Proč znovu identity?

Maják vznikl před 18 lety a od té doby se mnoho změnilo. Základní vize zůstává stejná, ale měnící se doba i lidé nás vedou k zamyšlení, kdo chceme být a jakou církev chceme tvořit. Přijďte společně objevit nový pohled na naše identity!

Tentokrát Bedřich mluvil o církvi jako o rodině. Co pro nás znamenají vztahy v církvi a co nás spojuje, když má mnoho lidí jiné zájmy?

Ef 2, 11 - 22

Pomyslete na to, čím jste kdysi byli. Pocházíte z národů, které Židé pokládali za bezbožné a nečisté. S Kristem jste neměli nic společného, nevztahovala se na vás žádná zaslíbení daná vyvolenému národu, nebyla pro vás tudíž naděje. Bůh pro vás neexistoval.

Nyní se situace zcela změnila: co pro vás dříve bylo nedosažitelné, to vám Kristovou zásluhou patří stejně, jako byste odjakživa k vyvoleným patřili. Kristus spojil to, co bylo nesmiřitelně rozděleno přehradou židovských zákonů, která dělila svět na dva tábory. Kristovou smrtí tato zeď padla a oba tábory, až dosud nepřátelské, byly spojeny v jednu Boží rodinu, v jedno tělo, a tak konečně zavládl mír.

Ježíšův kříž obě strany smířil s Bohem, a tak zmizelo i vzájemné nepřátelství. Proto teď máme možnost všichni předstupovat před Boha Otce.

Nemusíte se už cítit jako vetřelci a přivandrovalci do Božího domu, jste plnoprávnými členy jeho rodiny. Proroci a apoštolové jsou základem, na němž stojíte; jeho ústředním kamenem je ovšem Kristus. On spojuje všechny své věrné v jeden duchovní chrám a vy také spoluvytváříte tento Boží příbytek.

Víra pro život jaký je - chceme věřit naplno, ale ne vždy máme tu krásnou chvilku, kdy to tak opravdu cítíme. Protože se děje život - který nás spíše sráží. Jak v tom máme žít naplňující víru? Jde to vůbec dohromady?

Kaz 1, 3

K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?

Kaz 2, 18

Omrzelo mě všechno to pachtění, kterým se pachtím pod sluncem a které po mně zdědí můj následník.

Kaz 3, 9

Co tedy má ten, kdo se snaží, ze všeho svého pachtění?

Kaz 1, 1

Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.

Kaz 1, 2-3

²Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost! ³K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?

Kaz 1, 14

 ¹⁴Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.

Kaz 1, 16

Hle, nabyl jsem moudrosti a převýšil všechny, kdo vládli Jeruzalému přede mnou. Protože jsem pojal tolik moudrosti a vědění, ¹⁷rozhodl jsem se okusit moudrost, okusit také hloupost a ztřeštěnost…

Kaz 2, 1 a 3

¹Pomyslel jsem si: Vzhůru, měl bych vyzkoušet radovánky! Užij si přece blahobyt! … 

 ³Rozhodl jsem se holdovat vínu a osvojit si ztřeštěnost, nadále se však v srdci řídit moudrostí, abych zjistil, v čem spočívá lidské štěstí v těch pár dnech života pod nebem.

Kaz 2, 13-17

¹³…moudrost je lepší než hloupost,… ¹⁴„Moudrý má oči otevřené, hlupák však bloudí v tmách.“ Nyní ale sám poznávám, že stejný osud čeká oba dva! … ¹⁶Po moudrém ani hloupém památka nepotrvá věčně. Vše minulé se v budoucnu zapomene – jak moudrého, tak hlupáka čeká smrt. ¹⁷Proto mě omrzel tento život; nelíbí se mi vůbec nic pod sluncem. Všechno je marnost a honba za větrem!

Kaz 5, 17-19

¹⁷A tak jsem viděl, v čem spočívá štěstí: Je správné jíst a pít a užít potěšení při všem tom lopotném pachtění v těch pár dnech života pod sluncem, které člověku Bůh dal – vždyť to je jeho údělem. ¹⁸Komu Bůh dopřál bohatství a jmění a dovolil mu jich užívat, ať přijme svůj úděl a raduje se uprostřed svého pachtění – vždyť je to Boží dar! ¹⁹Komu Bůh dává do srdce radost, ten sotva pomyslí na krátkost života.

Kaz 7, 14

¹⁴V dobrý den užívej štěstí a ve zlý den si uvědom, že Bůh jej učinil tak jako ten druhý, aby si člověk nikdy nebyl jist, co skrývá budoucnost.

Kaz 12, 13-14

 ¹³… Měj bázeň před Bohem a plň jeho přikázání – vždyť to je pro člověka vším. ¹⁴Bůh bude soudit vše, co se děje, i to skryté, ať už to bylo dobré, anebo zlé.

Proč znovu identity?

Maják vznikl před 18 lety a od té doby se mnoho změnilo. Základní vize zůstává stejná, ale měnící se doba i lidé nás vedou k zamyšlení, kdo chceme být a jakou církev chceme tvořit. Přijďte společně objevit nový pohled na naše identity!

