Se spisovatelem Markem Sloukou o americké posedlosti náboženstvím a zbraněmi. I o tom proč Češi a Američané reagují na pandemii jinak. Slouka svou esej v knize nazvané Za oknem - 19 spisovatelů proti covid-19 pojmenoval Malý bratr. Srovnává v ní reakce na šíření viru ve Spojených státech a ve svém druhém, novějším domově Česku. Právě ono je pro autora "malým bratrem", který vzhlíží ke svému americkému sourozenci. Neprávem, tvrdí Slouka a vyzdvihuje naši civilní reakci na krizi.

S průkopníkem uměleckých akcí v přírodě Vladimírem Havlíkem o dědečkovi, který byl pilířem vesnice, o pocitu sounáležitosti i o komunitě hippies v Československu 70. let. "Pobíhal po krajině, vyskakoval k nebi a mával rukama v touze vzlétnout," zní popisek pod fotografií jedné z Havlíkových akcí. "Zabalil se do koberce trávníku v touze splynout s přírodou. Při snaze usnout v lůně Matky Země dospěl k poznání, že se přikrývka podobá spíše hrobu," uvádí zase popisek snímku, na kterém se svlečený mladý muž snaží přikrýt obrovským drnem trávy.

S odstupem více než čtyřiceti let se happeningy, na nichž chtěl Vladimír Havlík dát svým přátelům zažít pocit pospolitosti a na sobě samém demonstroval sounáležitost s krajinou a stromy, jeví jako prozíravé gesto. Sounáležitost se společností i s okolním světem zůstala čtyři dekády poté, co v jedné z performancí Havlík "ženil" starý smrk s mladou borovicí, palčivým tématem

S autorem Ročenky české architektury Jakubem Ciglerem o stavbách, které nepotřebují údržbu, o anarchii i prezidentovi přivázaném k bagru. Už 19 let se Ročenka české architektury snaží lidem představovat nejzajímavější, nejužitečnější a také nejnápaditější stavby, které u nás vznikly v uplynulých 12 měsících. Výběr je to samozřejmě subjektivní, ale nepostrádá erudici - pokaždé je jeho sestavením pověřen někdo z uznávaných českých architektů a architektek. Letošním kurátorem se stal Jakub Cigler (* 1962), blízký spolupracovník zesnulého Jana Kaplického. Za sebou má krom práce s ním také studium na Fakultě architektury ČVUT, kde nyní působí jako docent. A řídí i své studio Jakub Cigler Architekti.

S režisérem Alešem Vrzákem o herecké inteligenci, nedůvěře ke kladným postavám a "zlatých šedesátých", která nebyla výjimečná jen ve filmu. Výroční ceny Audiokniha roku znovu upozornily na práci režiséra, který působí v rozhlase už sedmadvacet let. Dvě hlavní ceny získal rozhlasový seriál pro děti podle knihy francouzského spisovatele Timothéa de Fombelle nazvané Tobiáš Lolness. V hlavních rolích se představili Viktor Preiss, Lenka Vlasáková a Jiří Lábus. Jako režisér se pak pod celým dílem podepsal právě host dnešního podcastu Aleš Vrzák.

S anglistou a překladatelem Petrem Onuferem o bláznivých textech psaných nejspíš na drogách, nedostatku kritiků a téměř zaniklém umění eseje. "Edice Specula má být přístupným, esejistickým psaním, které může bavit každého, kdo se zajímá o literaturu. Snažím se najít autory, kteří umí psát, mají co říct, a ještě to říkají svěžím, ostrým způsobem." Jako první takto vyšla Úzkost z ovlivnění Harolda Blooma. "Je to jeden z přelomových textů moderní literární teorie, přitom je to adrenalinový zážitek. Báseň v próze. Jurodivý, bláznivý text, který působí, že jej Bloom napsal na drogách. A možná to tak bylo," uvažuje Onufer.

S dirigentem Václavem Luksem o starých časech, strachu ze zloby i o profesi, k níž se od pokladny supermarketu těžko vrací. Patří k absolutní špičce ve svém oboru. Šíří dobré jméno země v zahraničí a většinou za to od státu nic nechtějí. Dělají to jako umělci na volné noze a zvykli si starat se o sebe sami. Kalendáře mívají plné na rok i dva dopředu. Teď je ale drtí situace, v níž se jejich profese ze dne na den stala jednou z nejohroženějších. Nezbývá jim tedy než se naučit nové věci. Třeba i žádat o podporu, aby se ke své práci jednou vůbec mohli vrátit. Založili tedy Sdružení umělců klasiky (SUK), které se zapeklitou situaci snaží řešit. Jednou z jeho tváří je také Václav Luks, vedoucí a dirigent Collegia 1704.

Před osmi lety Barbora Baronová odstartovala kariéru nakladatelky vydáním literárně fotografického dokumentu Slečny. S fotografkou Ditou Pepe tehdy zaznamenaly příběh osmi neprovdaných žen. Její malé knižní nakladatelství si pak rychle vydobylo respekt, získalo například cenu Magnesia Litera za nakladatelský počin. Nyní, v reakci na zavřená knihkupectví, se rozhodla svou první knihu vydat znovu v elektronické podobě. Slečny jsou tak ke koupi a stažení na stránkách nakladatelství.

Hosty podcastu Petra Viziny jsou výtvarník Jaromír Plachý a literární kritik Jan Nejedlý, které fascinuje lidová tvorba vyrytá na veřejných pisoárech nebo žákovských lavicích. Mluví o vulgaritě, omastku chudých a černém humoru.

Se spisovatelkou Alenou Wagnerovou o silných mužských hlasech, ženách za socialismu i životě na zámku. "Dcera významného učence, intelektuálka z brněnské protestantské rodiny, platila za emancipovanou dívku a předchůdkyni feminismu dávno před tím, než se to slovo objevilo," charakterizuje Alenu Wagnerovou spisovatel Pavel Kosatík v knize Ústně více - Šestatřicátníci. Přesto dnes autorka přiznává, že ji tehdy hlas mužské dominance nahlodal. "Možná myslíš skutečně trochu jednodušeji než muži, říkala jsem si. Žena se mohla velmi dobře uplatnit, když memorovala to, co říkali muži."

Úspěšnému scénáristovi (Český lev za film Pouta a seriál Svět pod hlavou) Ondřeji Štindlovi právě vychází novela Až se ti hlava zatočí. "Nevím, jestli Johan vůbec chce, aby to, co dělá, dávalo hlubší smysl. Spíš je všestranně a neadresně naštvaný na všechno a na všechny," portrétuje autor její hlavní postavu, která je podle všeho zkažená svým privilegovaným postavením.