Tradice připisuje Tóru jedinému autorovi – Mojžíšovi. Moderní biblická věda však odhalila nejméně čtyři různé prameny z různých staletí, jejichž autoři psali odlišným jazykem, z různých míst a s různými záměry.

Česká podvodní archeoložka Barbora Machová nachází na dnech řek předměty, které by na souši dávno zmizely. Co všechno ukrývají naše toky a proč je voda lepší konzervant než půda?

Co má společného slon a velryba? Dugonga! Tento podivuhodný tvor s rozvětveným ocasem a hustými kostmi jako potápěčské závaží je dnes zranitelným druhem. Znečištění oceánů a srážky s čluny decimují jeho populaci rychleji, než se dokáže rozmnožovat.

Každý vtip spustí v mozku dvoustupňovou kaskádu: nejdřív musíte „přijít na to" a teprve pak si to užijete. Kanadská fMRI studie poprvé prokázala, že obě fáze obstarávají odlišné oblasti v podkoří.

Dvůr Rudolfa II. přinesl do Prahy štědrou poptávku po službách, kterou často lépe uspokojovali draví cizinci než opatrní předrudolfinští řemeslníci z domácích cechů. Zvýšený přísun lidí i příjmů však postupně v obyvatelích města – které bylo nyní už dvakrát větší než Vídeň – probouzel ty nejhorší pudy. Císař proto zjednával pořádek nejen v ulicích, ale i ve svém bezprostředním okolí.

V Indonésii určuje oceán rytmus všeho živého — od potápěčů Bajau lovících v hlubinách po tkalkyně v mlžných horách. Průvodce světem, kde moře formuje kulturu i lidská těla.

Duben 2026 přináší hvězdářům výjimečnou sezónu: růžový úplněk 1. dubna, přehlídku Merkuru, Marsu a Saturnu v pyramidě před úsvitem a záhadnou kometu MAPS, která 4. dubna projde kolem slunce – přežije, nebo shoří?

Čtyřčlenná posádka mise Artemis II se chystá obletět Měsíc poprvé od roku 1972. Tato zkušební mise otevírá cestu k trvalé lidské přítomnosti na Měsíci a budoucím letům na Mars.

Madrid leží 300 kilometrů od moře, přesto sem míří nejlepší ryby, maso i zelenina z celého Španělska jako první. Za tímto paradoxem stojí příběh sahající až ke králi Filipovi II. — a živý gastronomický svět, který formuje hlavní město dodnes.

Bílá duha neboli mlžná duha vzniká v mlze z kapének stokrát menších než dešťové kapky. Světlo se v nich nejen láme, ale i ohýbá — a právě proto barvy splývají v záhadný bílý oblouk.