Fil 2,5

Osvojte si smýšlení Ježíše Krista:

6 Ač sám byl Bůh, nedomáhal se božských nároků ,7 odložil svou slávu a moc, stal se člověkem a dokonce přijal úděl otroka.8 Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti: popravili ho na kříži jako zločince.

9 Ale právě proto ho Bůh nade všechno povýšil a dal mu takovou slávu, 10-11 aby se před jeho jménem každé stvoření v úctě sklonilo a uznalo, že je Pánem všeho.

Jeremiáš je známý prorok ze Starého Zákona. Možná známe některé jeho výroky. Možná známe okolnosti, kdy působil. Co ale víme o samotném Jeremiášovi? Jak se díval na své povolání? Jaký vztah měl s Bohem? A co si z jeho reakcí na mnohdy krušné zprávy můžeme odnést my?

Jer. 1, 4 - 10

4 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 5 “Než jsem tě zformoval v matčině lůně, znal jsem tě. Ještě než jsi přišel na svět, posvětil jsem tě; národům učinil jsem tě prorokem.”

6 “Ach ne, Hospodine, Pane můj,” zvolal jsem. “Neumím přece mluvit! Jsem ještě dítě!”

7 “Neříkej, že jsi ještě dítě,” odpověděl mi Hospodin, “ale jdi, kamkoli tě pošlu a říkej, cokoli ti přikážu. 8 Neboj se jich - vždyť já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, praví Hospodin.”

9 Tehdy Hospodin vztáhl ruku, dotkl se mých úst a řekl mi: “Hle vložil jsem ti do úst svá slova.

10 Pohleď, dnes tě ustanovuji nad národy a královstvími, abys vyvracel a podvracel, ničil a bořil a abys budoval a sázel.”

Jer. 4,10

“Ach ne, Hospodine, Pane můj!” zvolal jsem. “Jak jsi mohl tento lid a Jeruzalém tak podvést? Prý: “Budete žít v pokoji,” a přitom nám na hrdlo sahá meč!”

Jer. 15, 18 - 21

18 Proč má bolest nikdy nekončí, proč se má hrozná rána nechce zahojit? Stal ses mi zdrojem zklamání - copak jsi potok bez vody?

19 Nuže, toto praví Hospodin: “Pokud se obrátíš, já tě obnovím, abys stál přede mnou jako můj služebník. Budeš-li rozlišovat mezi vzácným a bezcenným, budeš mými ústy. Ať se oni obrátí k tobě, ty se neobracej k nim. 20 Postavil jsem tě proti tomuto lidu jako pevnou bronzovou hradbu. Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě - vždyť já jsem s tebou, abych tě zachraňoval a vysvobozoval, praví Hospodin.” 21 Z rukou zlých lidí tě vysvobodím a ze spárů tyranů tě vykoupím.”

Proč znovu identity?

Maják vznikl před 18 lety a od té doby se mnoho změnilo. Základní vize zůstává stejná, ale měnící se doba i lidé nás vedou k zamyšlení, kdo chceme být a jakou církev chceme tvořit. Přijďte společně objevit nový pohled na naše identity!

2. Korintským 5, 17–18a  

"Kdo se stane křesťanem, stává se úplně jiným člověkem. Už nikdy není takovým, jakým byl předtím. Začal docela nový život! 18 To je změna, kterou působí sám Bůh."

2. Korintským 5, 18b–19  

"Ačkoliv jsme se nacházeli v nepřátelském táboře, Bůh s námi prostřednictvím Ježíše Krista uzavřel mír a pak nás pověřil, abychom jeho jménem předložili nabídku smíření všem lidem na této planetě."

2. Korintským 5:20–21  

"Z Kristova pověření – jako jeho velvyslanci – tedy provoláváme, aby to všichni slyšeli: Pojďte a přijměte přátelskou ruku, kterou vám Bůh v Kristu podává! Na toho, který se nikdy nedopustil ničeho špatného, přenesl Bůh všechnu naši špatnost a jeho spravedlnost přenesl na nás."

Novoroční zamyšlení nad koncem života (nejen) krále Davida. Co náš život přesahuje? Co po nás zůstane? A jak se to dá ovlivnit?

1. Královská 1, 1 - 4

Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát.

Proto mu jeho služebníci navrhli: „Ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána.“

Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku, až našli Šúnemanku Abíšagu a přivedli ji ke králi.

Byla to překrásná dívka; opatrovala krále a obsluhovala ho. Král ji však nepoznal.

1. Paralipomenon 29, 10 - 20

I dobrořečil David Hospodinu před zraky celého shromáždění. Řekl:

Hospodine, tvá je velikost a bohatýrská síla, skvělost, stálost a velebnost, všechno, co je na nebi a na zemi, je tvé. Hospodine, tvé je království, ty jsi vyvýšen nade vším jako hlava.

Bohatství a sláva pocházejí od tebe, ty panuješ nade vším, máš v rukou moc a bohatýrskou sílu, vyvýšení a utvrzení všeho je v tvých rukou.

