Nemáme rádi testy, odhalují naše nedostatky. Ale test nemusí být jenom nepříjemná záležitost, ale příležitost ukázat, co v nás je a o co nám skutečně jde. V Bibli je pro člověka také připraven test, musí si vybrat jestli bude prosazovat svoji představu o světě, nebo tu, kterou má Bůh.

Genezis 3:1-24

1 Nejchytřejší ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: „Opravdu vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ 2 „Ovoce stromů v zahradě jíst smíme,“ odpověděla žena hadovi. 3 „Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: ‚Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.‘“ 4 Na to had ženě řekl: „Určitě nezemřete! 5 Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“ 6 Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl. 7 Tehdy se jim oběma otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a udělali si zástěrky. 8 Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho žena skryli před Hospodinem Bohem uprostřed stromů zahrady. 9 „Kde jsi?“ volal Hospodin Bůh na Adama. 10 Ten odpověděl: „Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas a dostal jsem strach, protože jsem nahý. Proto jsem se skryl.“ 11 „Kdo ti řekl, že jsi nahý?“ tázal se Bůh. „Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“ 12 Adam odpověděl: „Žena, kterou jsi mi dal, aby byla se mnou, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl.“ 13 „Cos to udělala?“ řekl Hospodin Bůh ženě. „Had mě podvedl, a tak jsem jedla,“ odpověděla. 14 Hospodin Bůh tehdy řekl hadovi: „Za to, cos udělal, budeš zlořečený mezi vším dobytkem i divokými zvířaty. Po všechny dny svého života polezeš po břiše a žrát budeš prach. 15 Rozpoutám také nepřátelství mezi tebou a ženou i mezi tvým a jejím potomkem. On ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu.“ 16 Ženě řekl: „Rozmnožím útrapy tvého těhotenství, své děti budeš rodit v bolestech. Po muži budeš dychtivě toužit, on ti však bude poroučet.“ 17 Adamovi řekl: „Protožes poslechl svou ženu a jedl ze zakázaného stromu, země bude kvůli tobě zlořečená! Po všechny dny svého života z ní budeš jíst v útrapách; 18 bude ti plodit trní a bodláčí a ty budeš jíst polní byliny. 19 V potu tváře budeš jíst svůj chléb, dokud se nevrátíš do země, neboť z ní pocházíš: Prach jsi a v prach se obrátíš!“ 20 Adam pak dal své ženě jméno Eva (to jest Živa), neboť ona byla matkou všech živých. 21 Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožený oděv a oblékl je. 22 Hospodin Bůh si tehdy řekl: „Hle, člověk se stal jakoby jedním z nás, neboť znádobro i zlo. Nyní se tedy postarám, aby nevztáhl ruku, nevzal také ze stromu života a nežil navěky.“ 23 Proto Hospodin Bůh člověka vyhnal ze zahrady Eden, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. 24 Vyhostil člověka a na východní straně zahrady Eden umístil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.

Otázky, které máme, když se podíváme na svět kolem nás:

A jaký je tedy náš Bůh?

Když se rozhlédneme kolem, tak vidíme, že svět asi nefunguje ideálně. Bůh nám v Bibli jasně říká, že věci jsou špatně, protože mají nějaké následky... Šťastný je ten, kdo ví, že je hříšný a kdo ví, že mu Bůh odpouští.

Žalmy‬ ‭32:1-5‬

Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny a jehož hříchy jsou přikryty. Blaze člověku, jemuž Hospodin nepočítá provinění a jehož duch je beze lsti! Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly, když celé dny jsem naříkal. Tvá ruka tížila mě ve dne v noci, z mé mízy stal se letní suchopár. séla Svůj hřích jsem však potom doznal tobě, své provinění jsem odhalil. Řekl jsem: „Vyznám Hospodinu své zločiny!“ a tys mi odpustil mou vinu a hřích.

‭‭

Jak lidé rozumí pojmu věčný život v současnosti a jak mu rozuměli v době, kdy se psala Bible? Je to totéž?

Věčný život není jenom nekonečný život, ale takový život, který si představuje Bůh. 

Jan 3:16-19

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen. Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna. A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více než světlo oblíbili tmu, protože jejich skutky byly zlé.

OTÁZKY

Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. (Jan 15:12-13)

Filipským 2:5-8

Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš: Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval. Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži!

V poslední době jsem slyšel brát různé agresory, diktátory a manipulátory do svých úst Bibli. Nedávno i dnešní verš - "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele", použil Putin, když se snažil ospravedlnit útok na Ukrajinu.

Ale on a jemu podobní se pletou, nepochopili tu zvěst Velikonoc. Ježíš se za nás obětoval – jeden umřel za všechny. To je ta zvěst, to je to, co si dnes připomínáme.

Mnozí ti Putinovi podobní vedou mnohé na smrt, aby umřeli za ně, za jednoho vůdce. To není ale zvěst, křesťanství.

Ta opravdová zvěst Velikonoc je obráceně – jeden, který se obětoval pro všechny ostatní!

Zavazuje nás naše víra k něčemu konkrétnímu? Jak o závazcích mluvil Ježíš a další? A jak se s nimi vyrovnáváme... více v Hansově kázání...

Římanům 8:29-30

Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.

Matouš 22:2-14

“Království Nebes je podobné králi, který vystrojil svatbu svému synu. A poslal své otroky, aby zavolali pozvané na svatbu; ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné otroky se slovy: "Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu." Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili. Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město vypálil.  Potom řekl svým otrokům: "Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu." I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. A svatební síň se naplnila stolovníky. Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat. I řekl mu: "Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?" A on oněměl. Tehdy řekl král služebníkům: "Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů. Neboť je mnoho povolaných, ale málo vyvolených.”

Každý chceme mít štěstí - v češtině nerozlišujeme dva výrazy jako v angličtině - luck (náhoda) anebo happiness (dlouhodobé štěstí) - a tak se nám to může někdy poplést. My bychom měli hledat to, které nám nabízí víra v Krista - k opravdovému štěstí se nikdy nepropracujeme bez Něj.

Marek 10:17-23

'Když se znovu vydal na cestu, doběhl je jeden muž, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“ „Proč mě nazýváš dobrým?“ opáčil Ježíš. „Nikdo není dobrý, jen jediný – Bůh. Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.‘“ „Mistře,“ odpověděl, „to všechno jsem dodržoval odmalička.“ Ježíš se na něj zadíval, zamiloval si ho a řekl mu: „Schází ti jen jedno – jdi, prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“ Ta slova ho ale zarmoutila, a tak smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku. Ježíš se ohlédl a řekl svým učedníkům: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ '  

Jaký má život člověka smysl? každý z nbás se ptá podobné otázky: 

Odpovědi aspoň na některé můžeme najít v Bibli - více v Bedřichově kázání.

Smyslem života člověka je být zástupcem Boha na zemi, konkrétně - dávat život a kultivovat svět kolem sebe.

„Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi.“ Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je. A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi.“ Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno. To vám bude za pokrm. Také veškeré polní zvěři, všem nebeským ptákům i všemu, co leze po zemi, zkrátka všemu, co má v sobě život, jsem dal za pokrm všechny zelené byliny“ – a stalo se. Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré! Byl večer a bylo ráno, den šestý.“

‭‭Genesis‬ ‭1:26-31‬ ‭B21‬‬

Ke skutečné změně našeho života potřebujeme víru a pokání. Bůh nás znás mnohem lépe, než se známe sami a nabízí nám změnu, když si přivlastníme zásluhy Ježíše Krista - když přiznáme vlastní hřích a vyznáme, že on je naším pastýřem, kterého dál chceme následovat a které chceme poslouchat...

Jan 10:22-30

Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě. Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově. Židé ho obklopili a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“ Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví. Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí. Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život; nezahynou na věky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. Já a Otec jsme jedno.“

Druhá část z příběhu Rút se odehrává po jejím návratu s Noemi do Izraele. Přečtěte si druhou až čtvrtou kapitolu pro kontext.

František se i v kontextu toho, co se děje na Ukrajině, věnoval několik otázkám:

Někdy nám chybí vděčnost, protože se díváme na svůj život a připadá nám, že Bůh nic nedělá, že se nic neděje. Pomůže nám, pokud se nebude dívat jen na sebe a současnost, ale rozhlédneme se kolem sebe a podíváme se také do toho, co Bůh pro nás a naše okolí udělal v minulosti.

Žalmy 136:1-26