
Sign up to save your podcasts
Or


Kapitola o blahořečení a svatořečení Jana Nepomuckého, jehož kult se v českých zemích utvářel po staletí mezi vírou, tradicí a historickými pochybnostmi. Sleduje kanonizační šetření, otevření hrobu a nález neporušeného jazyka, jenž se stal symbolem mučednictví za zpovědní tajemství. V závěru zachycuje velkolepé oslavy roku 1729 i význam světcova kultu pro náboženský a národní život českého lidu.
Autorská povídka, která se umístila na 2. místě soutěže Zajímavý spisovatel a sleduje mladou ženu po ztrátě jazykových schopností, jež postupně proměňuje její vztah k sobě, rodině i světu. Fragmentární struktura odráží rozpad i nové skládání významů, paměti a identity. Vyprávění je tiché, intimní a soustředěné na křehké hledání rovnováhy mezi minulým a současným já.
Kapitola o příchodu železnice do Prahy v polovině 19. století zachycuje technický, společenský i symbolický význam první vlakové jízdy. Sleduje dlouhou cestu od dopravní zaostalosti přes budování nádraží až k slavnostnímu příjezdu parní lokomotivy jako znamení nové doby. V pozadí stojí proměna města, veřejné nadšení i osobnost Jana Pernera.
Kapitola o staropražských zpěvních síních zachycuje svět šantánů, jejich písní, herců a publika na přelomu 19. a 20. století. Sleduje proměnu lidové zábavy od naivní veselosti přes drsný humor až k postupnému úpadku v konkurenci nových kabaretů. V obrazech zpěváčků, kupletů a pivovarských sálů se odráží nálada města i doby.
Autorská povídka, která se umístila na 3. místě soutěže Zajímavý spisovatel a sleduje baristku, jejíž všímavost k drobným odchylkám v zaběhnutém rytmu odhalí znepokojivý princip fungování moderní práce. Každodenní řád kavárny se postupně propojuje se světem technologické efektivity, kde lidská přítomnost přestává být nutná. Vyprávění stojí na kontrastu tepla lidského zvyku a chladné logiky systému, který odměňuje dokonalou pravidelnost.
Kapitola o empírové módě v Praze sleduje proměnu oděvu a vkusu od antických inspirací až k místní, poměštěné podobě nového slohu. Ukazuje, jak se zahraniční módní vlivy střetávaly s pražským klimatem, mravy i hospodářskými možnostmi. V širším obraze zachycuje empír jako výraz společenské změny, kultu krásy a nového životního postoje.
Autorská povídka, která se umístila na 5. místě soutěže Zajímavý spisovatel a sleduje zkušební instalaci automatizovaného domovního důvěrníka v kladenském paneláku roku 1986. Z praktické pomoci se postupně stává neúprosný dohled, jenž rozkládá sousedské vztahy a proměňuje všední přestupky v nástroj moci. Jediná otázka vhozená do schránky naruší mechanismus kontroly a zanechá po sobě tiché, neklidné doznívání.
Autorská povídka, která se umístila na 4. místě soutěže Zajímavý spisovatel a sleduje svět, v němž algoritmy dospěly k existenciálním pochybnostem dříve než jejich tvůrci. V ironickém vyprávění se propojuje český fatalismus s britským suchým humorem, osobní zkušenost s technologickou absurditou. Atmosféra osciluje mezi groteskou a tichou melancholií civilizace řízené systémy, které chápou víc, než mohou změnit.
Kapitola o vojenském životě v Praze 18. a počátku 19. století odhaluje kontrast mezi okázalými ceremoniemi a tvrdou realitou služby. V obrazech verbování, pochodů a výměn stráží se město mění v jeviště vojenského řádu a podívané. Celek uzavírá líčení slavnostních oslav a pohřbu vysokého velitele, kde se spojuje pompéznost s lidovou zvědavostí.
Kapitola o temných příbězích z konce 18. století přibližuje svět lidových pověstí, pověr a kruté spravedlnosti osvícenské doby. Prostřednictvím vyprávění rychtáře Vaváka sleduje čtyři osudy spojené s oběšením, vinou a domnělou odplatou. V kontrastu mezi lidovou fantazií a racionálním výkladem se odhaluje mentalita tehdejší společnosti.