Nyní, Bože náš, vzdáváme ti chválu a oslavujeme tvé skvělé jméno.

My jsme před tebou jen hosté a příchozí jako všichni naši otcové. Naše dny na zemi jsou jako stín a naděje není. Tobě patří všechno.

Poznal jsem, můj Bože, že ty zkoumáš srdce a že máš zalíbení v přímosti. 

Dej, ať můj syn Šalomoun z celého srdce dbá na tvé příkazy, na tvá svědectví a na tvá nařízení.“

Potom David vyzval celé shromáždění: „Dobrořečte Hospodinu, svému Bohu!“ A celé shromáždění dobrořečilo Hospodinu, Bohu svých otců, padli na kolena a klaněli se Hospodinu i králi.

Skutky 2:29-32

Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes.

Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn. Viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.

Až se naplní tvé dny a ty odejdeš ke svým otcům, povolám po tobě tvé potomstvo, tvého vlastního syna, a upevním jeho království. On vybuduje dům mému jménu a upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu otcem a on mi bude synem.

Bedřich se zamýšlí nad významem Vánoc v dnešní době. Nevymizel dnes už ten pravý důvod - narození Ježíše - z Vánoc? A vůbec celkově ze života dnešní společnosti? Co se stane, když vyškrtneme Boha z Vánoc?

Mt 1, 18 - 24

18 S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi. Dříve než se sešli, zjistilo se, že je těhotná z Ducha Svatého. 19 Její muž Josef byl spravedlivý, ale nechtěl ji vystavit hanbě; rozhodl se propustit ji tajně. 20 Když to rozvážil, hle, Pánův anděl se mu ukázal ve snu a řekl: “Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou ženu; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha Svatého. 21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.” 22 To všechno se událo, aby se naplnilo, co bylo řečeno od Pána skrze proroka: 23 "Hle, ta panna otěhotní a porodí syna a dají mu jméno Immanuel", což v překladu znamená: "Bůh s námi." 24 Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu nařídil Pánův anděl, a přijal svou ženu. 

V dnešní přehlcené době, kdy kolem sebe slyšíme tisíce různých názorů, je těžké zaslechnout Boží hlas. A v Bibli se píše, že máme připravit cestu pru Pána. Jak v dnešní době plné informačního šumu lidem a sobě přiblížit Pána?

Mt. 3, 1 - 3

1 V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal lidem, kteří za ním přicházeli na Judskou poušť: 2 „Obraťte se od svých hříchů k Bohu, protože přichází jeho vyvolený král.“

3 O Janovi prorok Izajáš předpověděl:

„Z pouště zazní hlas: Připravte cestu pro Pána a odstraňte všechny překážky.“Janovi prorok Izajáš předpověděl:

Iz. 40, 3 - 5

3 Slyšte! Někdo volá: Připravte a vyrovnejte na poušti cestu pro Hospodina, svého Boha!  4 Zaplňte všechna údolí a snižte všechny kopce a hory. Vyrovnejte každou nerovnost a z rozeklaných míst udělejte pláně. 5 Potom se zjeví Hospodinova sláva a celé lidstvo ji společně uvidí. Vždyť to vlastními ústy oznámil sám Hospodin. 

Pokračování série knihy Jakuba.

Jakubův pohled na realitu, kdy nám neukazuje život přes růžové brýle, ale narovinu nám říká, že v životě budeme mít problémy. Nabízí nám ale taky řešení, jak se k problémům - jako lidé, kteří věří v Boha - máme postavit.

Jakub 1, 5 - 8

5 Schází-li někomu z vás moudrost, ať žádá Boha, a ten mu ji dá – je přece štědrý ke všem a bez výhrad! 6 Ať ale žádá ve víře a bez pochybností. Kdo pochybuje, podobá se totiž mořské vlně, větrem bičované a hnané sem a tam. 7 Ať nikdo takový nečeká, že od Pána něco dostane – 8 člověk s dvojakou myslí je totiž ve všem nestálý.

Jakub 1, 9 - 12

9 Ať se bratr, který je nízko, raduje ze svého povýšení 10 a bohatý ze svého ponížení; pomine totiž jako polní květ. 11 Když vyjde slunce a přijde žár, usychá tráva a vadne květ; ze vší té nádhery nic nezbývá. Právě tak uvadne boháč při všech svých počinech.

12 Blaze člověku, který prochází zkouškou! Až se osvědčí, získá korunu života, kterou Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. 

Je normální, že se nám někdy nedaří a nemáme se dobře. Je normální, že s námi někdy lidé kolem nás nesouhlasí a štve nás to. I Ježíšův bratr Jakub to znal. Jak reagoval on? Co o tom napsal?

Jakub 1, 19 - 21

Víte to, moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. 20 Neboť lidským hněvem se Boží spravedlnost nevypůsobí. 21 Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše.

Jakub 1, 22 - 24

22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, nebuďte pouze posluchači, kteří klamou sami sebe. 23 Neboť jeli někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář; 24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.

Jakub 1, 25

25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání.