Se sochařem a restaurátorem Andrejem Šumberou o dítěti v útrobách sochy českého patrona, zmizelých plánech a ošizeném Husovi na Staroměstském náměstí. "Při zkoumání korunovačních klenotů mě z míry vyváděly leda tak úsudky kunsthistoriků. Jako pragmatik jsem se snažil hlavně objasnit technologii jejich zhotovení," přibližuje Andrej Šumbera poněkud napjatou atmosféru, jež provázela restaurování symbolů české státnosti. "Svatováclavská koruna září na deset metrů. Naproti tomu britské korunovační klenoty nerozpoznáte na dálku od bižuterie. Středověk má prostě daleko větší majestátnost," popisuje své zkušenosti muž, pro nějž je restaurování spojeno nejen s úvahami o přesné tloušťce zlatého plechu, ale i posvátnosti.

S ředitelem Galerie Rudolfinum o soucitu s prostitutkami, Islámském státu i přikázání nezobrazovat Boha. "Zavřená galerie je tragédie, nevytváříme ji pro sebe, pracujeme pro veřejnost. A ano, klademe na ni i nároky," říká. "Připravená, jen ji spustit," přibližuje výstavu nazvanou Compassion Fatigue Is Over (Únava ze soucitu pominula) Petr Nedoma, jeden z jejích kurátorů a zároveň muž, který zosobňuje pražskou Galerii Rudolfinum. V jejím čele stojí bez přerušení už 27. rokem, tedy od jejího založení v roce 1994.

S hudebníkem Václavem Havelkou o šesti týdnech nehybnosti, ranní modlitbě za otevřenost a padesáti pandemických písních, z nichž dvě zazní i v tomto podcastu. Dokud jej vir nezastavil, hrál se svou kapelou Please the Trees po Česku, Evropě, Kanadě i Spojených státech, kde mimochodem také vznikla jejich prozatím poslední deska Infinite Dance. Vystupovali na podporu šumavské divočiny a objížděli štace se souborem současného tance 420People i seniorským pěveckým sborem Elpida. V mezičase natáčeli hudbu k filmům. S tím vším je už ale přes rok konec.

Snažím se před orchestrem nezapomenout na úsměv, říká František Macek před svým premiérovým vystoupením na festivalu Pražské jaro. Hru na varhany a dirigování vystudoval v Praze a švédském Stockholmu. Se svou francouzskou manželkou žije ve Vídni, odkud dojíždí do polských Katovic. Tam se po vítězství v mezinárodní soutěži stal dirigentem Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. A letos ho čeká velký debut na Pražském jaru.

Se spisovatelkou Terezou Límanovou o nárocích matky na dceru, o pocitu viny, který má kvůli tomu, že studovala za komunismu i o obraně buržoazních tradic během normalizace. "Byl to čas, kdy jsem byla neustále opravována, připomínkována a reakce na většinu toho, co jsem říkala, zněla, že to není dost dobré ," popisuje své dospívání překladatelka, malířka a spisovatelka Tereza Límanová (*1965). "Ale kdybyste tady měli mou matku, tvrdila by vám pravý opak," dodává.

S architektem Osamu Okamurou o rozzlobeném občanovi, penězích na umění i památníku ve formě esemesky. "Překvapení, nebo dokonce provokace mohou být začátkem dialogu moderního umění s veřejností, není třeba stále opakovat už jednou vyřčené," myslí si Osamu Okamura, předseda komise pro umění ve veřejném prostoru na pražském magistrátu a také děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

S Martinem Nodlem o morových ranách, Danielu Landovi i o tom, proč dnes názory historiků nepadají na úrodnou půdu. Nejnovější kniha, kterou Martin Nodl připravil k vydání, nese trudný název Mor, flagelanti a vraždění Židů. V druhé polovině osmdesátých let ji ve švýcarské Basileji napsal český exulant František Graus. Vedle ní nakladatelství Argo, kde se Nodl redakčně stará o historickou literaturu, brzy vydá také Studie k počátkům husitského Tábora od legendy českého bádání o středověku, profesora Františka Šmahela. Právě on přitom stojí za Nodlovou volbou vystudovat historii a věnovat se témuž období.

S primářkou hospice Cesta domů Irenou Závadovou o vítězné medicíně, zadržené smrti, zlomovém zážitku z dětství i schopnosti nic nedělat. "Zadání moderního člověka lékařům zní: Chci být zdravý a skákat ještě v sedmdesáti po horách jako kamzík. Vůbec ale nejsme připraveni na to, že nás třeba jednou bude muset někdo vytáhnout z vany nebo otočit na posteli," konstatuje primářka Cesty domů. Organizace, s níž spojila svou kariéru, už dvacátým rokem plní lidem na konci života přání zemřít doma mezi blízkými a provozuje poradnu pro nevyléčitelně nemocné i jejich rodiny.

S dirigentem Jakubem Hrůšou o nejisté sezóně, měkkém srdci skladatele Suka a hrůze z potlesku mezi větami. "Jsem na tom stejně jako kdokoli jiný - i mými plány zamíchala pandemie. Ale když mám tendenci si postesknout, jak je to všechno obtížné, uvědomím si, že bych si příliš stěžovat neměl," uvažuje Jakub Hrůša, hlavní hostující dirigent České filharmonie. A vysvětluje proč: "Na rozdíl od jiných, mým životem nezahýbal covid tak drasticky."

Se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou o třikrát přepisované románové novince, komunistických fake news a dívčích vzorech dneška. Knihy Žítkovské bohyně, prozatím posledního románu Kateřiny Tučkové, se během devíti let prodalo přes 100 tisíc výtisků. Na bestseller o neortodoxní ženské duchovnosti, který vypráví o "bohyních" z pomezí Moravy a Slovenska, brzy naváže spisovatelka, kurátorka a také novopečená matka dalším ženským příběhem. Tentokrát z roku 1950.