať už deprese, nebo úzkosti, které u vzniku poruch příjmu potravy, jenž lze chápat jako psychosomatické onemocnění, také hrají roli.

Pochvala, která tne do živého

Domácí prostředí je jedním z hlavních aspektů, které mohou ovlivnit rozvoj poruch příjmu potravy u dětí. Přitom v tom vůbec nemusí hrát roli hloupé poznámky typu „Ty máš ale roztomilý kejtičky“. Stačí mnohem méně, jako „Tyhle šaty ty sluší“. Zdá se vám to úplně v pohodě? Ono vlastně je, ovšem za předpokladu, že máte zdravé sebevědomí. Jenže pokud je psychika nalomená, může osoba ve zdánlivě neškodné větě slyšet „Dneska ti to sluší, ale včera to byla hrůza“. A i taková drobnost může být dalším dílkem do skládačky s názvem anorexie.

Aneta Málková proto klade velký důraz na sdílení emocí v rodině. Což může jít i ruku v ruce právě s tím, jak pochvaly formulujete. Může fungovat „Ty šaty ti udělaly radost, viď“ nebo „Zdá se mi, že se cítíš šťastně“. Cílem je odpoutat se od hodnocení zevnějšku. A to se netýká pouze komentářů, které doma padnou napřímo. Vyvarovat byste se měli i hodnocení lidí kolem.

Jakmile budete hlasitě komentovat sousedku, že jí zase vyrostl zadek, či moderátorku v televizi, že v těch šatech vypadá hrozně, dítě si tohle všechno vezme a bude získávat dojem, že na vzhledu záleží. Víc, než si vlastně uvědomujeme.

S kým jsme si povídali

MUDr. Aneta Málková je všeobecná praktická lékařka se zaměřením na psychosomatický a celostní přístup ke zdraví a nemoci. Sama si kdysi prošla anorexií a bulimií a díky této zkušenosti dnes pomáhá nemocným s poruchami příjmu potravy.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Slyšíte, co jiní neslyší, ale nemoc v pravém slova smyslu to není. Přesto lidé postižení pískáním, šuměním a dalšími zvuky v uchu vyhledají pomoc lékaře s tím, že je to stav k zbláznění. Co ale zmůže odborník, když zvuky nelze změřit ani jinak diagnostikovat? Jistá naděje tu je.

U tinnitu neplatí nic a platí všechno. Když vám někdo řekne, že ho způsobuje stres, může to tak být. Ale nemusí. Když se dočtete, že problém vzniká kvůli pobytu v hlučném prostředí, dá se tomu věřit. Ale ne každý muzikant nebo obráběč kovů tinnitem trpí. Kde tedy začít, pokud se chcete obtěžujících zvuků v uchu zbavit? „Je třeba udělat obrovské kontrolní vyšetření, abychom vyloučili zásadní typy nemocí, které by mohly tinnitus způsobit,“ říká doktor Petr Jirák, specialista ORL. Zvuky v uchu totiž může způsobit stav krční páteře, pak může pomoci fyzioterapie nebo někdy pouhá výměna polštáře. „Na vině může být i stav cév, které se zužují nebo z nějakého důvodu stáhnou a nedovedou do středního a vnitřního ucha dostatek krve. To může způsobit zánět nebo nádor či jiná příčina vyžadující aktivní léčbu,“ říká odborník. A když se nic z výše uvedeného nepotvrdí? Ani tak nejsou lékaři, a hlavně pacienti bezmocní.

Alternativní pomoc

Důležité je přijít včas, to platí u tinnitu stejně jako u jiných medicínských záležitostí. „Pokud problémy netrvají dlouho, tak se tinnitus daří poměrně hezky vyléčit. Pokud je ale trvalý, dlouhodobý, vznikl dávno, tak možnosti jsou velmi nízké,“ přiznává doktor Jirák. Nicméně od vyšetření neodrazuje ani lidi, kteří tinnitem trpí i několik let. „Pokud je tinitus jednostranný a pomaloučku, polehoučku se horší, tak je dobře, že pacient přijde. Nebudu mu umět pomoci s tinnitem, ale mohu vyloučit, že je za ním schovaná nějaká těžší choroba.“

Když nedokáže pomoci klasická medicína, mohou být alternativní metody úspěšnější? Podle primáře Jiráka lze dosáhnout dobrých výsledků s akupunkturou a akupresurou, existují i laserové terapie, ale nic není dopředu zaručené. A co zvuková terapie, kdy si postižený pouští do uší jiné zvuky? Pomůže odbourat tinnitus? Jaké jsou další možnosti léčby? Může tinnitus způsobit voda nateklá do ucha při koupání nebo časté záněty středního ucha? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podastu MUDr.ování.

S kým jsme se povídali? 

MUDr. Petr Jirák vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, jeho specializací je otorinolaryngologie. V současné době je primářem Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice na Homolce.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

Chcete vědět, jak dlouho budete žít? Stačí vám jediné vyšetření. A narozdíl od minulosti, kdy šlo o dosti krvavou proceduru, ani trochu nebolí.

Každý druhý člověk v téhle zemi zemře na kardiovaskulární nemoc. Můžete se rozpočítat. První, druhý, první, druhý. Jak nebýt v životě ten druhý? Sledujte svůj krevní tlak. A když bude něco v nepořádku, řešte to hned. „Krevní tlak se těsně pojí s prognózou jedince, to znamená, jak dlouho bude žít. Protože čím je krevní tlak vyšší, tím jsou cévy méně pružné,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování lékařka Eva Kociánová s tím, že tento stav vede ke kardiovaskulárním komplikacím a člověka přímo ohrožuje na životě v dlouhodobém horizontu. „Zvýšený a vysoký krevní tlak razantně zkracují naše dožití,“ uvádí v rozhovoru kardioložka.

Nejen infarkt, ale i demence

Než byly vynalezeny tonometry, krevní tlak se měřil tak, že se otevřela arterie a podle toho, jak vysoko krev stříkala, případně vystoupala v hadičce, lékaři poznali, jak na tom dotyčný je. Co ale hodnota vůbec udává? „Jak krev tlačí na krevní stěnu. Z toho vyplývá, že krevní tlak ovlivňuje celý organismus, všechny orgány. Některé jsou na něj citlivější, to je srdce a ledviny, u pánů také erektilní tělesa. Tam se také nejdřív pozná, že je něco v nepořádku,“ říká lékařka.

Zkoumají se ale i další dopady vysokého krevního tlaku na jedince. „Například to, jak moc může zvýšit riziko demence. Ukazuje se, že korelace je velice těsná a že pokud budete mít v padesáti letech vysoký krevní tlak, tak riziko, že budete v budoucnu dementní, je o šedesát procent vyšší,“ uvádí MUDr. Kociánová.

Normální nebo vysoký? Normální vysoký

Jestli teď krčíte rameny a říkáte hm, ale já mám hypertenzi po mamince, co s tím nadělám, vězte, že naděláte dost. „Obecně se role genetiky nadhodnocuje. Protože to, co dědíme, jsou nejen geny, ale i životní styl. Ano, existují genetické formy hypertenze, ale jsou jich řádově procenta. Dědíme predispozice, takže i když ,šanci´ onemocnět máme, do velice významné míry se tomu dá vzepřít životním stylem,“ říká lékařka. Jaké jsou rizikové faktory pro vznik hypertenze? Jaká hodnota krevního tlaku je správná a co už je moc? Co to znamená, když lékař řekne, máte ,normální vysoký´ krevní tlak? A máme stejný tlak na obou rukou? Celý rozhovor s odbornicí si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme se povídali? 

MUDr. Eva Kociánová, Ph.D. je vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi a sekundární prevenci na 1. interní klinice – kardiologické FN Olomouc a garantka projektu Nebuď pod tlakem.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.